Úbytek nových instalací solárních elektráren loni v Česku zrychlil, přibývat naopak začaly baterie. V loňském roce bylo nově připojeno 27 298 fotovoltaických elektráren, meziročně o 17 295 méně. Celkový výkon nových zdrojů klesl o téměř třetinu na 696 megawattů (MW). Postupně naopak přibývá zařízení k akumulaci energie. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Připomněl, že pokles poptávky loni vedl ke krachu řady zavedených solárních firem.
V Česku je nyní připojeno přes 239 000 fotovoltaických elektráren. Instalovaný výkon je 5,16 gigawattu (GW). Převážnou většinu elektráren tvoří zařízení na střechách rodinných domů.
Proč klesá zájem?
Loni tak pokračoval trend z předchozího roku, kdy bylo instalováno méně zařízení, ale zároveň začal růst podíl větších zdrojů. Hlavním důvodem poklesu je podle asociace pokles zájmu domácností, které v minulých letech tvořily hlavní zdroj poptávky. Za tímto vývojem stojí podle Krčmáře kromě nasycení trhu z předchozích let také opětovné přerušení dotačních programů.
Roste tak podíl firemních zákazníků, nově zprovozněné firemní solární elektrárny už výkonem překonávají rezidenční sektor.
Postupně naopak přibývá akumulačních zařízení. V uplynulém roce bylo připojeno 546 MWh v bateriích, což je meziročně o osm procent více. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT navíc letos lze očekávat ještě rychlejší rozvoj. Klíčovým impulzem je novela Lex OZE III, která od loňského října umožnila připojování samostatných bateriových systémů do sítě.
„Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ uvedl ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Problémem jsou podle něj takzvané kobercové žádosti o připojení, které tvoří zhruba 65 procent všech podaných žádostí, a blokují tak kapacitu. Podávají je často nově vzniklé firmy, které chtějí rezervovanou kapacitu využívat k investičním spekulacím.
Krčmář připomněl, že pokles poptávky po nových instalacích loni vedl ke krachu řady solárních firem, a to včetně zavedených poskytovatelů. V úpadku loni skončily například Woltair, Solek, S-Power Energies nebo nanosun. Další firmy v oboru se podle Krčmáře už novým podmínkám na trhu postupně přizpůsobují.
„Instalační firmy v období masivní výstavby mohutně investovaly a nabíraly nové zaměstnance, a nyní čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu Nová zelená úsporám,“ podotkl Krčmář. Asociace proto apelovala na vládu, aby dotační programy obnovila.
