Zjištění z nové systematické přehledové studie a metaanalýzy naznačují, že dopady alkoholu na zdraví můžeme výrazně podceňovat.
Většina z nás už pravděpodobně slyšela, že občasná sklenka vína může přispět k delšímu životu. Ačkoli jsme tuto představu často s nadšením přijali jako obecně platnou pravdu, nová systematická přehledová studie a metaanalýza naznačuje, že může vycházet z chybných vědeckých předpokladů.
Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs.
Po mnoho let řada studií uváděla, že lidé, kteří pijí alkohol umírněně, mají tendenci žít déle a mají nižší riziko srdečních onemocnění a dalších chronických chorob než abstinenti. To vedlo k rozšířenému přesvědčení, že umírněná konzumace alkoholu je pro zdraví prospěšná. Ne všechny výzkumy však tento optimistický pohled podporují — a nová analýza vysvětluje proč.
Hlavním autorem studie je Tim Stockwell, vědecký pracovník Kanadského institutu pro výzkum užívání návykových látek na University of Victoria. Doktorát získal na Institute of Psychiatry při University of London.
Stockwell v rozhovoru pro Epoch Times vysvětlil, že dřívější studie, které dospěly k závěru, že umírněné pití prospívá zdraví, trpěly zásadními nedostatky v samotném návrhu výzkumu.
„Je tu jeden velmi základní problém, který spočívá v porovnávání pijáků s abstinenty,“ uvedl.
Problém s dřívějšími studiemi
Podle Stockwella se starší studie obvykle zaměřovaly na starší dospělé osoby, aniž by braly v úvahu jejich celoživotní návyky v oblasti pití. Umírnění pijáci byli proto srovnáváni se skupinami označenými jako „abstinenti“ nebo „příležitostní pijáci“.
Tyto srovnávací skupiny však často zahrnovaly starší lidi, kteří přestali pít nebo pití výrazně omezili kvůli zdravotním problémům. Jinými slovy, „abstinenti“ nebyli nutně lidé, kteří nikdy nepili, ale často ti, kteří byli nuceni s alkoholem přestat právě proto, že už měli zdravotní potíže. Takové srovnání pak vytvářelo zdání, že umírnění pijáci jsou zdravější.
„Pravděpodobnější výklad je, že lidé, kteří pokračují v pití, pijí proto, že jsou zdraví. Nejsou zdraví proto, že pijí,“ uvedl Stockwell.
Dále vysvětlil, proč je výzkum konzumace alkoholu mimořádně složitý.
„Po většinu svého profesního života se zabývám výzkumem alkoholu. Je to moje oblast a mám vzdělání v psychologii. Velmi mě zajímá, jak pití správně měřit, a vím, jak složité je zachytit změny v průběhu života. Tyto rozsáhlé studie sledují stovky rizikových faktorů pro zdraví, ale na alkohol mají často jen jednu nebo dvě otázky. Je proto velmi obtížné rozlišit všechny nuance,“ řekl.
„V naší práci se snažíme tyto problémy v návrhu a měření pečlivě rozplést.“
Analýza dat
Stockwell a jeho tým analyzovali 107 longitudinálních studií, které sledovaly jednotlivce v čase, aby prozkoumaly vztah mezi pitím alkoholu a délkou života. Výzkum zahrnoval 4 838 825 osob, 724 odhadů vztahu mezi konzumací alkoholu a celkovou úmrtností a 425 564 zaznamenaných úmrtí.
Při souhrnném vyhodnocení dat se zpočátku zdálo, že lehcí až umírnění pijáci (tedy lidé konzumující přibližně od jednoho drinku týdně do dvou drinků denně) měli o 14 % nižší riziko úmrtí než abstinenti.
Při podrobnější analýze však vědci identifikovali několik „kvalitnějších“ studií s odlišnými kritérii zařazení, které přinesly zcela jiný výsledek. Tyto studie zahrnovaly mladší účastníky (v průměru do 55 let) a zároveň důsledně oddělovaly celoživotní abstinenty od bývalých či příležitostných pijáků. Jejich závěr byl jednoznačný: umírněné pití nevede k delšímu životu.
Naopak právě „slabší studie“ — tedy ty se staršími účastníky a bez rozlišení mezi bývalými pijáky a celoživotními abstinenty — byly zdrojem tvrzení o zdravotních přínosech alkoholu.
„Francouzský paradox“
Myšlenka, že umírněné pití je zdravé, koluje už desítky let. Jedním z nejznámějších příkladů je tzv. „francouzský paradox“, který se stal populárním v 90. letech. Tvrdil, že Francouzi mají nižší výskyt srdečních onemocnění navzdory stravě bohaté na tuky díky pravidelné konzumaci vína.
Stockwell připomíná, že tato představa sahá až k dílu pořadu 60 Minutes z počátku 90. let, který zkoumal, proč mají Francouzi tak nízký výskyt srdečních onemocnění a téměř žádnou obezitu, přestože konzumují tučná jídla a denně pijí víno. Od té doby se tato myšlenka rozšířila po celém světě.
„Hodně jsem cestoval a tohle téma se objevuje všude. Téměř po celé planetě zakořenila představa, že umírněná konzumace alkoholu je zdravá — zvlášť červené víno. Tehdy ještě nebyl internet, ale ta myšlenka se šířila virálně,“ uvedl.
Zdravotní důsledky pití alkoholu
Na otázku ohledně nejzávažnějších škod spojených s konzumací alkoholu Stockwell uvedl, že veřejnost si rizika často neuvědomuje. Jedním z největších rizik je podle něj rakovina — a riziko se může zvyšovat už při velmi nízké konzumaci, například při jednom drinku denně.
„Pokud je naše teorie správná — tedy že zdravotní přínosy jsou nadhodnocené kvůli srovnávání pijáků s nezdravými abstinenty — pak se tato kritika týká celé epidemiologie alkoholu. Ať už jde o cirhózu jater, rakovinu nebo další onemocnění, stále porovnáváme rizika pijáků s velmi nezdravou skupinou lidí. Je proto velmi pravděpodobné, že dopady alkoholu na zdraví výrazně podceňujeme,“ uzavřel.
–ete–
