Mezi plány Evropské komise patří návrhy na odstranění regulačních překážek v celé Unii, aby bylo snazší přesouvat armády přes státní hranice.
Evropská komise (EK) představila balíček pro vojenskou mobilitu, jehož cílem je usnadnit nasazení vojáků, tanků a techniky napříč 27 členskými státy Evropské unie, což podle ní představuje krok směrem k „vojenskému Schengenu“.
Plány, oznámené 19. listopadu, jsou součástí snah zajistit, aby byla Evropa do roku 2030 připravena se bránit, a odrážejí další vojenské ambice EU, které mají zvýšit výdaje na obranu a rozvíjet strategie pro boj proti hybridní válce.
Pojem „vojenský Schengen“ odkazuje na evropskou bezhraniční cestovní zónu, schengenský prostor, tvořený 25 členskými zeměmi EU a dále Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem.
EK si klade za cíl, aby byla celoevropská oblast vojenské mobility zavedena do roku 2027.
Vysoká představitelka EK pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová v připravených poznámkách připojených k oznámení uvedla, že rychlý přesun vojenských sil „je pro obranu Evropy zásadní“.
„Připravenost k obraně v zásadě závisí na tom, zda dokážete dostat své tanky a vojáky tam, kde je potřebujete, a v době, kdy je potřebujete,“ řekla Kallasová. „Dnes navrhujeme nouzový systém pro přeshraniční vojenskou dopravu a iniciativu na sdílení dopravních kapacit členských zemí, aby se přesun vojáků po kontinentu usnadnil.“
Doplnila, že Evropa čelí „bezprecedentním bezpečnostním hrozbám“, a tím odkázala na válku v bezprostředním sousedství Evropy mezi Ruskem a Ukrajinou, která se blíží svému pátému roku.
Ve svém projevu v think tanku Chatham House dne 9. června generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že „Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO během pěti let“ a vyzval obrannou alianci, aby se posílila a byla připravena reagovat na rozšiřující se spektrum hrozeb.
Omezení byrokracie, zlepšení infrastruktury
Na summitu NATO v Haagu v Nizozemsku dne 25. června se členové aliance shodli na cíli výdajů na obranu ve výši 5 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035.
Tento cíl se dělí na 3,5 procenta HDP určená na klíčovou obranu – například zbraně, vojáky a techniku – a 1,5 procenta HDP na obrannou a bezpečnostně související infrastrukturu, jako je ochrana energetických potrubí a podmořských kabelů a přizpůsobení silnic, mostů a přístavů pro využití velkými vojenskými vozidly.
Mezi plány EK patří návrhy na harmonizaci pravidel v celé Unii s cílem usnadnit přesun armád přes státní hranice a zkrátit dobu vyřizování oznámení o přeshraničním pohybu vojsk na tři dny.
V prohlášení pro média z 19. listopadu Kallasová uvedla: „[Některé členské státy EU] stále vyžadují oznámení 45 dní předem, než mohou jednotky jiných zemí například projíždět jejich [zemí] kvůli cvičením. Jedenáct let po anexi Krymu Ruskem to jednoduše není dostatečné.“
Posilování dopravní infrastruktury je rovněž prioritou těchto plánů.
„Investice do infrastruktury jsou klíčové. Pokud most neunesе 60tunový tank, máme problém. Pokud je dráha příliš krátká pro nákladní letadlo, nemůžeme zásobovat své jednotky,“ poznamenala Kallasová.
„Je to zcela jednoduché: čím rychleji dokážeme přesouvat síly, tím silnější je naše odstrašení a obrana. Musíme mluvit o dnech, ne o týdnech, pokud jde o přesuny vojsk v Evropě.“
Ohniska vojenské mobility
EK ve svém dokumentu otázek a odpovědí informovala, že identifikovala přibližně 500 „ohniskových“ projektů k odstranění „úzkých míst“ v klíčových evropských koridorech vojenské mobility.
Mezi projekty patří zvyšování kapacity přístavů a letišť, zpevňování mostů a rozšiřování tunelů.
„Silná Evropa potřebuje jak přizpůsobivý a inovativní obranný průmysl, tak schopnost přesouvat své síly a prostředky ve velkém rozsahu a vysokým tempem,“ sdělil komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.
„Naším cílem je dosáhnout do roku 2027 celoevropské oblasti vojenské mobility – ‚vojenského Schengenu‘, který umožní efektivní pohyb vojenské dopravy, sdílení jejích kapacit mezi členskými státy a vzájemnou pomoc v mimořádných situacích.“
Výkonný orgán EU uvedl, že tyto navrhované kroky předloží Evropské radě a Evropskému parlamentu ke schválení.
–ete–
