Nejprve stál Orbán po boku Trumpa – šlo o gesto loajality, které se před americkými volbami zdálo riskantní. Nyní stojí Trump za Orbánem. Americký prezident slibuje svému maďarskému spojenci „finanční ochranný štít“. Dohoda přichází v pravý čas: Orbán čelí zřejmě nejtvrdšímu volebnímu boji svého působení.
„Když se za vás postaví velký, dobře trénovaný muž, nikdo si na vás netroufne,“ uvedl tento týden maďarský ministr hospodářství Márton Nagy, když vysvětloval výsledky washingtonské návštěvy předsedy vlády Viktora Orbána.
Za největší úspěch svých jednání s Donaldem Trumpem 7. listopadu označil Orbán to, že Spojené státy povolily pokračování dovozu ruské energie směrem do Maďarska. Později předseda vlády prozradil, že s americkým prezidentem uzavřel dohodu o „finančním ochranném štítu“.
„Pokud by Maďarsko utrpělo vnější útok – například na svůj finanční systém –, dali nám Američané slovo, že v takovém případě ochrání finanční stabilitu Maďarska. Pokud by naše země čelila takovému externímu, spekulativnímu nebo politickému útoku, mohli bychom počítat s americkým finančním ochranným štítem,“ zdůraznil Orbán po svých rozhovorech ve Washingtonu.
Ministr Nagy to komentoval slovy, že Maďarsko potřebuje staršího bratra – a pokud jím není Brusel, může jím být Washington. Přesný obsah dohody mezi Trumpem a Orbánem však zatím zůstává nejasný. Ani Bílý dům se k plánům dosud veřejně nevyjádřil.
Už samotný fakt, že Orbán dohodu oznámil a maďarská vláda zveřejnila první informace, však politicky vyvolal silnou odezvu.
Finanční zázemí „prakticky bez hranic“
Orbán podle svých slov od Trumpa získal příslib ochranného štítu, „díky němuž budeme mít ze Spojených států prakticky neomezené možnosti financování – prostředky, kterými můžeme nahradit jakékoli peníze z Bruselu“.
V souvislosti s možnými útoky Orbán uvedl, že by se při tom mělo myslet na Brusel, ale nejen na něj. Pokud by „z jakéhokoli kouta světa“ přišel finanční útok vůči Maďarsku – například na směnný kurz nebo na úvěrovou spolehlivost země –, byla by na odvrácení takových útoků k dispozici „americká podpora“.
Z tohoto důvodu, pokračoval předseda vlády, nebude muset Maďarsko díky americkému krytí v budoucnu ustoupit od žádného velkého hospodářského projektu národního strategického významu – ani tehdy, pokud by Brusel dál zadržoval část prostředků, které Maďarsku náleží.
Zmrazené prostředky EU souvisejí s „řízeními o právním státu“ vedenými proti Maďarsku. V jejich průběhu byly zemi od roku 2020 zadrženy prostředky v hodnotě několika miliard eur. Brusel toto opatření zdůvodňuje podezřením na porušování demokratických a právních principů. Z pohledu maďarské vlády jde o nekončící politický útok ze strany Bruselu.
Chrání „starší bratr“ Orbána v nadcházejících volbách?
Další význam údajně slíbeného „ochranného štítu“ ze strany Trumpa se ukazuje ve chvíli, kdy se vezme v úvahu čas jeho sjednání. Zadržování unijních prostředků pro Maďarsko není sice novým jevem, politická situace je však pro Orbána v současnosti mimořádně kritická.
V Maďarsku se na duben 2026 chystají další parlamentní volby. Předseda vlády, který stojí v čele země nepřetržitě od roku 2010, podle průzkumů čelí zřejmě nejtěžší volební kampani svého působení. Opoziční strana Tisza, která v uplynulém roce rychle posílila, se podle průzkumů místy drží na stejné úrovni jako Orbánova pravicově konzervativní strana Fidesz.
Tisza zastává výslovně proevropský postoj v těch otázkách, v nichž Orbán pravidelně uplatňuje veto nebo se staví proti bruselskému proudu – například v tématu vstupu Ukrajiny do EU.
V dubnu 2025 uvedl lídr opozice Péter Magyar, předseda strany Tisza, že v případě volebního vítězství dokáže uvolnit všechny zmrazené unijní prostředky. „Maďarsko bude znovu hrdým a spolehlivým spojencem NATO. Maďarsko bude znovu plnohodnotným členem Evropské unie,“ řekl tehdy.
Jeho strana se označuje za konzervativní, zároveň ale za ideově nezatíženou, liberální a jednoznačně proevropskou. Magyar, bývalý manžel někdejší ministryně spravedlnosti, pochází z nejužšího Orbánova mocenského okruhu. V Evropském parlamentu se on i jeho kolegové připojili k frakci Evropské lidové strany (EVP) vedené Manfredem Weberem (CSU) – skupině, jejíž vztahy s Orbánem jsou už léta napjaté.
S ohledem na nadcházející volební kampaň uvedl ministr hospodářství Nagy 10. listopadu v narážce na Trumpův „ochranný štít“: „Cítíme, že i Brusel se zapojuje do volebního boje. Část našich prostředků je zmrazená – to je forma nátlaku. […] Nedostáváme své peníze. Když se na to podívám z tohoto úhlu, jde o finanční útok proti nám, který musíme odrazit.“
V říjnu 2024 prohlásil Orbán, že se Evropská komise pokouší jeho vládu svrhnout a dosadit v Budapešti „loutkovou vládu“. „Útok“ z Bruselu je proto vykládán i v tomto světle.
Možný útok ze strany Ukrajiny?
Bezprostředně po uzavření dohody mezi Trumpem a Orbánem reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že „najde způsob, jak zajistit, aby do Maďarska už neproudila žádná ruská ropa“ – jasná narážka na to, že maďarská vláda sice získala výjimku z amerických sankcí, ruská ropa se však do Maďarska stále přepravuje přes ukrajinské území.
Komunikační ředitel maďarské vládní strany Tamás Menczer okomentoval Zelenského slova takto: „To se dá přeložit velmi jednoduše – Ukrajinci už třikrát bombardovali ropovod, který přivádí ruskou ropu do Maďarska, ropovod Družba.“ Podle Menczerova názoru byla Zelenského poslední poznámka narážkou na možný další útok na tuto infrastrukturu.
Zelenskyj na začátku září upozornil, že by měl Orbán stáhnout své veto vůči zahájení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou. Zároveň připomněl „přátelství mezi Maďarskem a Ukrajinou“ – narážku, která se dotýká i názvu ropovodu, protože „Družba“ znamená rusky přátelství.
Finanční ochranný štít, který Trump přislíbil, může mít význam i v takovém scénáři. Zvlášť proto, že podle maďarské vlády by byla bez ruské ropy energetická bezpečnost země vážně ohrožena a ceny pohonných hmot by dramaticky vzrostly.
Co se zatím o ochranném štítu ví
Péter Ákos Bod, bývalý prezident Maďarské národní banky, se k údajnému ochrannému štítu vyjádřil skepticky. „Neví se, o co přesně v této dohodě jde – technické podrobnosti nebyly zveřejněny,“ řekl pro Radio Free Europe. Nezávislé potvrzení existence dohody zatím také chybí.
Ekonom zároveň uvedl, že nechápe, proč by taková dohoda měla být vůbec nutná, protože „na obzoru není vidět žádná hrozba“, kterou by nebylo možné řešit prostřednictvím 48 miliard eur devizových rezerv Maďarské národní banky. „Takže neexistuje žádný problém – a pokud by přece jen nastal, proč se neobrátíme na Mezinárodní měnový fond?“ položil otázku.
Nejpodrobněji se dosud k obsahu ochranného štítu nad rámec jeho politické symboliky vyjádřil ministr hospodářství Nagy. Ten 10. listopadu zdůraznil, že cílem dohody je chránit maďarskou ekonomiku a forint před možnými spekulativními útoky a finančním nátlakem. Nejde podle něj o záchranný balíček, ale o vícestupňový finanční mechanismus, který má zajistit stabilitu.
K jednotlivostem ministr uvedl, že technická jednání již probíhají – v současnosti se upřesňuje konkrétní struktura tohoto nástroje. Zároveň poznamenal, že je pro členský stát EU obecně výhodou, pokud má k dispozici jistotu ve formě swapových dohod s Evropskou centrální bankou a prostřednictvím unijních financí.
Protože to pro Maďarsko v tuto chvíli není reálná možnost, musí země hledat finanční ochranu u jiných silných států, dodal Nagy.
Mezi Bruselem, Washingtonem a Pekingem: Orbánovy závislosti
Budapešti se sice podařilo právními ústupky vůči EU znovu uvolnit část zmrazených unijních prostředků, tlak na vládu však v uplynulých letech přetrvával. Podle pozorovatelů v tom spočívá jeden z hlavních důvodů Orbánova strategického obratu směrem na východ, zejména k Číně. Podle analýzy francouzského magazínu Regard sur l’Est je dnes Maďarsko považováno za nejbližšího spojence Pekingu v rámci Evropské unie.
Tato vazba se projevuje miliardovými úvěry velkých čínských bank, o nichž vláda poskytla veřejnosti jen minimum informací, a také infrastrukturními projekty, například železniční tratí Budapešť–Bělehrad financovanou v rámci čínské iniciativy Nové hedvábné stezky. Podle některých odborníků by samotné splacení těchto úvěrů mohlo trvat i staletí.
S ohledem na globální přesuny mocenských poměrů může mít Trumpův „finanční ochranný štít“ i další rozměr. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v únoru v rozhovoru pro americké online médium Breitbart připomněl, že se Rusko fakticky dostalo do závislosti na Číně. Jedním z deklarovaných cílů nové Trumpovy administrativy je nyní „osvobodit Moskvu z čínského sevření“.
Zatímco Spojené státy usilují o to, aby Rusko vyvázaly z vlivu Pekingu, lze nejnovější dohodu s Orbánem chápat také jako první krok k tomu, aby se Maďarsko postupně odpoutalo od vlastní závislosti na Číně. V tomto ohledu by se zájmy Bruselu a Washingtonu mohly nečekaně setkat – část kritiky, kterou vůči Budapešti vyslovuje vedení EU, se totiž týká právě jejího těsného napojení na Peking.
–etg–
