Německé radnice, okresních úřady a obecní správy varují, že jim docházejí finanční prostředky či se již zadlužují. V pozadí situace stojí dle svazů rostoucí výdaje, zejména v sociální oblasti, a také stále nové úkoly a standardy schvalované státem a jednotlivými spolkovými zeměmi, aniž by bylo zajištěno jejich dlouhodobé financování. Celostátními akcemi před radnicemi chtěly obce jasně ukázat, že finanční krize už dávno zasahuje každodenní život občanů. Odkládají se investice, rostou dluhy v údržbě škol a silnic a škrtá se u veřejných služeb, upozorňují.
Situaci nastínili v pondělí v tiskovém středisku spolkové vlády v Berlíně předsedové Německého svazu měst, Německého okresního svazu a Německého svazu měst a obcí. Představili tam aktuální prognózy vývoje komunálních financí do roku 2029.
Krize se dle nich už dávno netýká jen strukturálně slabých regionů. Stejně postižena mají být města a obce na severu i jihu, východě i západě.
Čísla, která svazy předložily, toto hodnocení potvrzují. Už v roce 2025 musely obce zvládnout deficit 29,4 miliardy eur (cca 712 mld. Kč). Letos se očekává schodek 29,7 miliardy eur. Ani v následujících letech se deficit nemá snižovat: 29,6 miliardy eur v roce 2027, 28,9 miliardy eur v roce 2028 a 28,4 miliardy eur v roce 2029. Situace tak vede ke kumulování zadlužení.
Kdysi a dnes
Ještě před několika lety byly deficity ve výši osmi miliard eur považovány za výjimku. Dnes jsou téměř čtyřikrát vyšší. Zvlášť problematické je, že nejde o přechodnou krizi – finanční nerovnováha má strukturální charakter. Více než osm procent komunálních výdajů už není kryto příjmy.
Podle svazů jsou finanční rezervy mnoha obcí nyní vyčerpány. Nové schodky musí být stále častěji financovány úvěry. Důsledkem je rostoucí zadlužení a vyšší úroková zátěž. Komunální zastřešující organizace počítají s tím, že krátkodobé úvěry obcí mohou do roku 2029 vzrůst o více než 100 miliard eur. Současně by se výdaje na úroky téměř ztrojnásobily.
„Když se začnou rozpadat budovy a silnice, začne se rozpadat i důvěra lidí ve schopnost státu jednat,“ uvedl předseda okresního svazu Brötel.
Dluhy, úroky a první úsporná opatření
Komunální svazy vidí příčiny tohoto vývoje především v neustále rostoucích sociálních výdajích. Zvlášť náklady na integrační podporu, péči o děti a mládež a pomoc při ošetřovatelské péči v posledních letech výrazně vzrostly. Zároveň stát a spolkové země opakovaně zavádějí nové nároky na služby, aniž by zajistily jejich plné financování. Kritika zazněla velmi ostře i během dotazů na tiskové konferenci ve spolkovém tiskovém středisku. Na otázku novináře Erika Rusche z Epoch Times, čeho se od komunálního summitu na začátku roku a jednání se státem skutečně podařilo dosáhnout, přišla střízlivá odpověď.
„Spousta chápavých slov, spousta poplácání po rameni, ale žádné činy,“ řekl Brötel. Ačkoli je podle něj problém na úrovni státu i zemí známý, v praktické politice se to téměř neprojevuje. Místo úlev přicházejí nové zátěže. Jako příklady uvedli komunální zástupci plánovanou reformu péče, dodatečné náklady na nemocnice a další sociálněpolitické kroky.
Požadavek na novou finanční architekturu
Brötel se zvlášť ostře vymezil proti tomu, že návrhy obcí nejsou podle něj brány vážně. Komunální svazy navrhovaly, aby se financování velkých sociálních výdajů v budoucnu rozdělilo rovným dílem mezi stát, země a obce. Podle jejich výpočtů by to obce odlehčilo asi o 30 miliard eur, tedy zhruba v rozsahu současného deficitu. Návrh však byl prakticky okamžitě odmítnut.
Obce se tak stále více staví do role „ručitelského článku“ za politická rozhodnutí jiných úrovní. Zatímco stát a země schvalují nové dávky a služby, finanční dopady často dopadají na města, obce a okresy. Požadavek zní jasně: zásada „kdo objednává, platí“ se musí stát závazným pravidlem.
Ve čtvrtek se v Berlíně setkají premiéři spolkových zemí se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem (CDU). Může zde být mimo jiné zahájena i finanční reforma. Jedním z témat je zásada příčinné odpovědnosti – tedy „kdo objednává, ten platí“ – jeden z požadavků svazů.
„Pět minut po dvanácté“: obce tlačí na rychlou pomoc
Ani miliardové infrastrukturní zvláštní fondy státu nepovažují zastřešující svazy za řešení. Ačkoli mohou dočasně pomoci stabilizovat investice, strukturální deficit v běžných rozpočtech tím odstraněn není. Finanční nerovnováha tak přetrvává.
Proto obce nyní požadují dvoustupňový postup. Krátkodobě musí být roční deficit vyrovnán jednorázovou pomocí ve výši 30 miliard eur, aby se zabránilo dalšímu zadlužování. Dlouhodobě jsou nutné zásadní reformy, zejména v sociální oblasti. Bez takové změny kurzu hrozí trvalé poškození schopnosti obcí jednat.
Pro Brötela je jasné, že čas se krátí. „Doba pěti minut před dvanáctou byla včera,“ řekl v Berlíně. „Teď už je pět minut po dvanácté.“ Obce už svá varování pronesly dostatečně často. Nyní je podle něj řada na státu a spolkových zemích.
–etg–
