Evropská unie oznámila, že v důsledku „energetického šoku“ vyvolaného konfliktem s Íránem očekává zpomalení hospodářského růstu.
Evropská komise ve své prognóze z 21. května uvedla, že před začátkem války s Íránem světová ekonomika nabírala na síle a ekonomika EU „rovněž posilovala, zatímco inflační tlaky dále polevovaly“.
Konflikt však podle Komise „zásadně změnil tento obraz a způsobil jedno z nejvýznamnějších narušení globálních dodávek energie v novodobé historii – méně než pět let po energetickém šoku vyvolaném ruskou útočnou válkou proti Ukrajině“.
Evropská komise nyní předpovídá, že růst hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně letos zpomalí na 0,9 procenta z 1,4 procenta predikovaného v roce 2025. V roce 2027 předpokládá růst o 1,2 procenta.
Inflace v eurozóně má letos dle predikce dosáhnout tří procent (oproti původnímu 2,1 procenta), a bude tak vyšší než cíl Evropské centrální banky stanovený na dvě procenta. Komise následně očekává pokles inflace na 2,3 procenta v roce 2027.
Eurozónu tvoří 21 z 27 členských států, které používají euro.
V celé sedmadvacetičlenné EU má pak podle prognózy růst HDP v roce 2026 zpomalit na 1,1 procenta (z původně predikovaného 1,5 procenta) a poté v roce 2027 vzrůst na 1,4 procenta.
Inflace v EU má letos dosáhnout 3,1 procenta oproti 2,5 procenta predikovaného v roce 2025, ale následně v roce 2027 klesnout na 2,4 procenta.
„Konflikt na Blízkém východě vyvolal významný energetický šok,“ uvedl ve svém prohlášení evropský komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis.
„EU se musí z minulých krizí poučit: zachovat podporu jako dočasnou a cílenou, chránit veřejné finance, snížit závislost na dovážených fosilních palivech a urychlit reformy.“
Narušení dodávek energie
Přeprava přes Hormuzský průliv je už několik měsíců silně narušená kvůli válce s Íránem a následným omezením ze strany Teheránu. Eurozóna, která je závislá na dovozu energie, byla těmito narušeními zasažena obzvlášť silně.
Dombrovskis během tiskové konference k představení jarní hospodářské prognózy pro rok 2026 řekl, že vývoj války s Íránem provází „mimořádně vysoká míra nejistoty“.
„Konflikt na Blízkém východě vyvolal bezprecedentní narušení dodávek energie,“ poznamenal 20. května. „To následně vedlo k prudkému růstu cen energií.“
Eurokomisař dodal, že vyšší ceny energií „už nyní dopadají na [evropské] spotřebitele a podniky, přičemž údaje za březen a duben 2026 ukazují prudký nárůst energetické inflace“.
Německo zhoršilo výhled růstu
Německo – významná ekonomika a člen eurozóny – v poslední době rovněž zhoršilo vlastní prognózy.
Německé ministerstvo hospodářství v dubnu snížilo odhad růstu ekonomiky země pro rok 2026 na polovinu. Spolková ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová uvedla, že hospodářské oživení bude „zpomaleno vnějšími geopolitickými otřesy“.
Obavy z dopadů konfliktu na evropskou ekonomiku vyjádřil v dubnu také německý kancléř Friedrich Merz, který na konci dubna upozornil, že omezení dopravy v Hormuzském průlivu má přímý dopad na evropské dodávky energií a „obrovský vliv na naši ekonomickou výkonnost“.
–ete–
