Lukáš Rytina

14. 3. 2026

V burgundském lese na severu Francie roste hrad, který by mohl bez větších úprav zapadnout do světa vrcholného středověku. Projekt Guédelon představuje dlouhodobý experiment, jehož cílem je postavit středověký hrad od základů výhradně pomocí technologií, nástrojů a postupů známých ze 13. století.

Lidská kuriozita

Impuls ke vzniku projektu souvisí s rekonstrukcí jiného historického objektu v regionu: Francouzský podnikatel Michel Guyot koupil roku 1979 zříceninu hradu Saint-Fargeau a zahájil jeho obnovu. Při archeologickém průzkumu v 90. letech se ukázalo, že původní středověká podoba hradu byla výrazně odlišná od pozdějších přestaveb. A tak se majiteli zrodila v hlavě otázka, jak stavba takového hradu původně probíhala.

Château de Saint-Fargeau, zámek, který inspiroval k projektu. (Christophe Finot / Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0)

Namísto teoretické rekonstrukce tak vznikl plán postavit nový hrad od základů podle historických principů. Projekt měl umožnit sledovat celý stavební proces od těžby kamene až po dokončení věží i obranných zdí. Financování se podařilo zajistit kombinací evropských, státních i regionálních prostředků od subjektů, které se rozhodly projekt podpořit. První kámen tak byl položen 20. června 1997.

Staveniště hradu v roce 2000. (Calips / Vlastní dílo, CC BY-SA 1.0)

Pro stavbu bylo vybráno místo v opuštěném pískovcovém lomu uprostřed lesa. Lokalita poskytuje nejzákladnější suroviny potřebné pro stavbu – kámen, dřevo i vodu z blízkého rybníka. Podmínky tak odpovídají situaci mnoha středověkých sídel a hradů, které se přirozeně zakládaly v blízkosti dostupných přírodních zdrojů z logistických důvodů.

Středověká dřina

Jedním z hlavních výzkumných cílů projektu je rekonstrukce organizace práce na středověkém staveništi. Na hradě pracuje několik desítek řemeslníků, kteří používají výhradně ruční nástroje a postupy, které odpovídají středověké praxi. Moderní elektrické nástroje nebo jeřáby se zde při stavbě nepoužívají.

Stavební materiál se těží přímo v okolí staveniště. Stavba přirozeně zahrnuje široké spektrum tradičních řemesel. Kameníci opracovávají kvádry pro hradby a věže, tesaři vyrábějí krovy a lešení a kováři kovají hřeby, závěsy a další kovové součásti. Všechny řemeslné činnosti pak probíhají na místě, v malých dílnách. V okolí hradu jsou i další malé stavby, které by panství ve 13. století obsahovalo.

Tradiční kovárna na místě stavby. (LeMorvandiau / Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0)

O transport stavebního materiálu se starají koňské povozy. Manipulace s těžkými kamennými bloky na stavbě probíhá pomocí dřevěných jeřábů s takzvaným šlapacím kolem. Tento mechanismus uvádí do pohybu pracovník, který chodí uvnitř velkého kola podobně jako v běhacím kole.

Stav hradu k roku 2017. Na obrázku lze vidět dřevěné lešení i jeřáb se šlapacím kolem, které pohaní lidská síla. (Willy Mobilo / Shutterstock)

Historická předloha

Architektonická podoba Guédelonu vychází z francouzských královských hradů vznikajících na přelomu 12. a 13. století v období vlády francouzského krále Filipa II. Právě tehdy se ve Francii rozšířil typ pevnosti s pravidelným půdorysem, silnými hradbami a kruhovými věžemi, které byly lépe odolné proti obléhacím strojům.

Stav k roku 2019. (Dean Karalekas / Shutterstock)
Stav k roku 2024. (Martin Florent / Shutterstock)

Hrad je navržen jako šlechtické sídlo s téměř čtvercovým půdorysem. Jeho součástí jsou obranné hradby, několik věží, obytné prostory, kaple i hospodářské budovy. Dominantní část představuje hlavní obytná věž, takzvaný donjon, který sloužil ve středověku jako centrum šlechtického sídla a zároveň poslední útočiště při obléhání. Projekt má i milý vykonstruovaný děj: Pracuje se smyšleným příběhem drobného šlechtice jménem Guilbert de Guédelon, který se kolem roku 1228 rozhodl vystavět vlastní hrad.

Věcný výzkum

Guédelon představuje jeden z nejrozsáhlejších projektů v oblasti experimentální archeologie. Tento mladičký podobor se snaží rekonstruovat historické technologie a postupy prostřednictvím praktických pokusů, které mají člověku přiblížit život v minulosti. V případě Guédelonu jde tak o mimořádně komplexní experiment. Zkušenost získaná při stavbě nám umožňuje zpřesňovat poznatky o středověkých stavebních technikách, které nejsou doposud objasněny.

Dnes hrad slouží i jako významné kulturní a vzdělávací centrum. Staveniště je otevřeno veřejnosti a každoročně jej navštíví stovky tisíc lidí. Návštěvníci mohou sledovat práci jednotlivých řemeslníků přímo na místě a získat představu o tom, jak probíhala stavba velkých kamenných staveb ve středověku. Zároveň mohou sledovat celý proces od získání suroviny až po její využití při samotné stavbě.

Vstupní portál do vnitřního nádvoří hradu. Stav k roku 2024. (Martin Florent / Shutterstock)

Po více než čtvrt století práce má stavba již podobu plnohodnotné středověké pevnosti. Dokončeny jsou velké části hradeb, několik věží i některé obytné prostory. Stavba však pokračuje i nadále. Předpokládaný konec prací se odhaduje na rok 2030.

V roce 2026 se brány hradu otevřou veřejnosti 2. dubna a zůstanou otevřeny až do listopadu.

Přečtěte si také

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali včera večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost.

Do Venezuely dnes odletí český tým pro záchranu lidí ze sutin

Z Prahy dnes dopoledne odletí český tým pro vyhledávání a záchranu lidí ze sutin, který bude pomáhat ve Venezuele postižené zemětřesením.

Japonsko má virtuální policistku, varuje před podvody

Policie v japonské prefektuře Ósaka spustila virtuální policistku AIko, která varuje před podvody, jejichž obětí se stává zejména starší generace.

Ženy hlásí případy, kdy byly k potratu pilulkou donuceny nátlakem či podvodem

Ženy popisují nátlak k užití potratových pilulek. Spor o jejich zasílání poštou míří k Nejvyššímu soudu USA.

Africké metropole zavádějí opatření proti horku, která mohou inspirovat Evropu

Africké městské oblasti, které už čelí extrémním teplotám přesahujícím 40 stupňů Celisa, zavádějí opatření, jež mohou být inspirací i pro Evropu.

Desetiminutové aerobní cvičení s lehkou zátěží pro zpomalení stárnutí mozku

Desetiminutová sestava s lahvemi vody podporuje prokrvení mozku, svalovou sílu a tvorbu BDNF důležitého pro paměť.

Ekonomie nostalgie

Romantizování minulosti a přehlížení chudoby bere dnešní výdobytky za samozřejmost a ohrožuje ekonomickou svobodu i chápání pokroku.

Pohleďte na krásu: Remingtonův Západ v díle „Krotitel mustangů“

Vzpínající se mustang, odhodlaný kovboj a duch starého Západu proměnily první Remingtonovu bronzovou sochu v americkou ikonu.

Anna Karenina: Příběh vášně, ztráty a hledání štěstí

Anna Karenina: Příběh vášně, která ničí, i manželství, které hledá řád. Přečtěte si hluboký vhled do jedné z největších literárních tragédií všech dob.