Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní síť Instagram, a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí. Píše o tom agentura AP.
Právník Mark Lanier v pondělí v úvodním prohlášení u soudu přirovnal sociální sítě ke kasinům a drogám. „Tyto firmy vyrobily stroje navržené tak, aby u dětí způsobovaly závislost, a udělaly to záměrně,“ řekl Lanier, který zastupuje 20letou ženu označenou iniciálami K.G.M.
Případ by podle AP mohl stanovit precedent pro tisíce podobných žalob proti společnostem provozujícím sociální sítě. Společnosti TikTok a Snap, které byly původně mezi žalovanými stranami, spor finančně urovnaly nezveřejněnými částkami.
Soudní proces bude trvat šest týdnů a bude v něm vypovídat K.G.M. i ředitel Mety Mark Zuckerberg, šéf Instagramu Adam Mosseri a ředitel YouTube Neal Mohan. Porotci rovněž vyslechnou výpovědi bývalých zaměstnanců Mety, kteří dali výpověď a upozornili na problém závislosti dětí na sociálních sítích.
Lanier uvedl, že navzdory veřejnému postoji společností Meta a YouTube, které tvrdí, že se snaží chránit děti, jejich interní dokumenty ukazují zcela odlišný postup, přičemž výslovně uvádějí malé děti jako cílovou skupinu.
Právník porotě ukázal řadu interních e-mailů, dokumentů a studií provedených společnostmi Meta, YouTube a Google. Zdůraznil studii Mety nazvanou Project Myst, ve které 1000 teenagerů a jejich rodiče odpovídali na otázky o používání sociálních sítí. Mezi dvě klíčová zjištění podle Laniera patří skutečnost, že Meta si byla vědoma zvýšené náchylnosti dětí s nepříznivými životními zkušenostmi, jako je trauma či dlouhodobý stres, k rozvoji závislosti, a zároveň toho, že rodičovský dohled a kontrolní mechanismy mají pouze omezený účinek.
Lanier přirovnal společnosti provozující sociální sítě k tabákovým firmám a citoval interní komunikaci mezi zaměstnanci Mety, kteří vyjádřili znepokojení nad nedostatečnou iniciativou společnosti v otázce možného negativního vlivu jejích platforem na děti a mladistvé. Jeden ze zaměstnanců Mety podle Laniera uvedl, že Instagram je „jako droga“ a že zaměstnanci jsou „v podstatě dealeři“. Lanier citoval i vnitřní dokumenty firmy Google, v nichž byly některé její produkty přirovnány ke kasinu.
Právník Mety Paul Schmidt u soudu hovořil o neshodách mezi vědci ohledně závislosti na sociálních sítích. Někteří vědci se domnívají, že neexistuje, nebo že závislost není nejpřesnější termín pro intenzivní používání těchto platforem, řekl Schmidt.
Podle Schmidta je zásadní otázkou v případu to, jestli byly sociální sítě zásadním faktorem v duševních problémech K.G.M. Právník před soudem procházel její zdravotní záznamy a zmínil, že v dětství prožila mnoho obtížných situací, včetně emocionálního týrání, problémů s vnímáním vlastního těla a šikany.
K.G.M. podle svého právníka Laniera začala používat YouTube v šesti letech a Instagram v devíti letech. Před absolvováním základní školy na YouTube zveřejnila 284 videí.
