Podpora Ukrajiny bude pokračovat, jde jen o to, jakým způsobem a jak optimálně z hlediska národních zájmů, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (nestraník, navržený za SPD) na dnešní tiskové konferenci. Zmínil také vize a plány pro jeho ministerstvo.
Pomoc Ukrajině
Včera se v Bruselu rozhodlo o půjčce EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur pro roky 2026–2027, kdy země Unie budou ručit rezervou v unijním rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) prosadil, že Česká republika za ni ručit nebude. Stejně se k věci postavilo i Maďarsko se Slovenskem. Zůna před novináři výsledek premiéra ocenil. „Z hlediska provedení je to nejčistší cesta a z hlediska národních zájmů nejpřijatelnější způsob,“ zhodnotil.
Vyjádřil se i obecně k tomu, jak se Česká republika bude stavět k pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi bezmála čtyři roky. „Podpora Ukrajiny bude pokračovat. Stojíme na straně Ukrajiny, je to země, která se brání a agresorem je Rusko. To je prostě základ. Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Ukrajinu podporovat,“ poznamenal na tiskové konferenci Zůna.
Muniční iniciativa je podle něj otázkou pro celou vládu, která rozhodne o jejím pokračování. „V zásadě ji nezpochybňuje nikdo, ani já ne. Jde jen o proces jejího řízení a jakým způsobem do budoucna pokračovat,“ dodal ministr. Stejně to vidí i s letouny F-35, na kterých se musí shodnout celá vláda. „Zatím tam není žádná změna, v projektu se pokračuje.“
Plány
Na Ukrajinu zamíří podle svých slov v novém roce i sám Zůna. „Měl jsem také telefonický rozhovor s ministrem obrany Slovenska a Ukrajiny. Obdržel jsem pozvání do těchto zemí v nejbližším termínu,“ dodal Zůna. Začátkem ledna se má Zůna údajně setkat se slovenským premiérem, poté by podle ministra následovala schůze s jeho protějškem, se slovenským ministrem obrany. Po návštěvě Slovenska by měla následovat cesta na Ukrajinu.
Za další priority v nejkratším období označil Zůna především „zpevnění civilního řízení a velení v Armádě ČR, obranné plánování a stabilizaci hlavních řídicích procesů, včetně řízení zdrojů a strukturálních předpokladů pro implementaci politicko-vojenských ambicí, aliančních závazků a modernizačních projektů strategické povahy“.
Ambice Ministerstva obrany nové vlády podle Zůny vystihují tři základní pojmy. „Intenzifikace, skutečné potřeby armády a České republiky z hlediska obrany a bezpečnosti, přenastavení priorit, pokud se ukáže jako nezbytné, a zohlednění národního hlediska jako primárního,“ uvedl.
V příštím roce se chce ministr údajně zaměřit především na aktualizaci Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2040. Dokument by měl být podle jeho slov předložen ke schválení vládě v listopadu příštího roku. Jako další bod agendy pro rok 2026 zmínil dlouhodobý výhled pro obranu, který by měl časově přesahovat horizont roku 2040. Tento materiál má podle Zůny armádě „dát jasné politické zadání a rámec“.
Ještě do konce letošního roku má být podle ministra dokončeno vojenské doporučení k protivzdušné obraně státu. Významnou prioritu spatřuje Zůna také v podpoře aktivit Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a Hospodářské komory.
Současně chce ministerstvo podle Zůny podpořit iniciativy k návrhu zákona o mezivládní obranné spolupráci. Cílem má být podpora exportních příležitostí českého obranného průmyslu prostřednictvím legislativní úpravy, která „umožní zahraniční obchod s vojenským materiálem v režimu vláda–vláda.“
Za jednu ze svých absolutních priorit označil Zůna okamžitou revitalizaci kariérního řádu v Armádě ČR. Ta se má týkat zejména kvalifikačních požadavků a systému přípravy personálu. Ministr se chce rovněž zabývat seznamem osob a plánem vysílání českých vojáků a civilních zaměstnanců do struktur NATO v roce 2026.
Výzvy
Velké výzvy vidí Zůna ve vnitřní organizaci resortu obrany. „Rozsah přijatých národních ambicí v oblasti obrany a bezpečnosti, závazků v rámci NATO a realizovaných akvizic strategické povahy nelze v zásadě naplnit ve stávajících strukturách Armády ČR a Ministerstva obrany,“ uvedl. Podle ministra proto bude nutné přijmout řadu personálních opatření jak v armádě, tak na samotném ministerstvu.
Zároveň ale zmínil také snížení personálních stavů na ministerstvech o pět procent. „Tento úkol se bude realizovat v průběhu roku,“ dodal.
Věnoval se i kandidátům na náčelníka Generálního štábu, jejichž okruh podle něj vyplyne z personálního záměru velení armády. Ten dá vypracovat současnému náčelníkovi Karlu Řehkovi. K procesu by podle něj mohlo dojít v první polovině příštího roku.
