Světové tržby největších výrobců zbraní loni dosáhly rekordních hodnot, taženy konflikty a rostoucími vojenskými výdaji. Česká Czechoslovak Group vykázala podle SIPRI nejvyšší meziroční růst tržeb v celém žebříčku.
Tržby stovky největších světových poskytovatelů vojenských služeb a výrobců zbraní vzrostly v roce 2024 o 5,9 procenta a dosáhly rekordní výše 679 miliard dolarů (cca 15,9 bilionu korun), uvádí zpráva výzkumného institutu zveřejněná 1. prosince.
„V loňském roce globální tržby ze zbrojní produkce dosáhly nejvyšší úrovně, jakou SIPRI kdy zaznamenal, protože výrobci využili vysoké poptávky,“ řekl spoluautor zprávy a výzkumník Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) Lorenzo Scarazzato.
SIPRI ve shrnutí svých zjištění uvedl, že poptávku „zvýšily války na Ukrajině a v Gaze“ a také růst vládních vojenských výdajů a geopolitické napětí.
Byly zaznamenány meziroční nárůsty téměř ve všech regionech světa, s výjimkou Asie a Oceánie, přičemž hlavní část růstu připadala na společnosti se sídlem v USA a Evropě.
Kombinované tržby stovky největších amerických zbrojařských firem vzrostly o 3,8 procenta na 334 miliard dolarů (cca 7,8 bilionu korun) a 30 z 39 společností, včetně Lockheed Martin a Northrop Grumman, oznámilo vyšší prodeje.
SIPRI však sdělil, že „rozsáhlá zpoždění a překročení rozpočtů“ ovlivňují projekty, což podle výzkumníků nevyhnutelně zasáhne americké vojenské plánování a výdaje.
Růst v Evropě podpořila válka na Ukrajině
Třiadvacet z 26 největších evropských zbrojních firem (kromě Ruska) zaznamenalo růst tržeb o 13 procent na 151 miliard dolarů (cca 3,5 bilionu korun). Podle výzkumníků za tím stála válka na Ukrajině a vnímaná hrozba ze strany Ruska.
Česká společnost Czechoslovak Group zaznamenala nejvyšší nárůst tržeb mezi předními světovými firmami – o 193 procent na 3,6 miliardy dolarů (cca 84 miliard korun). Důvodem byla iniciativa české vlády dodávat dělostřeleckou munici do Kyjeva. Podle dřívějších údajů SIPRI firmě pomohla také širší diverzifikace odbytišť, zejména na trzích Evropské unie, kde v posledních letech roste poptávka po munici a vojenském materiálu.
Výzkumníci uvedli, že ačkoli evropské firmy rozšiřují výrobní kapacity, aby uspokojily poptávku, potýkají se s výzvami v dodavatelských řetězcích, včetně čínských omezení vývozu kritických nerostů.
Evropa nyní zvyšuje své obranné výdaje nejen kvůli obavám z ruské agrese na prahu Evropy, ale také v reakci na výzvy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci v NATO více platili za vlastní obranu.
Dne 25. června členské státy NATO podpořily závazek zvýšit obranné výdaje na 5 procent hrubého domácího produktu do roku 2035. Spojenci se shodli, že 3,5 procenta má směřovat na klíčové obranné prvky, jako jsou zbraně a vojáci, a zbývající část na bezpečnostní infrastrukturu a ochranu podmořských kabelů a energetických potrubí.
Rusko, Blízký východ, Asie
Navzdory pokračujícím sankcím proti Moskvě, které ovlivňují přístup ke komponentům na globálním trhu, zaznamenaly dvě ruské zbrojní společnosti, Rostec a United Shipbuilding Corp., společný růst tržeb o 23 procent na 31,2 miliardy dolarů (cca 727 miliard korun), vyplývá z údajů SIPRI.
Dle institutu Moskva čelí řadě problémů, včetně nedostatku kvalifikované pracovní síly, což podle slov Diega Lopese da Silvy, hlavního výzkumníka SIPRI, „může zpomalit výrobu a omezit inovace“.
„Musíme však být při takových předpovědích opatrní, protože ruský zbrojní průmysl se během války na Ukrajině ukázal být odolný, a to navzdory očekáváním,“ dodal.
Tržby zbrojních firem na Blízkém východě vzrostly o 14 procent. Mezi největší společnosti v regionu patří pět tureckých firem s kombinovanými tržbami 10,1 miliardy dolarů (cca 235 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o 11 procent.
Tři izraelské zbrojní firmy zaznamenaly souhrnný růst tržeb o 16 procent na 16,2 miliardy dolarů (cca 377 miliard korun). Spoluautorka zprávy a výzkumnice SIPRI Zubaida Karimová uvedla, že „rostoucí odpor vůči izraelským akcím v Gaze se zdá mít jen malý dopad na zájem o izraelské zbraně“.
„V roce 2024 pokračovala řada zemí v zadávání nových zakázek u izraelských firem,“ dodala Karimová.
Asie a Oceánie zaznamenaly pokles tržeb ze zbrojní produkce; ty klesly na 130 miliard dolarů (cca 3 biliony korun), což představuje meziroční pokles o 1,2 procenta. Vývoj však nebyl v celém regionu jednotný – japonské a jihokorejské zbrojovky dále rostly.
Na druhé straně osm čínských zbrojních firem v žebříčku stovky největších zaznamenalo souhrnný pokles tržeb o 10 procent.
Ředitel programu vojenských výdajů a zbrojní výroby SIPRI Nan Tian podotkl: „Řada korupčních obvinění týkajících se čínských zbrojních zakázek vedla v roce 2024 k odkladu nebo zrušení významných kontraktů.
„To prohlubuje nejistotu ohledně stavu modernizačního úsilí čínské armády a toho, kdy se nové schopnosti projeví.“
–ete–
