Desítky Pražanů včera zamířily na pražské zastupitelstvo, kde s politiky vedly více než tříhodinovou debatu o pouličním LED osvětlení, proti kterému vznikla petice. Diskuze nakonec dospěla ke kompromisu a dokonce se zřídila i nová pozice ombudsmana pro veřejný prostor.

Praha zahájila výměnu sodíkových výbojek s teplejším světlem za studenější LED svítidla před více než dekádou, od roku 2018 ji významně urychlila. Na starosti ji má městská firma Technologie hlavního města Prahy (THMP), která se stará o síť veřejného osvětlení. Podle některých občanů je světlo s vyšším podílem modrého světla škodlivé a narušuje denní rytmus jak lidí, tak zvířat i rostlin. Své znepokojení zformulovali do petice, kterou podepsalo kolem jedenácti tisíc lidí. Včera šli někteří argumentovat i přímo na pražské zastupitelstvo.

Estetika, zdraví i respekt k přírodě

Zazněla řada argumentů od odborníků z různých oblastí, od ekologie a lidského zdraví až po vizuální stránku Prahy. „Slýchám argumenty, že se lidé stejně večer dívají do mobilu a svítí si doma špatným světlem a expozice z veřejného osvětlení není dost vysoká, aby měla dopady na zdraví. Ale vzhledem k tomu, že spektrální složení světla má prokazatelné účinky na melatoninovou supresi a noční biologii, jsou takové argumenty bagatelizací vědeckého výzkumu,“ uvedla na zastupitelstvu specialistka na životní prostředí z organizace Interreg Europe Magda Roubíčková.

Tvůrce petice Mikuláš Roubíček zmínil, že vedle negativních účinků na živé organismy podle něj světlo působí nehostinně. To podpořil i architekt Antonín Topinka, který se ve své profesi věnuje hlavně urbanismu a veřejnému prostoru. „Prahu máme rádi, protože je krásná a má super atmosféru,“ řekl. To podle něj ale ostré LED světlo kazí. „Rande prostě nebude romantické pod světlem jako v zubařské ordinaci. A vánoční trhy nebudou mít vánoční atmosféru pod světlem jako na parkovišti před Globusem,“ dodal. Proto by se podle něj neměla tak důležitá věc jako světlo rozhodovat jen podle ceny.

THMP naopak argumentovala tím, že LED světlo vytváří bezpečnější a viditelnější noční prostředí. To se pokusil vyvrátit člen iniciativy Kutnohorská světelná Daniel Habart. „Policie České republiky neeviduje žádnou souvislost barvy světla s bezpečností, a to ani jak bezpečnost dopravní, ani bezpečnost kriminální. Ani Ředitelství silnic a dálnic neeviduje žádný efekt barvy světla na bezpečnost na silnicích,“ řekl s tím, že podle jeho informací vliv světla na kriminalitu či nehodovost společnost THMP s policií nekonzultovala.

Signatáři podle Roubíčka chtějí, aby její revizi konceptu osvětlení připravila multidisciplinární skupina odborníků z řad biologů, lékařů, ornitologů, architektů a podobně.

Co na to město?

Na zastupitelstvu vystoupil i ředitel THMP Tomáš Jílek a jím přizvaní odborníci z řad světelných techniků. Jílek uvedl, že je nutné vyvažovat nejen dopady světla na okolí, ale také úspornost systému a zajištění bezpečnosti na ulicích, přičemž eliminace modré složky světla zhoršuje viditelnost osob a předmětů. „Bez toho modrého světla prostě vidíte špatně,“ poznamenal.

Pražské řešení podle ředitele odpovídá i postupu jiných evropských metropolí. Městská firma nicméně v reakci na petici mírně sníží takzvanou teplotu chromatičnosti z nyní standardně využívaných 3 000 Kelvinů na o něco teplejších 2 700 Kelvinů. „Město je povinno reagovat, není možné ignorovat 11 000 Pražanů,“ řekl Jílek.

Zastupitelé se nakonec shodli a odhlasovali kompromisní návrhy, které deklarují, že zastupitelstvo nesouhlasí se zastavením výměny sodíkových výbojek za LED svítidla. Výměna osvětlení tak bude pokračovat s využitím svítidel s o něco teplejším světlem, zdaleka však ne takovým, jaký petenti požadovali.

Rada dostala za úkol zajistit autorizované měření světelného prostředí na území Prahy a zadat svému Institutu plánování a rozvoje (IPR) ve spolupráci s THMP aktualizovat koncepci veřejného osvětlení v metropoli. THMP také odstraní ze zástavby úplně nejstarší LED svítidla s ještě chladnějším světlem, než jsou ta nyní instalovaná.

Nakonec vznikne i signatáři požadovaná pracovní skupina a město také nově zřídí pozici ombudsmana veřejného prostoru. Na něj se podle zastupitelů budou moci Pražané obracet s problémy či podněty v oblastech jako je právě veřejné osvětlení, zeleň, pořádek a další.


Související témata

Přečtěte si také

V Berlíně přibývá případů násilí s použitím střelných zbraní, pocházejí i z ČR

Policejní odborový svaz už letos na jaře konstatoval, že v Berlíně sotva mine noc, kdy by nikdo nesáhl po zbrani.

Odborný časopis stáhl studii o nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19

Vědecký odborný časopis BMJ Public Health stáhl studii zabývající se vývojem nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19. Časopis to uvedl v úterý 11. srpna na místě, kde byl původní článek zveřejněn.

Šéf FBI slibuje „zlikvidovat“ podvodná centra v Asii zaměřená na okrádání Američanů

Podvodná centra v jihovýchodní Asii využívají oběti obchodování s lidmi k okrádání Američanů. FBI za 14 měsíců zlikvidovala devět center a upozornila přes 9 900 obětí, z nichž většina netušila, že se stala terčem.

Pět let Tálibánu v Afghánistánu: Moc v zemi upevnil, mezinárodní izolaci ale prolomil jen částečně

Tálibánu se za pět let od návratu k moci podařilo vládu nad Afghánistánem stabilizovat a ovládnout prakticky celé území země.

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let

Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu.

Může vůně čokolády zlepšit výkon při cvičení?

Vůně čokolády dokáže podle nejnovější studie zlepšit výkon při cvičení a snížit pocit námahy, patrně díky svému vlivu na mozek.

Myšlenky a osud: Jane Russellová versus Marilyn Monroe

Dva odlišné osudy hollywoodských hvězd Marilyn Monroe a Jane Russellové ukazují, jak hluboké přesvědčení může formovat náš osud.

Dvě družice si mají u Měsíce vyzkoušet autonomní setkání

NASA chystá na rok 2027 misi CAPSTONE 02. Dvě družice mají u Měsíce nacvičit přiblížení, let ve formaci a navigaci s menší pomocí Země.

6 000 let staré sedimenty ukazují: Léta v Evropě se prodlužují

Sedimenty staré tisíce let ukazují, že evropská léta se prodlužovala už v minulosti. Do roku 2100 může přibýt až 42 letních dnů.