Navrhovaný americký plán na ukončení války počítá s územními ústupky Ukrajiny, omezením její armády i trvalým vyloučením vstupu do NATO. Návrh představuje zásadní zásah do dosavadního bezpečnostního uspořádání a může změnit podobu budoucího mírového řešení.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa 20. listopadu potvrdila, že pracovala na mírovém plánu, jehož cílem je ukončit válku mezi Ukrajinou a Ruskem. Prohlášení přišlo poté, co se začaly šířit četné mediální zprávy o uniklém návrhu.
Několik médií, včetně agentury Associated Press, následně zveřejnilo návrhy plánu, které podrobně popisují kroky, jež Washington navrhl k zastavení bojů mezi Kyjevem a Moskvou. Zde je to, co víme.
Co plán obsahuje?
Plán vypracovali zvláštní vyslanec pro mírové mise Steve Witkoff a ministr zahraničí Marco Rubio, kteří na něm podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové pracovali „v tichosti“ během uplynulého měsíce, uvedla na tiskovém brífinku.
Podle agentury Associated Press má 28 bodů a pokrývá řadu témat, včetně území, armády, budoucích mezinárodních vztahů, poválečného financování obnovy a vnitropolitických otázek.
První tři body potvrzují suverenitu Ukrajiny, komplexní dohodu o neútočení, která má být uzavřena mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou, očekávání, že Rusko přestane napadat své sousedy, a ukončení rozšiřování NATO.
Největší kontroverze vyvolávají pasáže plánu, podle nichž má Ukrajina postoupit Rusku Krym, Luhansk a Doněck, zatímco Cherson a Záporoží mají být zmrazeny na linii kontaktu, což by znamenalo jejich faktické uznání.
Plán rovněž zahrnuje ustanovení, že Ukrajina zakotví ve své ústavě, že nevstoupí do NATO, a aliance do svých stanov zapracuje doložku, že Ukrajina nebude v budoucnu přijata; Kyjev by však nadále měl možnost vstoupit do Evropské unie, pokud splní vstupní podmínky.
Oba tyto body jsou v přímém rozporu s dříve deklarovanými cíli Ukrajiny i řady členských států NATO.
Plán by rovněž omezil počet příslušníků ukrajinských ozbrojených sil na 600 000 a znamenal by návrat Ruska do skupiny G8.
Jak reagovala Ukrajina?
„Teď je jeden z nejtěžších okamžiků naší historie. Teď je tlak na Ukrajinu jedním z největších. Teď může Ukrajina stanout před velmi obtížnou volbou – buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu 21. listopadu.
„Buď 28 obtížných bodů (tohoto rámce), nebo mimořádně krutá zima – nejkrutější v historii – a další rizika. Život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti.“
Zelenskyj dále uvedl, že Ukrajina „bude klidně spolupracovat s Amerikou a všemi našimi partnery“ a usilovat o „konstruktivní řešení“.
Podle agentury Reuters američtí představitelé plán hájili a odkazovali přitom na nejmenované zdroje, které tvrdily, že byl vypracován po konzultacích s blízkým spojencem Zelenského Rustemem Umerovem, tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady Ukrajiny. Tito činitelé uvedli, že Umerov souhlasil s „většinou“ plánu.
Umerov však v pátek sdělil, že plán ani jeho podmínky neprojednával, protože k tomu neměl pravomoc.
„Neposkytl jsem žádná hodnocení ani, tím spíše, schválení jakýchkoli bodů. Není to v mé kompetenci a neodpovídá to stanovenému postupu,“ napsal na Telegramu.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko navíc řekl, že Spojené státy pohrozily zastavením dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud Kyjev plán do 27. listopadu nepodepíše.
„Mohu potvrdit, že je to skutečně pravda,“ napsal Hončarenko na Telegramu v reakci na článek agentury Reuters.
Jak reagovala Evropa?
Zelenskyj během dne informoval, že o plánu jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.
„Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Po tomto hovoru Starmer podotkl, že Ukrajině musí být umožněno rozhodovat o vlastních záležitostech.
„Všechny záležitosti týkající se Ukrajiny musí být nakonec rozhodnuty Ukrajinou,“ řekl britské stanici Sky News v Jihoafrické republice v pátek.
Merz uvedl, že Ukrajina se může spolehnout na Německo, Francii a Spojené království, a na síti X poznamenal, že oni i Kyjev „budou úzce koordinovat postup s Evropou a USA, jejichž závazek k ukrajinské suverenitě vítáme“.
„Kontaktní linie musí zůstat základem jakýchkoli jednání,“ dodal.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová konstatovala, že ani Brusel, ani Kyjev neustoupí ruské agresi.
„Je to velmi nebezpečný okamžik pro všechny,“ prohlásila Kallasová.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila, ale záleží na tom, jak skončí. Rusko nemá žádné právo na jakékoli ústupky ze strany země, kterou napadlo, a o konečných podmínkách jakékoli dohody musí rozhodnout Ukrajina.“
Jak reagovalo Rusko?
Moskva mezitím 21. listopadu oznámila, že nebyla informována o souhlasu Zelenského s jednáním o mírovém plánu.
„Ne, oficiálně jsme nic neobdrželi. Vidíme určité novinky. Ale oficiálně jsme nic neobdrželi. A nebyla vedena žádná věcná diskuse o těchto bodech,“ sdělil podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Na této zprávě se podílely agentury Associated Press a Reuters.
–ete–
