Je klasická limonáda o něco lepší?
„Jednu dietní limonádu, prosím.“
Zdá se to jako jasná a zdravější volba – vynechat cukr, ale dopřát si požitek. Věc však není tak přímočará. Vědci si začínají klást otázku, zda jsme nevyměnili jeden problém za druhý, tentokrát v souvislosti s naším mozkem.
Co ukazují výzkumy
Dietní limonády obsahují minimum kalorií nebo žádné a při zajištění sladké chuti spoléhají na umělá sladidla, jako jsou aspartam nebo sukralóza.
„Jsou oblíbenou volbou ve chvíli, kdy má někdo chuť na slazený nápoj, ale zároveň si chce hlídat příjem kalorií,“ uvedla pro Epoch Times Jaz Robbinsová, odbornice na holistickou výživu.
Jedna z nedávných studií však zjistila, že u lidí, kteří pili více než jednu dietní limonádu denně, byla pravděpodobnost vzniku demence více než čtyřikrát vyšší než u těch, kteří nepili žádnou nebo maximálně jednu týdně. Každá další dietní limonáda denně byla navíc spojena s přibližně 39% nárůstem rizika.
„Nevíme přesně, které složky mohou tuto souvislost vyvolávat,“ sdělila deníku Epoch Times Hannah Gardenerová, docentka výzkumu a autorka studie. „K pochopení toho, zda různé typy dietních limonád hrají odlišnou roli, je zapotřebí dalšího výzkumu.“
Tato zjištění zapadají do širšího rámce. Kromě studií zaměřených přímo na nápoje zkoumaly i další výzkumy umělá sladidla obecněji a jejich potenciální vliv na kognitivní zdraví v průběhu času. Jedna ze studií zjistila, že nízkoenergetická nebo nekalorická sladidla byla spojena s rychlejším kognitivním úpadkem v horizontu osmi let, přičemž dlouhodobé negativní účinky byly připisovány zejména umělým sladidlům a cukerným alkoholům.
Sladidla, včetně sacharinu, acesulfamu, aspartamu, neotamu a sukralózy, jsou syntetická a mnohem intenzivnější než běžný cukr. To znamená, že k vytvoření sladké chuti stačí jen nepatrné množství.
Mohou však mít nezamýšlené vedlejší účinky. Umělá sladidla mohou narušit střevní mikrobiom a přispívat k glukózové intoleranci. Vzhledem k tomu, že střeva a mozek jsou úzce propojeny prostřednictvím osy střevo-mozek, mohou tyto změny časem ovlivnit zánětlivé procesy, signalizaci i samotné mozkové funkce.
Vyšší konzumace dietních limonád byla navíc spojena s vaskulárními riziky. Špatná funkce cév může snížit průtok krve do mozku, což je zásadní pro přísun kyslíku a živin i pro podporu normálních kognitivních schopností.
„Bylo navrženo několik mechanismů, jako je možný vliv na citlivost na inzulin a také změny ve střevním mikrobiomu, které mohou ovlivňovat záněty a funkce mozku,“ vysvětlila pro Epoch Times Mpho Tshukuduová, odbornice na funkční výživu.
Příležitostná dietní limonáda pravděpodobně sama o sobě přímý vliv mít nebude, ale pravidelná a vysoká konzumace už může škodit, poznamenala Robbinsová.
Je klasická limonáda o něco lepší?
Není. Negativní účinky běžných limonád na kardiovaskulární a metabolické zdraví jsou dobře známy a mozek nezůstává ušetřen.
„Přechod na běžnou limonádu není zdravou náhradou,“ konstatovala striktně Gardenerová.
Její slova potvrzuje i rozsáhlý vědecký výzkum. Klasické limonády dodávají tělu koncentrované dávky přidaného cukru, což způsobuje prudké výkyvy hladiny glukózy v krvi a inzulinu. Vysoký příjem cukru je spojován s celou řadou dopadů na tělo i mozek, včetně vyššího rizika horší paměti, zvýšené zánětlivosti a diabetu 2. typu, upozornila Robbinsová.
Důkazy poukazují také na souvislost mezi příjmem cukru a náladou. Analýza 40 studií zahrnující více než milion účastníků zjistila, že vyšší konzumace cukru je spojena s 21% nárůstem rizika deprese.
V úvahu je třeba vzít i zmíněné propojení střev a mozku. Podobně jako umělá sladidla, i cukr narušuje střevní mikrobiom. Strava s vysokým obsahem cukru může změnit rovnováhu střevních bakterií, snížit počet prospěšných druhů a naopak zvýšit výskyt těch škodlivých. Tato nerovnováha, známá jako dysbióza, může prostřednictvím zánětlivých signálů a metabolických produktů negativně ovlivňovat náladu a kognitivní výkon.
„Slazené i dietní nápoje mohou zdraví mozku poškozovat skrze překrývající se metabolické a cévní dráhy,“ dodala Tshukuduová.
Vhodnější alternativy pro uhašení žízně
Alternativy s největší vědeckou oporou jsou zároveň ty nejméně oslnivé.
„Ideální náhradou dietní limonády může být čistá nebo perlivá voda, protože poskytuje osvěžení oxidem uhličitým, které si mnozí konzumenti limonád užívají,“ uvedla Robbinsová. Pro ty, kteří vyžadují chuť, může přidání plátků citronu, okurky nebo hrsti bobulovitého ovoce vodu zatraktivnit i bez gramu cukru.
Další možností je kokosová voda. Je přirozeně hydratační a obsahuje elektrolyty, i když v ní najdeme i přírodní cukry, proto je vhodné ji konzumovat s mírou.
Neslazené bylinkové čaje nebo voda s vyluhovaným ovocem a bylinkami mohou díky jemné chuti pomoci usnadnit přechod od agresivně slazených nápojů, poznamenala Tshukuduová. „Tyto nápoje byly v rozsáhlých studiích spojeny s lepšími výsledky v oblasti metabolického a kognitivního zdraví.“
Dalším praktickým přístupem je ředit slazený nápoj perlivou vodou nebo střídat slazené a neslazené varianty, aby se závislost na sladké chuti omezovala postupně a nikoliv ze dne na den.
–ete–
