Americké ministerstvo financí ve čtvrtek uvalilo nové sankce na íránský vojenský obchod s ropou.
Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) zařadil na sankční seznam osm plavidel přepravujících íránskou ropu a ropné produkty a také více než 15 subjektů, které se podílejí na přepravě a prodeji této ropy.
Mezi postiženými loděmi jsou tanker Flora plující pod vlajkou Marshallových ostrovů, tanker na přepravu ropy Huancayo registrovaný na Komorách a tanker Ill Gap plující pod panamskou vlajkou. Mezi sankcionovanými subjekty jsou hongkongské společnosti Worth Seen Energy Limited, Mehdiyev Trading Co., Tida Co. a Damai Technology Development Limited a také firmy z Dubaje a Spojených arabských emirátů podílející se na přepravě a prodeji íránské ropy.
Sankce blokují jakýkoli majetek nacházející se ve Spojených státech a veškeré transakce zahrnující uvedené osoby a společnosti. Zahraničním subjektům zároveň hrozí riziko takzvaných sekundárních sankcí.
Sankce míří na společnost Sepehr Energy Jahan Nama Pars Company, která zajišťuje prodej ropy pro generální štáb íránských ozbrojených sil a při získávání příjmů využívá nastrčené společnosti a plavidla stínové flotily.
„Nedovolíme íránské vládě zvýšit příjmy z prodeje ropy za účelem obnovy jejích ozbrojených sil a vojenských schopností,“ uvedl v prohlášení ministr financí Scott Bessent. „Ministerstvo financí bude nadále zvyšovat tlak na prodej íránské ropy, aby íránský režim a jeho armádu připravilo o finanční zdroje potřebné k ohrožování amerických spojenců a partnerů na Blízkém východě.“
Tento krok navazuje na Prezidentské memorandum o národní bezpečnosti č. 2, které po konfliktu zahájeném v únoru, kdy americké a izraelské údery zasáhly Írán s cílem zničit jeho jaderný program, nařizuje trvalý tlak k omezení hrozeb vůči partnerům Spojených států.
Sankce přicházejí v době, kdy Washington a Teherán dosáhly předběžné dohody o prodloužení příměří a zmírnění omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump však dohodu dosud neschválil. Americko-izraelská vojenská kampaň, která začala 28. února, vedla k uzavření průlivu, jímž za běžných okolností prochází 20 procent světových dodávek ropy a zemního plynu, a způsobila otřesy na globálních energetických trzích.
Tato opatření představují nejnovější krok v rámci kampaně administrativy Donalda Trumpa nazvané „Operation Economic Fury“ (Operace Ekonomický úder), jejímž cílem je vyvíjet na Írán mimořádný ekonomický tlak. Ministr financí Scott Bessent v dubnu označil Economic Fury za „finanční ekvivalent“ předchozích vojenských úderů, zaměřený na elity režimu, zdroje příjmů a sítě obcházející sankce. Ve středu ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam íránský Úřad pro Perský záliv a Hormuzský průliv, který podle USA fungoval jako schéma napojené na Islámské revoluční gardy vybírající poplatky od lodí proplouvajících průlivem. Trumpova administrativa uvedla, že „charitativní dary“ nebo naturální platby poskytované Íránu za průjezd by mohly vést k uvalení sankcí.
Íránská armáda dlouhodobě využívá nelegální prodej ropy k financování teroristických organizací. Společnost Sepehr Energy Jahan přepravuje miliony barelů ropy prostřednictvím zprostředkovatelů v Hongkongu a Spojených arabských emirátech k odběratelům v Číně, často za využití nastrčených společností, jako jsou Tida Co. a Mehdiyev Trading, které zajišťují pronájem lodí, platby a skladování.
V roce 2025 Washington uvalil sankce na tankery takzvané stínové flotily, čínské rafinerie a subjekty prodávající íránskou ropu do Číny. Tento postup pokračoval i v roce 2026, kdy Spojené státy zmrazily kryptoměnová aktiva spojená s režimem a narušily fungování sítí stínového bankovnictví.
–ete–
