Evropská unie se připravuje aktualizovat pravidla, která určují, kolik bezplatných emisních povolenek budou těžká průmyslová odvětví dostávat do roku 2030. Brusel se tím snaží udržet svou klíčovou klimatickou iniciativu v chodu v době rostoucího tlaku na konkurenceschopnost průmyslu.
Evropská komise 11. května uvedla, že zahájila konzultace k aktualizovaným referenčním hodnotám pro systém EU pro obchodování s emisemi (ETS 1) na období 2026 až 2030.
Podle návrhu bude průmysl v průměru nadále dostávat bezplatné povolenky pokrývající přibližně 75 procent emisí.
To znamená, že pokud továrna vyprodukuje 100 metrických tun emisí, průmysl by podle návrhu nadále získával bezplatné povolenky přibližně na 75 tun. Společnost by pak musela nakoupit povolenky pro zbývajících 25 tun, pokud emise nesníží.
„Tím je zajištěno, že systém EU ETS bude i nadále podporovat dekarbonizaci, konkurenceschopnost a čisté investice,“ prohlásil evropský komisař pro klima, nulové čisté emise a čistý růst Wopke Hoekstra.
Evropská komise uvedla, že opatření pomohou zároveň posílit stabilitu a předvídatelnost evropského trhu s uhlíkem.
Revize systému EU ETS je plánována na červenec.
Plán čelí politickému tlaku ze strany vlád a průmyslových odvětví, které se obávají zavírání podniků kvůli vysokým nákladům a ztráty konkurenceschopnosti v důsledků nákupu povolenek.
Podle zprávy společnosti S&P Global z 11. března se změny začaly zvažovat ve chvíli, kdy se evropský uhlíkový trh dostal pod politický tlak.
„Vzhledem k rostoucím obavám o konkurenceschopnost evropského průmyslu prosazuje řada vlád reformy s cílem zlepšit předvídatelnost cen,“ konstatuje zpráva.
Deset zemí EU se v březnu postavilo proti systému ETS a vyzvalo Brusel k jeho přehodnocení.
Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko a Slovensko podepsaly 18. března dopis požadující změny systému.
Autoři dopisu píší, že „Evropa stojí na kritické křižovatce“.
„Nedávný geopolitický vývoj znovu ukazuje křehkost dnešních ekonomických ekosystémů a obtížné prostředí, ve kterém podniky působí,“ stojí v dopise.
Země uvedly, že změnu klimatu „je nutné rozhodně řešit“, zároveň však varovaly, že Evropa uspěje v zelené transformaci pouze tehdy, pokud její průmyslová základna zůstane silná.
Současně upozorňují, že od schválení Zelené dohody se svět výrazně změnil.
„Ceny energií prudce vzrostly, inflace ještě více zvýšila náklady na investice potřebné pro transformaci a současná dekarbonizační řešení zatím nejsou dostatečně rozvinutá, aby byla ekonomicky udržitelná pro průmyslová odvětví, u nichž je snižování emisí obtížné,“ napsali autoři dopisu.
Podle signatářských zemí je trajektorie ETS do roku 2034 „příliš strmá a přehnaně ambiciózní“. Varují, že současný rámec se stal „existenciálním rizikem pro řadu strategických průmyslových odvětví v Evropě“.
Lobbistické skupiny zastupující zájmy větrné, solární a vodíkové energetiky již dříve kritizovaly snahy o zmírnění pravidel ETS.
Ve společném prohlášení ze 4. března zdůraznily, že ETS sehrál „zásadní“ roli při prosazování přechodu Evropy na čistou energii a zároveň snižoval závislost na dovozu fosilních paliv.
Varují, že „oslabování systému EU ETS nebo zavádění krátkodobých korekčních zásahů“ povede ke zvýšení nákladů na kapitál a oddálí konečná investiční rozhodnutí u projektů čisté energie.
„Taková nestabilita by podkopala financovatelnost projektů čisté energie a průmyslové dekarbonizace,“ dodávají skupiny.
Představitelé EU prosazují přístup založený především na obnovitelných zdrojích energie jako součást cíle dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Jde o jeden z hlavních cílů Zelené dohody předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Program ETS je klíčovým nástrojem dekarbonizace a EU jej vyzdvihuje s tím, že „výrazně“ snížil spotřebu fosilních paliv.
Provozovatelům, kteří nepokryjí své emise, hrozí pokuta 100 eur za každou metrickou tunu nadlimitních emisí.
–ete–
