Komentář
Rychlý pokrok Číny v oblasti velkých jazykových modelů umělé inteligence (AI), v kombinaci s rozšiřující se vojenskou silou a schopnostmi informační války, přetváří strategické kalkulace ohledně možné invaze na Taiwan.
Vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping ve svém silvestrovském projevu v Pekingu znovu potvrdil svůj závazek Taiwan zabrat a prohlásil, že tento proces je „nezastavitelný“.
Projev zazněl den poté, co režim ukončil rozsáhlá vojenská cvičení kolem Taiwanu, čímž posílil pekingské nároky na tuto samosprávnou demokracii. Lidová osvobozenecká armáda (PLA) provedla ostré manévry známé jako „Justice Mission 2025“, které simulovaly blokádu taiwanských přístavů a obklíčení ostrova námořními, leteckými, raketovými a pobřežními silami.
Cvičení se během dvou dnů účastnilo nejméně 200 válečných letadel a zahrnovalo odpálení 27 raket, z nichž některé dopadly do vzdálenosti 27 námořních mil od taiwanského pobřeží. Američtí zpravodajští představitelé jsou stále více znepokojeni zlepšující se schopností Číny takovou operaci provést, pokud Xi uzná načasování za vhodné.
Ve svém projevu Xi chválil pokrok v oblasti AI, polovodičů, vojenských technologií, kosmického výzkumu a velkých infrastrukturních projektů a rámoval inovace jako motor nedávného hospodářského růstu Číny. Hodnocení amerického ministerstva obrany tento pokrok potvrzují a uvádějí, že čínské systémy AI se za pět let posunuly od primitivních aplikací k čím dál sofistikovanějším modelům, které se blíží americkým výkonnostním standardům ve velkých jazykových modelech, uvažování, multimodální generaci a rozhodovací podpoře.
Vojensko-civilní fúze zůstává ústředním prvkem strategie KS Číny a umožňuje, aby průlomy soukromého sektoru a akademické sféry v oblasti AI byly přímo absorbovány do vojenského výzkumu a vývoje zbraní. Peking masivně investoval do AI pro bezpilotní platformy, zpravodajství, sledování a průzkum, systémy rozhodovací podpory, kybernetické operace a informační válku, včetně operací spojených s kampaní Volt Typhoon zaměřenou na americkou vojenskou infrastrukturu.
Analytici Pentagonu varují, že generativní AI snižuje bariéry pro výrobu realistických syntetických médií, včetně deepfake videí, a činí informační operace škálovatelnějšími a účinnějšími. Čínští vojenští výzkumníci identifikovali generativní AI jako řešení dlouhodobých slabin v oblasti znalosti cizích jazyků a kulturní obeznámenosti, které dříve omezovaly dopad zahraničních vlivových operací KS Číny.
Velké čínské technologické společnosti jako Baidu, Alibaba a Huawei vyvíjejí pokročilé nástroje pro generování textu, obrazu, zvuku a videa, které by mohly podporovat kybernetické operace, zpravodajskou analýzu a vlivové kampaně.
Informační operace mají hrát ústřední roli v jakékoli možné kampani proti Taiwanu. Čínská vojenská cvičení v roce 2024 byla doprovázena koordinovanými online kampaněmi, včetně falešných účtů vydávajících se za taiwanské občany, jejichž cílem bylo přehánět schopnosti PLA a naznačovat, že Spojené státy a Japonsko nezasáhnou. V případě blokády američtí představitelé očekávají, že se Čína bude silně spoléhat na informační válku, aby Taiwan izolovala a ovládla globální narativ kolem konfliktu.
Souběh čínských schopností v oblasti AI, rozšiřující se vojenské síly a stále sofistikovanější infrastruktury informační války představuje kvalitativně odlišnou hrozbu než před pěti lety. Schopnost Pekingu integrovat generativní AI napříč autonomními zbraňovými systémy, kybernetickými operacemi a masovými dezinformačními kampaněmi by mohla znamenat, že jakýkoli budoucí konflikt o Taiwan by se odehrával současně ve fyzickém, digitálním i kognitivním bojišti.
Spojené státy zavedly komplexní strategii k omezení přístupu Číny k pokročilým polovodičovým technologiím prostřednictvím postupně zpřísňovaných vývozních kontrol zahájených v říjnu 2022 a rozšířených v letech 2023, 2024 a v lednu 2025. Tato opatření cílí na pokročilé čipy pro AI, jako jsou řady H100 a A100 společnosti Nvidia, paměťové čipy s vysokou propustností klíčové pro trénování AI a špičkové logické čipy.
Ještě významnější je, že tato opatření blokují přístup k nezbytnému výrobnímu vybavení, zejména k extrémně ultrafialovým litografickým strojům vyráběným nizozemskou společností ASML, které stojí více než 100 milionů dolarů za kus a jsou nezbytné pro výrobu nejpokročilejších polovodičů. Omezení se rovněž vztahují na 24 kategorií nástrojů pro výrobu čipů a specializovaný návrhový software.
Tento režim kontroly funguje na principu „malý dvorek, vysoký plot“ a zaměřuje se na kritické body v globálním dodavatelském řetězci polovodičů, kde mají Spojené státy největší páku. Opatření zakazují Američanům pracovat v pokročilých čínských továrnách na čipy a na takzvaný seznam subjektů (Entity List) bylo zařazeno více než 140 čínských společností, což vyžaduje zvláštní licence pro přenos technologií. Koordinace s Japonskem, Nizozemskem a Jižní Koreou odráží uznání, že jednostranné kontroly by byly nedostatečné vzhledem ke globalizované povaze výroby polovodičů.
Navzdory veřejným tvrzením generálního ředitele společnosti Nvidia Jensena Huanga, že vývozní kontroly jsou neúčinné a že americké čipy nijak významně nepodporují vojenský rozvoj Číny, nákupní dokumenty ukazují, že PLA aktivně usiluje o získání pokročilého hardwaru Nvidia pro vojenské systémy využívající AI. Patří mezi ně automatizované platformy pro rozpoznávání cílů, servery pro výpočty velkých jazykových modelů využívající grafické procesory H100, pracovní stanice pro zpracování obrazu postavené na čipech A800 a autonomní vozidla poháněná procesory Jetson Orin. Čínské vojenské plánovací dokumenty označují tyto systémy za klíčovou prioritu, přičemž trvalé investice směřují do cílení založeného na datech, zrychleného rozhodování a rojů autonomních vozidel.
Vývozní kontroly prokazatelně zpomalily čínskou výrobu pokročilých čipů a narušily dostupnost výrobního vybavení i špičkových komponent. Zároveň však tyto kontroly čelí trvalým výzvám, včetně mezer ve vymáhání, pašeráckých sítí a zrychleného úsilí Číny o technologickou soběstačnost.
Dlouhodobá účinnost této strategie závisí na tom, zda Spojené státy a jejich spojenci dokážou udržet technologický náskok rychleji, než jej Čína dokáže uzavřít prostřednictvím domácího vývoje – závod definovaný americkými inovacemi a průmyslovou dominancí spojenců proti čínskému odhodlání podpořenému masivními státními zdroji.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
