Kubánský komunistický režim čelí rostoucímu tlaku kvůli zhoršující se ekonomické krizi, narůstajícím nepokojům a dalším americkým sankcím.
Američtí představitelé zároveň připustili, že vidí jen malou šanci na pokojnou změnu, a uvedli, že vedení kubánského režimu dále upevňuje svou moc a ignoruje výzvy k reformám.
Americký prezident Donald Trump posílil americkou kampaň nátlaku rozšířením sankcí a omezením dodávek ropy na ostrov po dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura v lednu a opakovaně naznačil možnost převzetí ostrova.
Tím, že americká administrativa přerušila dodávky dotované venezuelské ropy, fakticky odřízla Kubu od její nejdůležitější ekonomické záchranné linie. Ministr zahraničí Marco Rubio při rozhovoru s novináři na letišti Miami Homestead 21. května prohlásil, že Trumpova administrativa stále upřednostňuje vyjednané řešení s Havanou.
„Prezident vždy preferuje vyjednanou dohodu,“ řekl Rubio. „To zůstává naší preferencí i v případě Kuby. Jen k vám budu upřímný. Pravděpodobnost, že se to podaří, vzhledem k tomu, s čím nyní jednáme, není vysoká.“
Rubio označil Kubu za dlouhodobou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států a poukázal na její úzké vazby na Rusko a Čínu i na její roli jednoho z hlavních podporovatelů terorismu na západní polokouli.
Režim čelí sílícímu odporu
Kubánští představitelé v posledních dnech často využívali sociální sítě k reakcím na Trumpa a Rubia. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v příspěvku na síti X z 18. května varoval, že jakýkoli vojenský zásah Spojených států proti ostrovu by „spustil krveprolití s nepředvídatelnými následky“.
Podmínky na Kubě se nadále zhoršují, země čelí každodenním výpadkům elektřiny a vážnému nedostatku potravin, pitné vody a základních léků. Po celém ostrově se šíří protesty, protože Kubánci stále hlasitěji vyjadřují svou frustraci.
Mario Tabares, bývalý kubánský profesionální tenista, který v roce 1994 uprchl do Spojených států, tvrdí, že většina Kubánců je připravena na změnu režimu. V rozhovoru pro Epoch Times označil rodinu Castro za „kartel“, který ostrovu vládne už 67 let, a dodal, že režim si moc udržoval rozdělováním rodin a vězněním disidentů. Nyní žije v Miami a věří, že případná operace na Kubě by byla jednodušší než lednové dopadení Nicoláse Madura v Caracasu: „Nemají žádnou armádu. Nemají nic.“
Podobné nálady sdílejí i disidenti a političtí aktivisté žijící na ostrově. Lidskoprávní aktivista Yusmel Acosta z kubánského města poblíž americké námořní základny v Guantánamu řekl, že Kubánci jsou vyčerpaní pokračujícím nedostatkem a vládní represí.
„Není žádné jídlo a není ani na čem vařit,“ popsal v telefonickém rozhovoru pro Epoch Times a dodal, že oblast dlouhodobě trápí nedostatek plynu a výpadky elektřiny.
Mnozí se však podle něj bojí ozvat. „Vláda, konkrétně zdejší státní bezpečnost, dala jasně najevo, že kdokoli si bude stěžovat, organizovat protest nebo dělat cokoli podobného, bude potrestán.“ Sám byl kvůli své politické aktivitě vystaven svévolnému zadržování, mučení a neustálému sledování ze strany režimu.
Acosta podotýká, že i v Caimaneře lidé slyší a někdy dokonce vidí vrtulníky z americké základny, když létají poblíž. „Přelétají téměř každý den a lidé začínají říkat: ‚Už jsou tady! Konečně si přijdou pro ostrov!‘“
Další disident Julio Cesar Gonzalez popisuje život v Havaně jako „naprosto chaotický“. „Kubánská společnost v současnosti prožívá katastrofu jak po duchovní, tak po materiální stránce,“ řekl Gonzalez v telefonickém rozhovoru pro Epoch Times. „Dalo by se téměř říci, že život Kubánce už vlastně není životem, ale pouze bojem o přežití.“
Zhoršující se podmínky na Kubě se staly také rostoucím politickým tématem na jihu Floridy, kde žije největší komunita kubánských exulantů v zemi. Dariel Fernandez, floridský politik a kubánsko-americký emigrant, který před 24 lety přišel do Spojených států hledat svobodu, zmiňuje, že význam amerického snu dalece přesahuje materiální úspěch. „Skutečný americký sen není jen o tom koupit si dům nebo auto. Skutečný americký sen je svoboda, kterou v této zemi máme,“ sdílí a dodává, že doufá, že Kubánci na ostrově jednou zažijí stejnou svobodu. Podle něj současná krize jen potvrzuje, že skutečnou překážkou obnovy Kuby je komunistický systém.
Fernandez nedávno oznámil, že jeho úřad odebral licence desítkám firem podezřelých z nevhodného obchodování s kubánskou vládou. Při kontrole jeho úřad zjistil, že některé společnosti zneužívaly humanitární výjimky určené pro zásilky potravin a léků, a místo toho využívaly federální licence k zasílání ferrari, vodních skútrů a vířivek kubánské vládě.
Rostoucí tlak
Americká vláda v posledních týdnech zvýšila ekonomický tlak na kubánský režim zavedením nových sankcí proti státním podnikům, vládním agenturám a vysokým představitelům.
Mezi zasaženými podnikatelskými subjekty byla také společnost Grupo de Administración Empresarial S.A. (GAESA), která podle odhadů představuje přibližně 40 až 70 procent ekonomiky ostrova. GAESA je podnikatelský konglomerát provozovaný kubánskou armádou.
Rubio 21. května oznámil zatčení Adys Lastres Morerové, sestry výkonné prezidentky společnosti GAESA. Dodal, že jí byl zrušen status osoby s trvalým pobytem poté, co vyšlo najevo, že spravovala nemovitosti a žila na Floridě, zatímco zároveň pomáhala komunistickému režimu v Havaně.
Dne 20. května byl ve Spojených státech obžalován z vraždy čtyřiadevadesátiletý Raúl Castro, mladší bratr dlouholetého komunistického diktátora Fidela Castra. Obvinění vycházejí z údajné role Raúla Castra při incidentu z roku 1996, kdy Kuba sestřelila dvě letadla humanitární organizace Brothers to the Rescue, přičemž zahynuli tři američtí občané a jeden držitel povolení k trvalému pobytu. Prezident Miguel Díaz-Canel obvinění z vraždy odmítl.
Mezitím 20. května dorazila do Karibiku letadlová loď USS Nimitz se svou údernou skupinou, což podnítilo spekulace, že vojenská operace by mohla být bezprostředně na spadnutí.
Na této zprávě se podíleli Jen Garcia a Jill McLaughlinová.
–ete–
