V této populární skladbě slavného skladatele se snílek probouzí a touží po jaru.
Osamělý uprostřed kruté zimy sní náš hrdina o pestrobarevných květech rozkvétajících na jaře. Klavír začíná v šestiosminovém taktu, svižná melodie se vznáší nad stoupajícím basem. Jasný tón A dur se ještě více rozzáří, když sled durových akordů připraví půdu pro vstup zpěváka. „Ich träumte von bunten Blumen,/ So wie sie wohl blühen im Mai,“ zpívá tenor.
Tenor Jonas Kaufmann a klavírista Helmut Deutsch interpretují Schubertovu píseň Frühlingstraum (Jarní sen), jedenáctou skladbu z cyklu Winterreise (Zimní cesta). (Poslechněte si)
Lied
Vstupme do hudební krajiny raného 19. století, kdy se do popředí dostávají vášeň a lyrika – charakteristické znaky romantismu. Romantismus byl reakcí na období klasicismu a zaměřoval se více na přírodu a vyjádření nitra než na rovnováhu a formální strukturu. S příchodem romantismu rostla obliba nových hudebních forem i rozvíjení těch starších – jednou z nich byla německá píseň lied, tedy umělecká píseň.
Kořeny uměleckých písní sahají až do středověku. Ve 12. století byli ve Francii oblíbení lyrici známí jako truvéři a trubadúři. Psali prosté básně a milostné texty, které se dochovaly v rukopisech zvaných chansonniers („zpěvníky“).
Hudebníci tyto texty zhudebňovali – většinou šlo o jednohlasé písně bez doprovodu, které ovládly středověké dvory a města. Tyto jednohlasé písně byly postupně vytlačeny písněmi vícehlasými, jejichž vrchol nastal na počátku 16. století. Vícehlasé skladby se dále šířily, ovlivnily italský madrigal a později i německou píseň lied. Ta pak na čas upadla v zapomnění, aby znovu nabyla významu na počátku 19. století, a to především díky Schubertovi.
Jarní sen
Franz Schubert (1797–1828) byl geniální melodik a jeden z hlavních tvůrců a propagátorů písně lied. Byl nesmírně plodný – složil více než 600 písní. Jeho obrovská tvorba přinesla mistrovská díla, například cykly Die schöne Müllerin (Krásná mlynářka) (D. 795) a Winterreise (D. 911).
V písni Jarní sen se sladký a něžný durový úvod náhle zlomí v čase 0:33, kdy chromatické a mollové harmonie naruší sen. Hudba dokonale podporuje text; okamžik, kdy se sen rozpadá, je zřejmý:
Sníval jsem o květech jasných,
jež v květnu rozkvétají,
sníval jsem o loukách zelených
a o zpěvu ptáků v háji.
A když kohouti zakokrhali,
probudil jsem se zas:
bylo chladno, temno všude,
z krovu zněl havraní hlas.
(Volný překlad podle stylu básně.)
Všimněte si, jak klavír proplétá harmonii, střídavě ji rozjasňuje a potemňuje jemnými přechody. To je znak romantické hudby – harmonická nejednoznačnost, která ostře kontrastuje s klasicistními zásadami jasnosti a stručnosti. V pasáži od 3:05 do 3:30 Schubert nečekaně přechází do mollové harmonie (v čase 3:20), čímž do druhé části fráze vnáší melancholii. Protagonista, nyní probuzený ze snu, toužebně čeká, až přijde jaro.
Jaká kulturní a umělecká témata byste chtěli, abychom zpracovali? Napište nám na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
