Téměř 93 procent Čechů věří, že se bezpečnostní rizika v poslední době zvyšují, a každý pátý obyvatel ČR se cítí ohroženě, vyplývá z průzkumu agentury SANEP, který si nechal vypracovat Spolek pro zdravý pohyb a výživu.
Uprchlíci a energetická krize
Na otázku, čeho se obyvatelé ČR obávají nejvíce, odpovědělo nejvíce respondentů, že je to nárůst počtu uprchlíků (29,8 %). Téměř stejný počet však označil jako hlavní hrozbu energetickou krizi (27,5 %). Obavy z války na českém území uvedlo 16,9 % dotázaných a bezmála dvanáct procent se bojí ohrožení kyberprostoru. Terorismus nebo přírodní pohromy jsou vnímány jako méně pravděpodobné hrozby.
Respondenti hodnotili také připravenost České republiky na krizové situace, jako jsou teroristické útoky či přírodní katastrofy. Více než polovina lidí ji označila za špatnou nebo velmi špatnou. Pouze 23 % se domnívá, že země je připravena velmi dobře.
Zapojení do obrany
Zároveň velká část obyvatel souhlasí, že bezpečnost by měl v případě krize zajišťovat především stát prostřednictvím bezpečnostních složek, tento názor sdílí bezmála 60 procent populace, uvádí výzkum. Další přibližně třetina Čechů si myslí, že by se k bezpečnostním složkám mohli připojit i občané. Na pomoc z Evropské unie vsadilo malé procento, a to ani ne pět procentních bodů, vyplývá z šetření.
Přestože si podle průzkumu třetina obyvatel myslí, že by se do obrany měli zapojit i čeští občané, přibližně 26 procent aktivní zapojení zásadně odmítá. Neochotu se zapojit vyjádřilo dalších zhruba 16 procent respondentů. Pouze cca dvanáct procent by šlo Českou republiku ochotně bránit.
V červnu dle průzkumu uvažoval o vstupu k záložákům velmi malý počet respondentů, a to 1,5 %. Ještě menší část přemýšlí nad absolvováním dobrovolného vojenského cvičení armády, konkrétně 0,1 % lidí uvedlo, že ano, a 1,3 % označila možnost spíše ano.
Děti podle respondentů nejsou na krize připravené, průprava je nutná
Velká část veřejnosti se podle šetření domnívá, že dnešní děti nemají dostatečné znalosti a dovednosti pro zvládání krizových situací. Tento názor sdílí 93 procent respondentů.
Téměř 70 procent lidí dle šetření podporuje zavedení povinných kurzů první pomoci a krizového managementu do škol. Většina také údajně souhlasí s využíváním mobilních aplikací, online kurzů či notifikací k informování dětí. Přibližně 18 procent lidí by podle průzkumu také ocenilo, kdyby se děti a mládež učily zacházet se střelnými zbraněmi, o osm procent méně respondentů by dané zavedlo jako součást školního vzdělávání.
Jsou Češi připraveni na blackout?
Na otázku, zda jsou respondenti připraveni na dlouhodobý a rozsáhlý výpadek elektřiny, odpovědělo přibližně 84 procent, že nejsou připraveni na dlouhodobý výpadek elektřiny nebo ztrátu elektroniky. Jen patnáct procent je na krizovou situaci připraveno a vědělo by, jak se zachovat, vyplývá z výzkumu.
Na druhou stranu, zhruba dvě pětiny respondentů mají doma připravený nouzový balíček. Šetření však ukázalo, že asi jedna třetina neví, co by měl takový balíček obsahovat.
Zároveň více než třetina domácností nemá žádné zásoby potravin či vybavení pro krizové situace, ukázal průzkum. 51 procent má zásoby jídla maximálně na jeden týden. Měsíc by se uživilo bezmála sedm procent Čechů.
Nepřipraveni nejsou Češi pouze potravinově, ale i fyzicky, ukázal výzkum. 73 procent respondentů totiž nepovažuje svou fyzickou kondici a schopnosti za dostatečné k přežití bez centrálního zásobování elektřinou, teplem, vodou, pohonnými hmotami a podobně.
I přes přesvědčení o své nepřipravenosti by se do branného cvičení nebo kurzu na přípravu na možné krizové situace nezapojily přibližně tři čtvrtiny Čechů. 80 procent dle průzkumu nemá zájem učit se nové informace nebo dovednosti, které by jim mohly pomoci zvládnout krizové situace – ať už kurzy první pomoci, nebo techniky přežití.
Průzkumu se zúčastnilo 2 900 respondentů starších 18 let a probíhal ve druhé polovině června formou internetového dotazování.
