Ministerstvo průmyslu a obchodu má od začátku měsíce na starost posílení rozvoje obranného průmyslu a jeho větší propojení s tuzemským hospodářstvím. Vláda pod něj přesunula útvar průmyslové spolupráce, který před tím spadal pod Ministerstvo obrany.
Důvod, proč vláda útvar přesunula, souvisí podle ministerstva „s faktem, že se přibližně 90 % produkce českého obranného sektoru vyváží do zahraničí, a export, klíčový pro Českou republiku, spadá právě pod Ministerstvo průmyslu a obchodu“.
Díky válce na Ukrajině a současnému vývoji ve světě skokově narostla produkce českých zbrojařských firem. Podle ministra Karla Havlíčka (ANO) „generuje vysokou přidanou hodnotu a má velký potenciál pro další rozvoj“.
Havlíček chce prostřednictvím resortu „vytvořit silný a moderní sektor, který nebude stát jen na velkých hráčích, ale zapojí i malé a střední podniky, start-upy, univerzity a výzkumné instituce“.
To by mělo podle ministra zapadat do koncepce vlády Andreje Babiše (ANO), který podle něho chce klást důraz na „ekonomický výkon země, export a podporu strategických odvětví“.
„Jde o významný závazek pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale zároveň o příležitost dál rozvíjet sektor, který má zásadní vliv na bezpečnost státu i konkurenceschopnost českého hospodářství,“ míní Havlíček.
Podle zprávy výzkumného institutu SIPRI zveřejněné 1. prosince 2025 zaznamenalo 23 z 26 největších evropských zbrojních firem (kromě Ruska) v roce 2024 růst tržeb o 13 % na 151 miliard dolarů (cca 3,5 bilionu korun). Podle výzkumníků za tím stála válka na Ukrajině a vnímaná hrozba ze strany Ruska.
Česká společnost Czechoslovak Group zaznamenala v onom roce nejvyšší nárůst tržeb mezi předními světovými firmami – o 193 procent na 3,6 miliardy dolarů (zhruba 84 miliard korun). Důvodem byla iniciativa české vlády dodávat dělostřeleckou munici do Kyjeva.
Podle další zprávy SIPSI z 9. března, zvýšila Evropa v letech 2021 až 2025 dovoz zbraní o 210 %, a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Česko je pak na 17. místě mezi vývozci zbraní.
