Podle nedávné studie se život, jak ho známe, může snadno formovat z esenciálních proteinových stavebních bloků, které se vznášejí ve vesmíru. Tento objev by výrazně zvýšil statistickou pravděpodobnost nalezení mimozemského života.
Stručně:
- Jak a kde vznikl život a jeho stavební bloky, je jednou z nejdůležitějších otázek astronomie.
- Podle běžné teorie je základem tvorba peptidů a proteinů, které podle nové studie vznikají přirozeně ve vesmíru.
- Esenciální molekuly pro život se ve vesmíru vyskytují mnohem častěji, než se dosud předpokládalo.
Ve vysoce specializované laboratoři na dánské univerzitě v Aarhusu a v mezinárodním evropském zařízení v Maďarsku (HUN-REN Atomki) provádějí vědci pod vedením Sergia Ioppola a Alfreda Thomase Hopkinsona průlomové experimenty.
V malé komoře vědci rekonstruovali prostředí, které panuje v obrovských prachových mračnech vzdálených tisíce světelných let. Je to obtížný, ale velmi osvěcující úkol.
Létající stavební bloky v laboratoři
Teplota v těchto oblastech dosahuje ledových -260 stupňů Celsia. Tlak je téměř nulový, což znamená, že vědci musí neustále čerpat plynové částice, aby udrželi ultravysoké vakuum. Simulují tyto podmínky, aby pozorovali, jak zbylé částice reagují na záření – přesně tak, jak by to dělaly v reálném mezihvězdném prostředí.
„Z předchozích experimentů víme, že jednoduché aminokyseliny, jako je glycin, vznikají v mezihvězdném prostoru. Ale chtěli jsme zjistit, zda se složitější molekuly, jako jsou peptidy, přirozeně tvoří na povrchu prachových zrn ještě před tím, než se podílejí na vzniku hvězd a planet,“ řekl Ioppolo.
Peptidy jsou aminokyseliny, které jsou spojeny do krátkých řetězců. Když se peptidy spojí, vytvářejí proteiny, které jsou pro život, jak ho známe, nezbytné. Hledání předchůdců těchto „stavebních bloků“ je klíčové pro zkoumání původu života.
Vědci vložili glycin do komory, vystavili ho téměř kosmickým zářením, která byla generována iontovým urychlovačem v HUN-REN Atomki, a analyzovali výsledky.
„Viděli jsme, že molekuly glycinu začaly reagovat a vytvářet peptidy a vodu. To naznačuje, že stejný proces probíhá i v mezihvězdném prostoru,“ řekl Hopkinson. „To je krok směrem k vytváření proteinů na prachových částicích – těch samých materiálech, ze kterých později vznikají skalní planety.“
Snadnější, než se myslelo
Ioppolo, Hopkinson a jejich kolegové na univerzitě v Aarhusu zkoumají a napodobují obrovské prachové mraky mezi hvězdami, protože právě v nich vznikají nové sluneční soustavy.
„Dříve jsme si mysleli, že v těchto mracích mohou vznikat pouze velmi jednoduché molekuly. Předpokládalo se, že složitější molekuly vzniknou až mnohem později, když se plyny srazí do disku, ze kterého nakonec vznikne hvězda,“ vysvětlil Ioppolo. „Ukázali jsme však, že to rozhodně není pravda.“
Tento objev je významný, protože naznačuje, že tyto esenciální molekuly jsou ve vesmíru mnohem častější, než se dosud předpokládalo: „Nakonec,“ pokračoval Ioppolo, „se tyto plynové mraky zhroutí do hvězd a planet. Postupně se tyto drobné stavební bloky dostanou na skalní planety v nově vzniklém slunečním systému. Pokud se tyto planety náhodou nacházejí v obyvatelné zóně, existuje reálná pravděpodobnost, že tam vznikne život.“
Vědci však stále přesně nevědí, jak život vznikl. Ale výzkumy, jako je ten na univerzitě v Aarhusu, ukazují, že mnohé z molekul nezbytných pro život vznikají ve vesmíru přirozeně.
„Tyto molekuly jsou jedním z nejdůležitějších stavebních bloků života,“ vysvětlila profesorka a spoluautorka Liv Hornekær. „Mohly by se aktivně podílet na rané prebiotické chemii a katalyzovat další reakce, které vedou k životu.“
Univerzální reakce
Může to vypadat jako nepodstatný objev, že peptidy vznikají přirozeně z nejjednodušších aminokyselin ve vesmíru. Chemický proces, kterým se aminokyseliny spojují, je však univerzální. To naznačuje, že stejná reakce by pravděpodobně mohla probíhat i u jiných, složitějších aminokyselin.
„Všechny druhy aminokyselin se spojují stejným procesem, aby vytvořily peptidy. Proto je velmi pravděpodobné, že i jiné peptidy se přirozeně tvoří v mezihvězdném prostoru,“ prohlásil Hopkinson. „To jsme ještě nezkoumali, ale pravděpodobně se na to zaměříme v budoucnu.“
Aminokyseliny a peptidy nejsou jedinými stavebními bloky, které jsou pro život nezbytné. Dále sem patří membrány, nukleové báze a nukleotidy. Zda vznikají také přirozeně ve vesmíru, zatím není známo. Tento problém se bude výzkumný tým Ioppola a Hopkinsona pokoušet vyřešit v budoucnu.
„Ještě je spousta věcí, které musíme objevit, ale náš výzkumný tým se snaží odpovědět na co nejvíce těchto základních otázek,“ řekl Ioppolo. „Už jsme zjistili, že mnoho stavebních bloků života se tam venku formuje, a pravděpodobně jich v budoucnu najdeme ještě více.“
Studie byla zveřejněna 20. ledna 2026 v odborném časopise „Nature Astronomy“.
