Evropské rozvodné sítě zaznamenaly prudký nárůst problémů s napětím – v roce 2024 bylo evidováno 8 645 případů přepětí.
Boom solární energie v Evropě vytváří obrovský tlak na elektrické sítě, které nikdy nebyly navrženy pro tak velké množství obnovitelných zdrojů, uvádějí analytici.
Zatímco se každý rok instaluje rekordní počet nových solárních panelů, starý síťový systém se snaží jejich provoz zvládnout.
Podle organizace SolarPower Europe kapacita solární výroby v Evropské unii dál roste a do roku 2024 dosáhla přibližně 338 GW.
Aby Evropská unie snížila závislost na ruské energii a urychlila svůj zelený přechod, stanovila si v roce 2022 cíl instalovat do roku 2030 nejméně 700 GW solární kapacity – což by stačilo na zajištění elektřiny pro stovky milionů domácností.
Rychlý růst výroby energie však odhalil slabiny evropské energetické soustavy a hrozí zpomalením přechodu, pokud se sítě nedokážou včas přizpůsobit.
Evropské elektrické sítě se loni potýkaly s prudkým nárůstem problémů s napětím – v roce 2024 bylo zaznamenáno 8 645 případů přepětí, což je téměř desetkrát více než v roce 2023, uvedla Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).
Stárnoucí distribuční infrastruktura problém zhoršuje. Odborová organizace Eurelectric předpovídá, že do roku 2030 bude téměř polovina evropských distribučních sítí starší více než 40 let.
Energetická analytička a vedoucí projektů v berlínském centru Helmholtz Susanne Neissová vysvětlila pro Epoch Times, že evropská energetická soustava je pod obrovským tlakem, protože byla navržena pro dobu, kdy elektřina tvořila pouze malou část celkové spotřeby energie.
„Když pojedete na venkov v zemích jako Francie nebo dokonce Německo, tyto sítě byly vybudovány v 50. letech. Skutečně mají téměř 70 let,“ řekla.
Neissová uvedla, že evropská elektroenergetická soustava byla původně navržena pro jednosměrné toky – z velkých elektráren do domácností a podniků. Nyní si však musí poradit s obousměrnými toky energie, protože miliony solárních panelů posílají elektřinu zpět do sítě.
Podle ní má dnešní síť kombinovat velké regionální „supersítě“ s menšími lokálními systémy, které mohou při haváriích fungovat samostatně.
Harry Wilkinson, vedoucí pracovník v nadaci Global Warming Policy Foundation, upřesnil, že problém nespočívá jen ve stárnutí evropské sítě, ale i v tom, že ji je nutné výrazně rozšířit, aby propojila zdroje energie, které jsou mnohem roztroušenější než dříve.
„Samotné fyzické množství dodatečných kabelů, které musíte do sítě pro připojení přidat, je samo o sobě velkou výzvou,“ poznamenal.
Problémy s napětím a potíže španělské sítě
Podle Eurelectric se nejvíce problémů s napětím v roce 2024 objevilo u švédského provozovatele Svenska kraftnät, který zavedl automatizované hlášení. Nárůsty zaznamenali také provozovatelé ve Slovinsku, Moldavsku a Rumunsku spolu s rozšiřováním obnovitelných zdrojů.
Jinde si vedli lépe: maďarský MAVIR snížil počet incidentů druhý rok po sobě a provozovatelé sítí ve Španělsku, Nizozemsku a Francii takové případy vůbec nehlásili.
Přesto v dubnu zasáhly Španělsko a Portugalsko rozsáhlé výpadky proudu, které zanechaly miliony domácností a podniků bez elektřiny. Ve Španělsku, kde solární energie už zajišťuje zhruba 21 procent elektřiny v zemi – nárůst z 8 procent před pěti lety – byla nutná mimořádná opatření, aby se výpadkům předešlo.
Neissová vysvětlila, že ačkoli v daném španělském případě nebyla solární síť viníkem, nebyla modernizována dostatečně rychle a některé její části by bylo možné zlepšit.
Wilkinson s tím, že síť nebyla na vině, nesouhlasí. Pro Epoch Times sdělil, že obnovitelné zdroje jsou jako technologie prostě náročnější na řízení.
Neissová podotýká, že Španělsko zůstává slabě propojeno se sousedními zeměmi, zatímco německá síť je mnohem integrovanější – se čtyřmi provozovateli přenosové soustavy a téměř 900 provozovateli distribučních soustav, kteří spravují lokální elektrické sítě.
Podle nezávislé energetické konzultantky Kathryn Porterové hraje u slabších sítí mnohem větší roli geografické umístění. Zatímco frekvence zůstává v celé síti konstantní, napětí je lokální faktor, který musí stabilizovat blízké zařízení.
„Konvenční výroba ve Španělsku je soustředěna na severu a východě, zatímco jih dominuje obnovitelným zdrojům, což dělá jižní síť slabou a stále obtížněji řiditelnou,“ napsala na svém blogu.
Náklady na sítě
Podle energetického think tanku Ember Climate zajišťuje solární energie 22,1 procenta elektřiny v EU, ve srovnání s 12,4 procenta v Číně.
V USA by odpovídající podíl měl v roce 2025 dosáhnout přibližně 7 procent, uvádí americká Správa energetických informací.
Navzdory růstu solární výroby je poptávka po elektřině v Evropě stagnující – loni klesla a v roce 2025 se jen mírně zotavila. Slabá poptávka ztěžuje vyvažování energetické soustavy, v níž stále více dominují proměnlivé obnovitelné zdroje.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zdůrazňuje, že investice do přenosových a distribučních sítí se stávají kriticky důležité, protože modernizace sítí nestačí držet krok s rychlou výstavbou nízkoemisních zdrojů energie.

Podle červnové zprávy IEA přesáhnou roční náklady na sítě v EU v roce 2025 částku 70 miliard dolarů – dvojnásobek úrovně před deseti lety. Investice přesto zaostávají za růstem projektů čisté energie, což vede k dlouhým frontám na připojení a ke kapacitnímu omezení v síti při přenosu levné solární elektřiny z jižní Evropy do průmyslových center na severu.
Evropská investiční banka v září varovala, že nedostatek investic do síťových nákladů způsobuje neefektivitu v Evropě i mimo ni. Banka konstatovala, že investice musejí zůstat hlavní politickou prioritou, pokud chce Evropa udržet svou konkurenceschopnost.
Při posuzování celkové ekonomiky solární energie jsou podle Wilkinsona rozhodující náklady na řízení sítě a dopad vysokého podílu obnovitelných zdrojů v síti. Vysoký podíl obnovitelných zdrojů znamená, že systém ve velké míře spoléhá na jeden či více proměnlivých zdrojů energie, které hůře udržují stabilitu napětí a frekvence.
„Musíme být realisté ohledně obrovské nákladové zátěže, které pravděpodobně kvůli těmto rozhodnutím čelíme,“ dodal.
Nové solární instalace
Odborová organizace SolarPower Europe předpovídá v roce 2025 mírný pokles nových solárních instalací, který by znamenal první pokles za desetiletí. Ve svém červencovém prohlášení skupina vysvětlila zpomalení síťovými „zácpami“, klesajícími dotacemi a zpožděními při vydávání povolení.
Pokles je způsoben především útlumem střešních solárních instalací, zejména u majitelů rodinných domů.
„Na tradičně silných trzích se střešními solárními instalacemi pro domácnosti, jako jsou Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Belgie, Česko a Maďarsko, domácnosti instalace již odkládají, protože dopady energetické krize z roku 2022 slábnou,“ podotkla organizace SolarPower Europe.

Organizace dodala, že zrušení pobídkových schémat bez vhodných náhrad vedlo na některých trzích ke kolapsu střešních solárních instalací o více než 60 procent ve srovnání s rokem 2023, zatímco Polsko, Španělsko a Německo zaznamenaly poklesy o více než 40 procent.
Politická analýza think tanku Ember z loňského roku varovala, že rozšiřování obnovitelných zdrojů brzdí naléhavé signály přetížení evropských elektrických sítí.
Další zpráva organizace Strategic Energy Europe zjistila, že více než 1 700 GW potenciální obnovitelné kapacity uvízlo ve frontách na připojení kvůli omezením síťové kapacity.
– etb –
