Spojené státy a Rusko by se mohly poprvé od studené války pustit do nekontrolovaného závodu v jaderném zbrojení, pokud se na poslední chvíli nedohodnou před vypršením platnosti jejich poslední zbývající smlouvy o kontrole zbrojení, píše agentura Reuters. Smlouva Nový START vyprší za méně než týden, 5. února. Bez ní by neplatila žádná omezení pro jaderné arzenály dlouhého doletu, poprvé od doby, kdy americký prezident Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v roce 1972 podepsali dvě historické dohody během vůbec první cesty amerického prezidenta do Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby obě strany po dobu ještě jednoho roku dodržovaly stávající limity pro rakety a jaderné hlavice, aby získaly čas na řešení, co bude dál. Ale americký prezident Donald Trump dosud formálně neodpověděl. Trump tento měsíc prohlásil, že „pokud smlouva vyprší, tak vyprší“ a že by měla být nahrazena lepší.
Někteří američtí politici tvrdí, že Trump by měl Putinovu nabídku odmítnout a uvolnit tak Washingtonu možnost rozšiřovat svůj arzenál, aby čelil rychlému hromadění jaderných zbraní třetí mocností – Čínou.
Trump říká, že chce usilovat o „jaderné odzbrojení““ s Ruskem i Čínou. Ale Peking tvrdí, že je nerozumné očekávat, že se připojí k rozhovorům o odzbrojení se dvěma zeměmi, jejichž arzenály jsou stále mnohem větší než jeho vlastní.
Od nejtemnějších dob studené války, kdy si USA a Sovětský svaz vyhrožovaly „vzájemně zaručeným zničením“ v případě vypuknutí jaderné války, vnímaly obě strany smlouvy o omezení zbrojení jako způsob, jak zabránit buď smrtícímu nedorozumění, nebo ekonomicky zničujícím závodům ve zbrojení.
Smlouvy nejen stanoví početní limity pro rakety a hlavice, ale také vyžadují, aby strany sdílely informace, a to je klíčový kanál umožňující „pokusit se pochopit druhou stranu, jaké jsou její obavy a motivy“, uvedla Darya Dolzikova z londýnského analytického střediska RUSI.
Bez nové smlouvy by každá strana byla nucena vycházet z nejhorších možných předpokladů ohledně zbraní, které druhá strana vyrábí, testuje a nasazuje, uvedl Nikolaj Sokov, bývalý sovětský a ruský vyjednavač. „Je to proces poháněný vlastní silou. Samozřejmě, pokud dojde k neomezeným závodům ve zbrojení, věci se stanou naprosto destabilizujícími,“ řekl.
Od rozpadu Sovětského svazu Rusko a USA opakovaně nahrazovaly a aktualizovaly smlouvy z dob studené války, které omezovaly tzv. strategické zbraně mířící na města a základny druhé strany. Nejnovější smlouvu Nový START podepsali v roce 2010 v Praze americký prezident Barack Obama a Dmitrij Medveděv, Putinův spojenec, který tehdy na čtyři roky převzal roli ruského prezidenta. Smlouva omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně. Počet nosičů – mezikontinentálních raket na souši, raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů – omezuje na maximálně 700.
Nahradit ji novou smlouvou by nebylo snadné. Rusko vyvinulo nové zbraňové systémy schopné nést jaderné zbraně, jako je střela Burevestnik, hypersonická raketa Orešnik a torpédo Poseidon, které nezapadají do rámce smlouvy Nový START. A Trump oznámil plány na vesmírný protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kupole), který Moskva vnímá jako pokus o posun strategické rovnováhy.
Mezitím roste čínský jaderný arzenál, nekontrolovaný dohodami mezi Washingtonem a Moskvou. Peking má nyní odhadem 600 hlavic a Pentagon předpovídá, že do roku 2030 jich bude mít více než tisíc.
Komise Kongresu USA, v níž byly zastoupeny obě strany, v roce 2023 uvedla, že Spojené státy nyní čelí „existenční výzvě“ ne od jednoho, ale od dvou jaderných soupeřů, a musí být připraveny na války s Ruskem a Čínou současně. Její doporučení zahrnovala přípravu vyzvednutí ze skladů části či všech strategických jaderných hlavic, sejmutých z nosičů v rámci dohody Nový START a uchovávaných v rezervě. To by mohlo zahrnovat rozmístění hlavic odstraněných z mezikontinentálních raket Minuteman III a raket Trident D5, odpalovaných z ponorek, a návrat do role nosičů jaderných zbraní asi 30 strategických bombardérů B-52, které byly přestavěny na konvenční mise.
Zatímco bývalý vysoce postavený americký představitel, který si přál zůstat v anonymitě, předpovídá pouze „mírné“ zvýšení počtu jaderných hlavic, pokud to Trump nařídí, Kingston Reif, který dříve pracoval pro Pentagon a nyní působí ve výzkumné organizaci RAND, nedávno odhadl, že USA by mohly nakonec „zhruba zdvojnásobit“ počet hlavic na nosičích oproti smluvnímu limitu, zatímco Rusko by bylo s to přidat přibližně 800 hlavic.
Názory na to, zda by Trump měl souhlasit s Putinovou nabídkou ponechat stávající limity ještě rok v platnosti, se v amerických politických kruzích rozcházejí. Zastánci kontroly zbrojení upozorňují, že USA již čelí obrovským výdajům na program modernizace jaderných sil zahrnující nové typy ponorek, bombardérů a mezikontinentálních balistických raket, který trpí vážnými zpožděními a masivním překročením nákladů. „Trump nakonec zahájí nové závody ve zbrojení, které nepotřebujeme a ani nemůžeme vyhrát. Více zbraní nepovede k větší bezpečnosti,“ řekl demokratický senátor Ed Markey. Oponenti tvrdí, že USA by neměly Putinovi věřit, a připomínají, že ruský prezident kvůli americké podpoře Ukrajiny v roce 2023 zastavil vzájemné inspekce dohodnuté v rámci smlouvy Nový START. „Musíme být schopni odstrašovat Rusko a Čínu současně,“ míní Franklin Miller z kongresové komise.
„Prezident rozhodne o dalším postupu v oblasti kontroly jaderných zbraní, který si ujasní ve svém vlastním harmonogramu,“ reagoval Bílý dům na dotaz ohledně Trumpových záměrů. „Rusko je připraveno na jakýkoli vývoj. Nové hrozby pro naši bezpečnost budou řešeny rychle a rázně,“ řekl listu Kommersant bývalý ruský prezident Medveděv.
