Německý automobilový průmysl čelí hluboké restrukturalizaci. Tamní Sdružení automobilového průmyslu (VDA) nyní odhaduje, že do roku 2035 může sektor přijít až o 225 000 pracovních míst oproti roku 2019. Kromě transformace směrem k elektromobilitě dopadají na odvětví vysoké ceny energií, mezinárodní konkurence, obchodní konflikty a tlak na snižování nákladů.
Ohrožena mají být zejména tradiční průmyslová pracovní místa v oblasti výroby, dodavatelského řetězce a prodeje. Podle Hildegard Müllerové, předsedkyně VDA, se situace ve srovnání s předchozími prognózami v poslední době dokonce ještě zhoršila.
Pesimistické prognózy
Dosud sdružení předpokládalo, že do roku 2035 přijde automobilový průmyslu a jeho dodavatelé o přibližně 190 000 pracovních míst, přičemž už v jeho zprávě z roku 2024 uvedlo, že během uplynulých pěti let bylo v sektoru zrušeno 46 000 míst. VDA bylo tehdy ještě pesimističtější než automobilový expert Stefan Bratzel, který na začátku roku 2024 odhadoval, že v důsledku transformace směrem k elektromobilitě by mohlo být ohroženo na 160 000 pracovních míst.
Müllerová v nedávném rozhovoru pro RedaktionsNetzwerk Deutschland upozornila, že mezi lety 2019 a 2025 došlo ke zrušení již 100 000 pracovních míst. Proces je však stále daleko od svého konce a krizové vnější faktory situaci ještě zhoršují. VDA mezitím zvýšilo svou původní prognózu o dalších 35 000 potenciálně ohrožených míst na 225 000.
Předsedkyně sdružení považuje za rozhodující především tři aspekty. Za prvé, rostoucí přechod od spalovacích motorů k elektromobilům snižuje potřebu klasických komponentů, což klade tlak zejména na dodavatele. Elektromotory vyžadují méně dílů a tím pádem méně výrobních kroků. Střední dodavatelé se tak ocitají pod tlakem nákladů.
K domácím zátěžím se přidávají vnější krizové faktory
K tomu se dle Müllerové připojují vysoké ceny energií, vysoké daně, byrokracie a rostoucí mzdové náklady. Tyto faktory vedou k tomu, co označuje za „zásadní a trvalou krizi lokace“, která postihuje Německo i Evropu jako celek.
K těmto z velké části domácím faktorům se nyní mají přidávat i vnější, které krizový vývoj ještě umocňují. Patří mezi ně například rostoucí mezinárodní konkurenční tlak, který se v oblasti elektromobility projevuje obzvlášť výrazně. Zatímco Čína na trhu se spalovacími motory v Evropě téměř nehraje roli, čínské elektromobily pronikají na místní trh s cenově lákavými nabídkami.
Agresivní celní politika prezidenta USA Donalda Trumpa a eskalující obchodní konflikt kladou na domácí trh ještě další tlak. Trump zároveň láká evropské dodavatele optimalizovanými podmínkami pro umístění výroby v USA – a mnozí tuto možnost skutečně využívají.
Předsedkyně VDA svá varování explicitně spojuje s kritikou regulačních snah EU. Podle Müllerové by se ztráta pracovních míst do roku 2035 mohla omezit na přibližně 75 000, pokud by se EU rozhodla pro technologickou otevřenost. To by však předpokládalo, že plug-in hybridy, pomocné motorové jednotky, moderní spalovací motory, stejně jako syntetická a obnovitelná paliva, budou hrát v budoucnu větší roli.
I pro rok 2026 očekávají odborníci, například Ferdinand Dudenhöffer, ztrátu dalších 20 000 až 50 000 pracovních míst v důsledku cel, insolvencí a přesunu výroby do zahraničí.
Šéf VW Oliver Blume nedávno v dopise akcionářům oznámil, že do roku 2030 plánuje v Německu snížit počet pracovních míst o 50 000. Podle zpráv médií se navíc uvažuje i o uzavření některých továren.
Úsporné programy zahrnující i redukci pracovních míst se týkají několika dodavatelů. U ZF Friedrichshafen má být zrušeno až 14 000 pozic a u Bosch přibližně 13 000, uvádí deník FOCUS.
Redukce pracovních míst a úsporné programy v dalších odvětvích
V současnosti probíhají úsporná opatření i u řady jiných velkých německých podniků. Kromě automobilového průmyslu jsou místa ohrožena i v dalších sektorech. Například Deutsche Bahn (8 250 pracovních míst), Deutsche Post (8 000), Lufthansa (4 000), Commerzbank (3 000) a BioNTech (1 900) až po ALDI (1 250), uvádí FOCUS.
Na druhou stranu existují i dva expanzní programy: výrobce zbraní HENSOLDT oznámil vytvoření 1 600 nových pracovních míst a u laboratorního dodavatele Sartorius má být nově přijato 350 zaměstnanců.
Ne všechny úsporné programy automaticky vedou k hromadným propouštěním. V mnoha případech nejsou pracovní místa po dobrovolném přechodu zaměstnance nebo odchodu do důchodu znovu obsazena.
(S využitím materiálů z tiskových agentur)
–etg–
