Komentář
Vzhledem k tomu, že Čínská lidová banka (PBOC) podniká kroky ke zvýšení kurzu jüanu, je zcela zřejmé, že Peking usiluje o to, aby čínská měna hrála na mezinárodní scéně významnější roli.
Vůdce Komunistické strany Číny Xi Jinping dal více než jasně najevo, že chce, aby jüan získal dostatečné postavení k tomu, aby mohl zpochybnit dosud nespornou roli dolaru jako hlavního prostředku mezinárodní směny a uchovatele hodnoty – toho, čemu bankéři a ekonomové říkají „globální rezervní měna“. Možná jednou jüan dolar nahradí, ale tento proces bude jistě trvat dlouho. A mezitím to bude Čínu stát nemalé náklady.
Peking zahájil toto úsilí před více než deseti lety, v roce 2009, kdy umožnil některým čínským vývozcům přijímat platby v jüanech místo v dolarech. Od té doby Čína, především prostřednictvím iniciativy Pásu a stezky, rozšiřuje používání jüanu jak při vývozu, tak při dovozu. Nedávný signál pokračujícího úsilí přišel ve chvíli, kdy státní společnost China Mineral Resources Group požádala odběratele, aby pozastavili přebírání zásilek od australské společnosti BHP Group denominovaných v dolarech. V paralelním kroku PBOC přislíbila, že bude „podporovat internacionalizaci jüanu“ zvyšováním jeho devizové hodnoty.
Ať už Čína z internacionalizace jüanu nakonec získá jakékoli výhody, tento proces přinese okamžité náklady. Silnější devizový kurz zvýší cenu čínských výrobků pro zbytek světa a tím pádem bude mít tendenci zpomalit růst exportu. Zvláště v době, kdy americká a evropská cla již zvyšují cenu čínských výrobků na dvou důležitých exportních trzích, by dobrá exportní strategie spíše oslabila devizovou hodnotu jüanu, aby kompenzovala část dodatečných nákladů způsobených cly.
Skutečnost, že se Peking rozhodl udělat pravý opak, naznačuje, že se rozhodl hrát dlouhou hru a přijmout krátkodobé nevýhody, aby nakonec získal výhody, které by plynuly z vytlačení dolaru z jeho současné mezinárodní role.
Především díky působivé obchodní síle Číny dosáhl Peking na této cestě určitého pokroku. V roce 2025 bylo přibližně 80 procent veškerého čínského dovozu denominováno v jüanech a 30 procent souhrnu dovozu a vývozu bylo rovněž denominováno v jüanech. To představuje jedenáctiprocentní nárůst toků zboží denominovaných v jüanech oproti roku 2024. Podíl jüanu na všech globálních platbách zůstává nízký, kolem tří procent, ale i to je obrovský nárůst oproti 0,3 procenta zaznamenaným v roce 2011.
Navzdory těmto působivým ziskům má jüan stále velmi dlouhou cestu, než by mohl americký dolar předstihnout. Podle údajů shromážděných organizací Atlantic Council probíhá více než polovina fakturace světového exportu v dolarech, a to bez ohledu na to, zda je do transakce zapojena americká strana. Oproti tomu pouze čtyři procenta globálních exportních kontraktů jsou fakturována v jüanech. Vzhledem k tomu, že Čína dominuje téměř 13 procentům světového obchodu, tato čísla naznačují, že velká část i jejích vlastních exportů je fakturována v dolarech. Jüan se objevuje asi v devíti procentech globálních měnových transakcí, zatímco dolar v nich figuruje v necelých 90 procentech případů. Tam, kde se jüan objevuje, je téměř vždy na jedné či druhé straně transakce čínský subjekt, zatímco velká část obchodování v dolarech probíhá bez účasti jakékoli americké společnosti.
Velké, rozmanité a likvidní americké finanční trhy poskytují dolaru další výhody. Protože obchodní společnosti a jejich vlády musí držet zůstatky v rezervní měně, aby mohly provádět své transakce, musí každá měna usilující o tento status nabídnout širokou škálu finančních nástrojů pro tato aktiva a trhy dostatečně aktivní na to, aby vládám i podnikům umožnily rychle a s minimálními náklady do těchto investic vstupovat a vystupovat, stejně jako nakupovat a prodávat samotnou rezervní měnu. Šíře a efektivita trhů založených na dolaru tyto potřeby splňují. Čínské finanční trhy nikoli.
Podle organizace Securities Industry and Financial Markets Association se na amerických trzích obchoduje téměř polovina světových akcií a přibližně 40 procent světových dluhopisů. V případě Číny činí tato čísla 9,3 procenta a 17,3 procenta. Čína navíc růst jüanu ještě více brzdí tím, že reguluje, kdo může obchodovat, s čím a kdy.
Možná jednou jüan nahradí dolar jako světovou „rezervní měnu“. Možná si dolar svůj status udrží neomezeně dlouho, nebo se objeví jiná měna než jüan, která dolar nahradí. Ať už se stane cokoli, je zřejmé, že to bude trvat dlouho, a do té doby budou Siovy ambice stát čínskou ekonomiku růst vývozu.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
