Navazování vztahů s umělou inteligencí (AI) i častější výskyt kyberkriminality přináší mladým současný on-line svět. Uvádí to analýza projektu Evropa v datech marketingové skupiny DFMG. Například podle výzkumu organizace Scio Research desetina českých dětí řeší s AI své emoce. Podle dat Policie ČR zase loni několikanásobně stoupl počet deliktů spáchaných na internetu dětmi a mládeží. Mladší 18 let se ale také častěji stávali oběťmi takových skutků.
Dostupná data z mezinárodních průzkumů a veřejných zdrojů podle analýzy Evropy v datech ukazují, že digitální prostor dnes nefunguje pouze jako nástroj komunikace, ale u části mladých začíná nahrazovat i některé sociální a vztahové vazby. Podle výzkumu AI kompas od Scio Research asi deset procent českých dětí využívá AI k rozhovorům o svých emocích a vztazích.
„Využití generativní AI pro terapii a ‚společnost‘ se celosvětově stává jedním z nejčastějších způsobů použití. Mladí lidé po AI sahají, protože hledají bezpečný prostor, kde se mohou vypovídat beze strachu z odsouzení. AI jim nabízí okamžitou dostupnost a pocit přijetí, který v reálném světě, obzvláště v náročném období dospívání, mohou postrádat,“ sdělila portálu Evropa v datech Eva Nečasová z organizace AI dětem. Přináší to podle ní i rizika. „AI společníci jsou vytvořeni tak, aby uživatele potěšili a udrželi u obrazovky, což vytváří návykové a jednostranné vztahy bez třecích ploch, které jsou pro reálný život nezbytné,“ uvedla. Děti pak mohou podle ní mít problémy s budováním vztahů s lidmi.
Přes nárůst on-line aktivit ale mladí tápají v tom, jak se v tomto prostředí chránit. Podle loňského průzkumu operátora Deutsche Telekom má více než 90 procent mladých Evropanů ze sedmi zemí, včetně Česka, ve věku 16 až 26 let obavy o své digitální soukromí. Ale pouze sedm procent dotázaných si je jistých tím, jak svou digitální identitu efektivně chránit.
Děti podle odborníků často sdělují soukromé informace právě AI. „To, co uživatelé svěřují svému AI příteli, není soukromý rozhovor v deníčku, ale data, ke kterým mohou mít přístup další subjekty. Navíc tyto systémy používají techniky, které v uživatelích záměrně vyvolávají pocit, že je AI ‚skutečná‘ nebo že má city, což je u zranitelných dospívajících manipulativní a může to vést k nezdravé citové závislosti,“ uvedla Nečasová.
S nedostatkem povědomí o ochraně dat on-line může podle analýzy souviset nárůst kyberkriminality. Podle údajů české policie loni počet deliktů v on-line prostředí stoupl o 14 procent na více než 21.000. Skutků spáchaných dětmi a mládeží do 18 let sice byla jen výrazná menšina – zhruba 600, ale meziročně jejich počet narostl dvaapůlnásobně. Mladší 18 let se loni také častěji stávali podle Evropy v datech oběťmi kyberkriminality. Počet případů on-line deliktů s nezletilými oběťmi loni meziročně stoupl ze 409 na 474.
„Nejčastěji dochází z našeho pohledu ke zneužití digitální stopy v souvislosti s kyberšikanou, revengepornem (zveřejněním intimních fotek či videí expartnera, pozn. red.), v rámci tzv. svlékacích aplikací nebo dále se v některých případech objevuje sextortion (vydírání přes intimní fotky či videa),“ řekla portálu Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Samostatnou kapitolou jsou pak podle ní nezabezpečená alba s dětskými, mnohdy intimními fotografiemi. Policie by tak chtěla mimo jiné využít vzdělávací video Zpráva od Elly společnosti T-Mobile, respektive její mateřské firmy Deutsche Telekom, upozorňující na rizika sdílení dětského obsahu na sociálních sítích. „Rádi bychom zařadili video s Ellou do vzdělávacích programů na školách, do čekáren pediatrů, do komunitních center či do veřejných prezentací,“ sdělila Pidrmanová.
