Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý doporučila členských zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví, uvedla agentura AFP. Podle WHO skutečnost, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
„Kvůli slabým daňovým systémům škodlivé produkty zůstávají levné, kdežto zdravotnické systémy čelí rostoucímu finančnímu tlaku kvůli nepřenosným nemocem, kterým se dá zabránit,“ uvedla WHO.
Zdravotnická agentura upozorňuje na to, že různé firmy mají díky prodeji alkoholických a slazených nápojů zisky v řádu miliard dolarů, vlády z nich získávají ale poměrně malý podíl. Společnosti v jednotlivých zemích pak nesou dlouhodobé a finanční náklady spojené s konzumací těchto nápojů.
Daně uvalované na výrobky, jejichž spotřeba má špatný dopad na lidské zdraví, „jsou jedním z nejsilnějších nástrojů pro podporu zdraví a prevenci nemocí,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Zvýšením daní na výrobky, jako je tabák, slazené nápoje a alkohol, mohou vlády snížit jejich spotřebu a získat peníze na životně důležité zdravotnické služby,“ dodal.
Tedros uznává, že zavádění zdravotních daní může být „politicky nepopulární a může se setkat s odporem vlivných firem, jež mají hodně co ztratit“. Jako příklad zemí, kde se tato praxe osvědčila, zmínil Británii, Filipíny a Litvu.
Podle WHO má nejméně 116 zemí zvláštní daň na nápoje, jako jsou limonády. Nicméně této „dani na cukr“ unikají třeba slazená mléka, kávové nebo čajové nápoje či stoprocentní ovocné džusy. Organizace také upozornila na to, že pivo se v letech 2022 až 2024 stalo finančně dostupnější v 57 zemích, méně dostupné bylo v 37 státech. Podotkla, že nejméně 25 zemí, hlavně těch evropských, nemá spotřební daň na víno. „Spotřební daň by se měla vztahovat na všechny alkoholické nápoje,“ vzkazuje WHO.
Český think tank Ministr zdraví v úterý zveřejnil studii, podle níž by zavedení 20procentní daně na slazené nápoje mohlo za deset let systému veřejného zdravotního pojištění ušetřit na zdravotní péči více než miliardu korun.
