Tanec hopak je duší ukrajinského tance, národním symbolem. Je to spojení historie, kultury a energie. Výkřik „hop!“ – znak radosti a síly – byl dříve používán kozáky jako emocionální výkřik, který vyjadřoval radost, povzbuzení a vnitřní sílu.
„Hopak (respektive gopak – pozn. red.) tancují kluci,“ říká Lena (Olena), která do ČR uprchla ze Severodoněcka. Dodává ale, že jej někdy s nimi tančí i holčičky.
„Dodneška máme kubáňské kozáky, od kterých náš ukrajinský tanec pochází, ale jsou roztroušeni po celém světě,“ vypravuje paní Tamara, která uprchla z Lozova v Charkovské oblasti. Ukrajinci nosí při tanci červené šarovary (široké kalhoty – pozn. red.) a vyšívanou rubašku. Té říkají vyšívanka. A obuté mají měkké boty.
Na otázku, zda každý Ukrajinec zná hopak, odpovídají paní Tamara i paní Lena rozhodně: „Všeci! Všeci!“
Paní Tamara, která nyní vede knihovnu v jihlavském Ukrajinském domě, uvádí, že hopak je duší ukrajinského tance, národním symbolem. Je to spojení historie, kultury a energie. Výkřik „hop!“ – znak radosti a síly – byl dříve používán kozáky jako emocionální výkřik, který vyjadřoval radost, povzbuzení a vnitřní sílu. V tanci se tento výkřik změnil na pohyb – skok, výskok nebo akrobatický prvek, který dodává hopaku výbušnou energii. Samotný název „gopak“ doslovně znamená „tanec se skoky“ a zdůrazňuje jeho dynamickou a slavnostní povahu, která vytváří atmosféru svátku a energie.
Část tance prováděná muži je naplněna akrobatickými prvky – dřepy, skoky a roznožkami, které demonstrují sílu a vytrvalost, potvrzuje paní Tamara a dodává, jaká je úloha ženské části souboru: „Ženské ruce, pohyby, plynulé obraty, jemné kroky a ladné pózy vytvářejí harmonický kontrast k mužské energii. Dámský vzhled tvoří vyšívaná košile, pestrobarevná sukně a tradiční věneček z květin, který symbolizuje krásu a něžnost.“
Barevnost kostýmů s výraznými červenými, modrými nebo zelenými akcenty dodává tanci sváteční vzhled a přenáší živý duch ukrajinské kultury.
Hopak může být prováděn jak sólově, ve dvojici, tak i ve velkém kolektivu, což činí jeho univerzálním a jasně vyjádřeným tancem pro jakoukoli scénu.
Hudební doprovod hopaku je tradičně vykonáván na lidových nástrojích – bandurách, cimbálech, houslích a bubnech, což vytváří autentický ukrajinský zvuk.
Melodie se vyznačuje rychlým tempem a pochodově-hrdinským rytmem, který podtrhuje sílu a slavnostnost tance. Hopak je považován i za „ukrajinský bojový tanec“, protože některé pohyby připomínají kozácké bojové techniky. Mezi základní kroky patří mj. prysiadka (dřepy) u mužů
V současných inscenacích hopaku je často doprovázen orchestrálními aranžmá nebo dokonce rockovými verzemi, což činí tento tanec populárním mezi mladými lidmi a na mezinárodních scénách. Můžete ho vidět v baletech, divadelních inscenacích a na mezinárodních festivalech.
Proslulá ukrajinská skupina Virského soubor za 85 let své existence odehrála desítky tisíc tanečních čísel, získala si statisíce diváckých srdcí a proslavila Ukrajinu po celém světě.
K zajímavých faktům o hopaku náleží rekord, kdy více než 500 lidí tančilo v Kyjevě společně.
Kozáček a hopak
Oba tance jsou „kozácké“ a blízce příbuzné. Etnografické texty někdy uvádí, že se kozáček v 18. století oddělil jako výrazně rychlá, párová forma s lyrickým úvodem. Kdežto hopak zůstal spíše mužským hrdinským sólem; jiné práce přímo tvrdí, že kozáček se z hopaku vyvinul. Shoda panuje v tom, že jde o tance téže kozácké tradice. Vznikl mezi 16. a 17. stoletím a původně se tančil při slavnostech po vítězné bitvě, vojenských přehlídkách nebo při hostinách.
Kozáci byli svobodní ozbrojení rolníci a jezdci, kteří žili na hranicích ruského a polského státu, zejména na území kolem Dněpru.
Jak šel čas, postupně se z ryze mužského vojenského projevu stal společenský a scénický tanec: v 19. století kozáček povýšil do repertoáru baletů a národních souborů a jeho melodie se dostala dokonce do polského židovského klezmeru. V českém prostředí ho lidé mohli poznat díky kočovným ruským a ukrajinským souborům a později i přes vojenské kapely rakousko-uherské armády, které hrály upravené kozácké melodie.
Dnes se tanec předává dětem ve formě tanečních kroužků. A taneční školy po celém světě učí toto umění.
