Americký prezident Donald Trump 21. května naznačil, že plánuje zasáhnout na Kubě po vznesení obvinění vůči bývalému komunistickému revolučnímu vůdci Raúlu Castrovi, zatímco Spojené státy pokračují v ekonomickém tlaku na kubánský režim i nabídce humanitární pomoci.
Trump během tiskové konference v oválné pracovně označil karibský ostrovní stát za „zemi, která selhala“.
„Jiní prezidenti se tím zabývali 50 nebo 60 let a snažili se něco udělat a vypadá to, že to budu já, kdo to udělá,“ prohlásil Trump.
Vyjádření prezidenta přichází v době, kdy Spojené státy zesílily tlak na komunistický režim ovládající ostrov.
Od ledna Trumpova administrativa výrazně omezila dodávky ropy na Kubu, což vyvolalo nedostatek pohonných hmot, výpadky elektřiny a růst cen. Konečným cílem těchto opatření je podle administrativy dosažení politického a ekonomického osvobození, včetně odstranění současného kubánského vůdce Miguela Díaz-Canela.
Mezitím 20. května dorazila do Karibiku úderná skupina na čele s letadlovou lodí USS Nimitz, oznámilo Velitelství jižních sil USA na síti X. Skupinu tvoří letadlová loď USS Nimitz, plavidla USS Gridley, USNS Patuxent a letecké křídlo Carrier Air Wing 17.
Spojené státy také 18. května uvalily nové sankce na několik kubánských vládních úřadů a vysoce postavených představitelů v reakci na represe a hrozby vůči národní bezpečnosti USA.
Čtyřiadevadesátiletý Castro, mladší bratr dlouholetého komunistického diktátora Fidela Castra, byl ve Spojených státech 20. května obviněn z vraždy. Raúl Castro převzal vedení Kuby v roce 2006, když se zdravotní stav jeho bratra začal zhoršovat, a oficiálně se stal vůdcem o dva roky později. Vládl do dubna 2021, kdy předal moc současnému diktátorovi Díaz-Canelovi.
Castro je obviněn ze zločinů souvisejících se sestřelením dvou neozbrojených civilních letadel, která v roce 1996 prováděla humanitární misi zaměřenou na záchranu Kubánců prchajících před režimem. Při útoku zahynuli tři občané USA a jeden legální rezident.
Obviněni byli také kubánští vojenští piloti údajně zapojení do incidentu a několik Castroových spolupracovníků. Pokud budou odsouzeni, hrozí obžalovaným za vraždu a spiknutí s cílem zabít občany USA maximální trest smrti nebo doživotní vězení.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, jehož rodiče opustili Kubu před komunistickou revolucí v roce 1959, odcestoval 21. května z Miami na jednání ministrů zahraničí NATO ve Švédsku. Novináři se ho ptali, jak Spojené státy plánují Castra zatknout a jaké jsou plány administrativy vůči Kubě.
„Nebudu mluvit o tom, jak ho dostaneme sem,“ řekl Rubio novinářům na letištní ploše. „Naší preferencí na Kubě i kdekoliv jinde ve světě je vyjednané diplomatické řešení. … To je vždy naše preference.“
„Ale … pokud existuje hrozba pro národní bezpečnost Spojených států, prezident má nejen právo, ale i povinnost se touto hrozbou pro národní bezpečnost zabývat,“ dodal Rubio.
Ve stejný den Kuba oznámila, že přijme nabídnutou humanitární pomoc od USA v hodnotě 100 milionů dolarů. Tato iniciativa byla ze stany Spojených států podmíněna významnými reformami na Kubě.
Rubio také oznámil zatčení Adys Lastres Morerové, sestry výkonné prezidentky společnosti GAESA, tajného podnikatelského megakonglomerátu řízeného armádou a vlastněného kubánskými revolučními ozbrojenými silami. Rubio uvedl, že jí odebral status osoby s trvalým pobytem poté, co zjistil, že spravovala nemovitostní aktiva a žila na Floridě, zatímco zároveň pomáhala komunistickému režimu v Havaně.
„S potěšením oznamuji, že dnes byla zatčena a nyní je v péči amerického Úřadu pro imigraci a cla,“ napsal Rubio na síti X. „Nikde na této planetě – a už vůbec ne v naší zemi – nebude místo, kde by cizinci ohrožující naši národní bezpečnost mohli žít v přepychu.“
Rubio konstatoval, že Kuba vždy představovala hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států a patří mezi hlavní sponzory terorismu.
–ete–
