Komentář
Krátce poté, co se americký prezident Donald Trump na konci října 2025 setkal s vůdcem Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinpingem, prohlásil, že Čína na Taiwan nikdy nezaútočí, dokud bude prezidentem, protože čínští představitelé „znají následky“. Přestože je podpora Spojených států pro Taiwan vítanou zprávou, Trumpova slova vyvolávají skutečnou otázku: Ví Xi skutečně, jakou cenu by invaze na Taiwan měla?
Velká část analýz možného pokusu Pekingu zmocnit se Taiwanu silou se soustředila na schopnosti čínské armády a na obranu Taiwanu, zejména pokud by ji podpořily Spojené státy. Mnohá hodnocení docházejí k závěru, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) v současnosti není schopna porazit americkou armádu v přímém konfliktu.
Analytici však zároveň varují před nejhorším scénářem, v němž by Xi ve snaze upevnit svůj odkaz zahájil předčasný úder. Svou legitimitu totiž svázal s „čínským snem“ národního znovuzrození do roku 2049 a sjednocení Taiwanu s pevninou vykreslil jako nezbytný krok k dosažení tohoto cíle.
Nedávná vlna čistek, zejména mezi vrcholnými představiteli, jako je bývalý místopředseda Ústřední vojenské komise (CMC) generál Zhang Youxia, ještě zesílila spekulace. Vzhledem k tomu, že většina členů komise byla údajně odstraněna a CMC nyní fakticky tvoří pouze Xi a loajální místopředseda Zhang Shengmin, někteří analytici tvrdí, že Xi odstranil hlasy, které ho mohly od útoku na Taiwan odradit. I kdyby to nebyl jeho záměr, praktický výsledek může být podobný. S minimem skutečného odporu uvnitř systému může Xi čelit menším vnitřním omezením, pokud by se rozhodl jednat.
Německý Marshallův fond a Rhodium Group nedávno zveřejnily zprávu „If China Attacks Taiwan“ (Pokud Čína zaútočí na Taiwan), která zkoumá možné náklady dlouhé války pro Peking. Autoři upozornili, že nebyli požádáni, aby přijali Xiovu osobní perspektivu, a připustili, že čínské úřady mohou pravděpodobné důsledky chybně odhadnout.
I když jsou náklady vysoké, národní lídři někdy přesto pokračují, pokud vnímané přínosy nebo politické tlaky převáží nad riziky. Xi může dojít k závěru, že nečinnost – zvláště pokud se domnívá, že se Taipei s podporou Spojených států posouvá k trvalému oddělení – by poškodila jeho autoritu více než riskantní vojenská operace.
Studie zkoumá, jak by konflikt ovlivnil čínskou ekonomiku, vojenské schopnosti, sociální stabilitu i mezinárodní postavení země. Varuje, že válka by mohla vyvolat masivní ekonomické otřesy, katastrofální vojenské ztráty, vážné sociální nepokoje a tvrdé sankce. Analýza se tak vrací ke třem klíčovým otázkám: Jaká by byla cena invaze na Taiwan? Je si Xi této ceny plně vědom? A záleží mu na ní? Poslední dvě otázky může zodpovědět pouze on, ale tu první lze měřit – a potenciální dopad na KS Číny by byl ohromující.
Ve scénáři velké války popsaném ve zprávě trvá invaze několik měsíců a vtahuje do konfliktu Spojené státy i jejich spojence. Konflikt začíná obojživelným výsadkem a raketovými údery na Taiwan a také na americké síly v Japonsku a na Guamu. Přestože čínské jednotky na Taiwan přistanou, trvalé údery Taiwanu a Spojených států naruší zásobování přes Taiwanský průliv. Po měsících těžkých bojů se ČLOA stahuje zpět na pevninu poté, co přišla zhruba o 100 000 vojáků. Taiwan utrpí přibližně 50 000 vojenských a 50 000 civilních obětí. Spojené státy ztratí 5 000 vojáků a 1 000 civilistů, Japonsko 1 000 vojáků a 500 civilistů a ČLOA si udrží kontrolu pouze nad ostrovy Kinmen a Matsu.
Zpráva uvádí, že neúspěšný čínský útok by přinesl těžké ekonomické, vojenské, sociální i mezinárodní náklady a že by bylo chybou předpokládat, že Peking by nutně zvítězil. I omezené vojenské střetnutí by mohlo vést ke ztrátám v řádu bilionů dolarů.
Studie Rhodium z roku 2022 odhaduje ekonomické škody na nejméně 2 až 3 biliony dolarů při konzervativních předpokladech, zatímco analytici agentury Bloomberg odhadli náklady spíše na 10 bilionů dolarů. V případě dlouhé války končící čínským stažením by ekonomické dopady přesáhly pouhé narušení trhů a přerostly by v systémový kolaps.
Čína je mimořádně zranitelná, protože přibližně 20 procent jejího hrubého domácího produktu (HDP) a asi 13 procent zaměstnanosti závisí na exportu, což je dvojnásobek podílu Spojených států. Velký konflikt by pravděpodobně vyvolal téměř úplné embargo ze strany zemí G7. Po letech, kdy Peking zdvojnásobil sázku na high-tech výrobu, jako jsou elektromobily, polovodiče a zelené technologie, místo aby posílil domácí spotřebu, by Čína měla jen málo alternativních trhů pro svůj přebytečný výstup. Bez exportní poptávky by velká část její průmyslové základny zůstala stát, což by vedlo k propadu HDP potenciálně horšímu než během období pandemie covidu.
Finanční rozpojení by tento šok ještě znásobilo. Zpráva předpokládá zmrazení přibližně 3,39 bilionu dolarů čínských devizových rezerv a uvádí, že v ohrožení by bylo také 3,6 bilionu dolarů zahraničních přímých investic. I kdyby Peking dosáhl vojenských cílů, globální finanční systém by mohl Čínu začít považovat za trvale neinvestovatelnou zemi, což by fakticky ukončilo její roli světového finančního centra. Hongkong by pravděpodobně přišel o postavení hlavní brány mezinárodního kapitálu do pevninské Číny.
Další tlak by přinesla energetická a potravinová bezpečnost. Několikaměsíční válka by mohla Spojeným státům a jejich spojencům umožnit zavést vzdálenou blokádu, která by odřízla 70 až 90 procent ropy a přibližně 40 procent zemního plynu, které Čína dováží po moři. Mohlo by následovat přísné přídělové hospodářství v oblasti energie i potravin, což by zvýšilo riziko domácích nepokojů. V situaci, kdy domácí poptávka již slábne, by sankce nebo blokáda zasáhly jeden z posledních motorů čínského růstu.
Legitimita KS Číny je ve velké míře závislá na ekonomické stabilitě. Neúspěšná válka, která by přinesla masovou nezaměstnanost, nedostatek zboží, finanční krizi a dlouhodobou technologickou izolaci, by mohla rozštěpit globální ekonomiku na soupeřící bloky a zanechat Čínu po desetiletí v izolaci. Přestože ČLOA zesílila, ekonomická zranitelnost země znamená, že cena neúspěšné invaze by mohla představovat existenční výzvu pro samotnou KS Číny.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
