Běžné údaje o zdravotním stavu by podle vědců mohly pomoci odhalit riziko Alzheimerovy choroby a poukazují na širší propojení mezi tělem a mozkem.
Apendix, neboli červovitý přívěsek slepého střeva, byl dlouho považován za převážně zakrnělý orgán. Ve skutečnosti však může hrát důležitou roli při udržování zdraví mozku a ochraně před zhoršováním kognitivních funkcí.
Studie zjistila souvislost mezi odstraněním apendixu a Alzheimerovou chorobou. Apendektomie se v použitém modelu ukázala jako nejsilnější jednotlivý faktor spojený s rizikem tohoto onemocnění a převážila nad ostatními faktory týkajícími se životního stylu a zdravotní anamnézy.
„Domníváme se, že funguje jako zásobárna prospěšných střevních bakterií,“ uvedl v prohlášení Kaveh Khalilpour, jeden z vedoucích výzkumu a docent na Technologické univerzitě v Sydney. „Po jeho odstranění mikrobiom přichází o důležitý mechanismus obnovy – o schopnost doplnit zdravá mikrobiální společenství po prodělaném onemocnění, infekci nebo užívání antibiotik.“
Studie zveřejněná v časopise Alzheimer’s & Dementia: Diagnosis, Assessment & Disease Monitoring zjistila, že běžné údaje o zdravotním stavu – zejména informace o stravování a zdravotní anamnéze – by mohly pomoci rozpoznat vzorce související s rizikem Alzheimerovy choroby.
Na rozdíl od genetického rizika lze tyto faktory podle Faezeh Karimiové, odborné asistentky na Technologické univerzitě v Sydney, potenciálně ovlivnit. Uvedla to v e-mailu pro Epoch Times.
Pokud budoucí výzkum výsledky potvrdí, mohly by přispět k vývoji jednodušších a levnějších způsobů, jak riziko Alzheimerovy choroby zachytit včas.
Které zdravotní faktory byly nejvýraznější
Při analýze téměř 10 000 lidí vědci zjistili, že odpovědi v základních zdravotních dotaznících dokázaly s poměrně vysokou přesností rozlišit osoby s Alzheimerovou chorobou od lidí, kteří ji neměli.
Pomocí strojového učení analyzovali 120 různých proměnných u 9 832 lidí. Patřily mezi ně stravování, spánek, příjem vitaminů, zdravotní anamnéza a obecné faktory životního stylu.
Některé z nejsilnějších signálů v modelu se objevily na nečekaných místech.
Lidé, kterým byl odstraněn apendix – což je jeden z nejčastějších chirurgických zákroků – vykazovali v modelu výrazně vyšší náchylnost k Alzheimerově chorobě. Vědci se domnívají, že apendix slouží jako zásobárna prospěšných střevních bakterií a pomáhá mikrobiomu zotavit se po onemocnění, infekci nebo užívání antibiotik. Po jeho odstranění se schopnost obnovy snižuje a zdravá mikrobiální společenství se hůře znovu ustavují.
Vedle tohoto překvapivého zjištění patřily k nejsilnějším ukazatelům rizika zdravotní anamnéza a stravování. Mezi nejvýraznější signály se řadila běžná dlouhodobá onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak a deprese.
Nejlépe si ze všech oblastí vedla strava. Výsledky nebyly určovány jedinou potravinou nebo živinou, ale především dlouhodobými stravovacími návyky. Zvláště ochranně působily mléčné výrobky a další zdroje laktózy. S nižším rizikem Alzheimerovy choroby souvisela také strava bohatá na nezpracované potraviny, rostlinné bílkoviny a omega-3 mastné kyseliny. Naopak průmyslově zpracované potraviny, rafinované cukry a nasycené tuky byly spojeny s vyšším rizikem.
Zjištění podle Karimiové společně naznačují, že riziko Alzheimerovy choroby vzniká postupným hromaděním mnoha drobných faktorů.
„Naše studie rozšiřuje přibývající důkazy o tom, že péče o zdraví střev prostřednictvím zdravého stravování, zvládání chronických onemocnění a omezování zánětu může být důležitou součástí snižování dlouhodobého rizika,“ uvedl Khalilpour.
Propojení střev a mozku
Vědci zkoumali také osu střevo–mozek, tedy obousměrný komunikační systém, který propojuje trávicí a imunitní systém s mozkem.
„Když pozorujeme souvislost mezi rizikem Alzheimerovy choroby a jevy odehrávajícími se ve střevech, domníváme se, že mohou fungovat jako včasný varovný signál. Ukazují nám, jak se širší zdravotní faktory a životní styl v průběhu času promítají do zdraví mozku,“ řekl Khalilpour.
V menší, průzkumné analýze údajů o střevním mikrobiomu z přibližně 2 000 vzorků vykazovali lidé s Alzheimerovou chorobou známky odpovídající dysbióze, tedy narušení rovnováhy střevních bakterií. Patřila k nim nižší mikrobiální rozmanitost a výrazně snížené množství prospěšných bakterií, jako jsou rody Roseburia a Faecalibacterium. Tyto bakterie vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem – látky, které pomáhají regulovat zánět v organismu.
„Mikrobiální rozmanitost byla nižší a převládlo zánětlivější mikrobiální prostředí, které podle všeho může prostřednictvím osy střevo–mozek vysílat do mozku škodlivé signály,“ uvedla Karimiová.
Zdravá střeva při správném fungování podporují imunitní systém a pomáhají udržovat zánět v mozku pod kontrolou. „Střeva pomáhají regulovat zánět, podporují imunitní systém a vytvářejí důležité chemické látky, které ovlivňují fungování mozku,“ vysvětlil Khalilpour.
Dodal, že tyto signály nevznikají izolovaně. Zdraví střev odráží souhru mnoha stránek každodenního života v průběhu času.
Do budoucna: Nová možnost vyhledávání rizikových osob
Přestože model neslouží jako diagnostický nástroj, podle vědců poukazuje na budoucnost, v níž by jednoduché zdravotní dotazníky mohly pomáhat odhalovat rizikové vzorce dříve a s nižšími náklady.
„Na rozdíl od genetických rizikových faktorů se tyto faktory vyvíjejí v čase, a proto do nich lze potenciálně zasáhnout,“ uvedla Karimiová. Právě díky tomu by je bylo možné prakticky ovlivňovat. Podle ní by časem mohlo být možné nejen rozpoznat riziko dříve, ale také zasáhnout ještě předtím, než se chorobné procesy plně rozvinou.
„Cílem není pouze vytvářet dokonalejší nástroje pro předpovídání rizika, ale také lepší systémy veřejného zdravotnictví, které dokážou riziko včas rozpoznat, nasměrovat preventivní opatření a podpořit zdravější stárnutí celé populace,“ uvedl Khalilpour.
–ete–
