Komentář
Bezprecedentní vlna podpory amerického prezidenta Donalda J. Trumpa a jeho snahy přinést mír na Blízký východ nemá obdoby.
Dvě události, které se v jeden den odehrály v Jeruzalémě a v Šarm aš-Šajchu, byly ještě donedávna nepředstavitelné.
Bylo zřejmé, že prezident Trump si vybudoval osobní vztahy s více než dvěma desítkami světových vůdců, kteří se k němu připojili při společném fotografování. Získal pracovní znalost mezinárodních záležitostí, která je ohromující.
Stálé odkazy na mír v Izraeli i Gaze znamenaly dramatický odklon od 77 let trvajícího boje o přežití, který charakterizoval moderní izraelské dějiny.
Od svého znovuobnovení jako samostatného státu v květnu 1948 byl Izrael pod neustálým obléháním. Všichni jeho sousedé na něj opakovaně útočili v koordinovaném úsilí vymazat ho z mapy. Izrael musel vést sérii válek, aby přežil. Čelil neustálým teroristickým útokům zaměřeným na zničení země a vyhnání jejího obyvatelstva z regionu. Zakládající prohlášení hnutí Hamás znělo, že „nezůstane jediný Žid“.
Nyní se díky strategické kampani, kterou prezident Trump poprvé načrtl ve svém projevu na výroční konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) 16. března 2016, jeho vytrvalé úsilí začíná zúročovat způsobem, který z něj činí historicky jedinečného mezi americkými prezidenty.
Kneset rozdával červené čepice s nápisem Trump – prezident míru, inspirované ikonickými kšiltovkami MAGA. Poslanci pak prezidenta Trumpa přivítali dlouhým potleskem ve stoje ještě před jeho projevem. Jeho mírová iniciativa vyústila v to, že davy v Jeruzalémě i Gaze skandovaly jeho jméno. Ještě donedávna by to bylo nemyslitelné.
Když prezident po skončení návštěvy Izraele odletěl do Šarm aš-Šajchu, jeho kolona projížděla ulicemi lemovanými plakáty s jeho podobiznou a portrétem egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Na transparentech stálo: „Vítejte v zemi míru.“ Byla to scéna na hony vzdálená někdejším válkám.
Callista a já jsme strávili velkou část pondělí sledováním tohoto mimořádného okamžiku dějin. Mimořádně pozitivní a optimistické projevy jasně ukazovaly, že jsme svědky něčeho, co se dosud nikdy v takovém rozsahu nestalo.
Radost propuštěných rukojmích byla tak silná, že mi opakovaně vháněla slzy do očí. Pohled na malou dívku, která se po dvou letech znovu shledala s otcem, o němž si myslela, že ho už nikdy neuvidí, byl tak dojemný, že se na to dalo sotva dívat. Stejně silné bylo sledovat znovushledání manželů, které válka a věznění rozdělily na dva roky. Všechny tyto okamžiky byly naplněny hlubokou radostí a nadějí.
Uprostřed všech těch emocí mě napadlo, že to je skvělý začátek – ale nikdo by si neměl dělat iluze.
Před námi je ještě mnoho práce. Hamás dodržel slib o propuštění rukojmích, ale zároveň jasně uvedl, že se nehodlá odzbrojit ani předat vládu nad Gazou jiným.
Dalším zásadním testem bude střet mezi rozsáhlým pozitivním úsilím o obnovu Gazy a zahořklým Hamásem, který se snaží udržet moc. Aby mohl mír uspět, musí obyvatelé Gazy dostat možnost žít v mnohem bezpečnějším a prosperujícím prostředí. Zadní válka o kontrolu vedená Hamásem by mohla všechno zničit.
Je už nyní zřejmé, že oslabený a ztrátou legitimity poznamenaný Hamás bude čelit agresivním soupeřům usilujícím o převzetí kontroly nad Gazou. Několik tradičních arabských rodin, které měly vliv a autoritu před tím, než Hamás nastolil policejní stát, znovu vstoupilo do dění a dalo najevo, že už nehodlá přijímat jeho diktaturu. Nová mezinárodní iniciativa, představená v Šarm aš-Šajchu, má zahrnovat odborníky na bezpečnost, boj proti terorismu a extremismu.
Boj bude pokračovat, ale Gaza je nyní blíž deradikalizaci než kdykoli v posledních desetiletích. Prezident míru bude dál usilovat o dokončení plánu, který představil před několika týdny. Začne se také zasazovat o dosažení míru na Ukrajině.
Prezident Trump se ukazuje jako bojovník za mír. Prokázal účinnost, kterou si na začátku své politické dráhy v červnu 2015 nikdo nedokázal představit.
Cesta vpřed bude náročná. Ale možnost hrdinských, ba i zázračných výsledků je skutečná. Můžeme být na cestě ke skutečnému míru na Blízkém východě.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
