Aktualizace v 9:39
Investiční rozvojové projekty Evropské unie (EU) v Africe v současnosti pomáhají spíše Číně, řekla ČTK afrikanistka Linda Piknerová. Brusel by podle ní měl být při vyjednávání s africkými vládami asertivnější a žádat za pomoc s rozvojovými projekty něco na oplátku, například dovoz kritických surovin nebo hotových produktů. Piknerová si rovněž myslí, že Afrika se může rozvíjet jen s pomocí zahraničního obchodu. I proto je podle ní pro Evropu a Afriku horší ruská přítomnost na kontinentu než čínská, protože Moskva chce africké státy především destabilizovat.
„Na Afriku platí pouze tvrdé ekonomické vyjednávání. Když nastavíme model, kdy vydělává jak česká, tak africká firma, tak teprve v tu chvíli tamní společnosti začnou bohatnout a je nějaká šance, že to bohatství probublá k mase,“ řekla Piknerová, která projela africký kontinent s expedicí Z101 po stopách cestovatelské dvojice Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Rozumí proto volání české vlády po tom, aby se v Africe uplatňovala v rozvojové spolupráci zejména ekonomická politika a posílily obchodní vazby, z nichž bude místní společnost profitovat.
V Bruselu má vztahy EU s rozvojovými zeměmi na starost český eurokomisař Josef Síkela.
Jedině obchod podle Piknerové může přispět k vyrovnávání velkých rozdílů mezi různými vrstvami společnosti v afrických zemích. „Nevidím důvod, proč bychom my jako Evropa, potažmo Česká republika, měli Africe dělat rozvojové projekty, typu vybudujeme nemocnice, postavíme školu, za naše peníze a s našimi kapacitami, když víme, že vlády těch zemí o to nestojí, respektive stojí o to, protože to je zadarmo,“ myslí si afrikanistka. Kdyby africké vlády o zmíněné programy podle ní stály, peníze na ně mají, ale spoléhají, že je za ně vybuduje někdo jiný.
Podle Piknerové Brusel ale stále neumí jednat dostatečně asertivně s africkými vládami. „Pořád neumíme říct: ‚Dobře, my vám postavíme železnici, ale máme zájem zpracovávat suroviny, které se po ní budou přepravovat,“ konstatovala a doplnila, že je totiž důležité, co se po postavené železnici vozí a kam to směřuje.
Evropské projekty tak podle Piknerové zatím paradoxně pomáhají Číně, jejíž vliv v Africe chce EU oslabit. V této souvislosti zmínila případ z Maroka, které EU považuje za svého strategického partnera třeba i ve snaze omezit migraci z Afriky do Evropy a kde vzniká vedle tamního přístavu Tanger čínská průmyslová zóna. Vyrábí se v ní nyní i baterie do elektromobilů.
Čína loni ovládala podle agentury AP přibližně 70 procent světové těžby vzácných prvků a až 90 procent kapacit na jejich zpracování. Sama má sice bohatá domácí naleziště, ale díky významným investicím do zahraniční těžby, zejména v Africe, má přístup i k dodávkám ze zahraničí.
„Cílem Ruska a jeho aktivit v Africe je vytvořit chaos a nestabilitu, která pak bude škodit i Evropě. Číně na tomhle nezáleží, té jde jenom o business,“ doplnila afrikanistka. Jestli Brusel podle ní ale vytvoří dobrou obchodní strategii, tak nebude čínská přítomnost v Africe představovat pro EU větší hrozbu než přítomnost Ruska. „Současně dnes roste význam Turecka, Saudské Arábie či SAE, o nichž se v Česku skoro nemluví, ale jejich obchodní apetit je v Africe ohromný,“ dodala.
Co radí expertka českým podnikatelům pro vstup na africký trh?
Čeští podnikatelé, kteří chtějí uspět v Africe, by měli podle Piknerové ctít místní zvyky, být trpěliví a lépe se oblékat. Úspěch tkví také v tom, že podnikatelé budou do podnikání v afrických státech investovat dostatek času a peněz, mimo jiné si dopředu vyhradí částku na doplňkové aktivity ve formě dárků, a obchod budou dělat na místě. Podle ní v době, kdy se Evropě vzdalují Spojené státy, může být pro ni Afrika kvůli svému bohatství a blízkosti zajímavým partnerem.
Afrikanistka uvedla, že lidé mají tendenci vnímat africké státy jako chudé, ale dělat tam obchod je nákladné. Podnikatelé podle ní musí počítat s velkými výdaji hned na začátku, protože nelze budovat obchodní vztahy s africkými protějšky z Evropy a je zásadní mít na místě zástupce firmy. „Abyste ve svém podnikání v Africe uspěli, musíte znát tamní prostředí a respektovat ho. Nikdo není zvědavý na to, že ho budete poučovat o tom, jak to chodí v Evropě,“ konstatovala.
Afričané podle Piknerové milují i okázalost a pompéznost. „Když chcete dělat business, tak ho nemůžete dělat jako chudák,“ uvedla. Doplnila, že afričtí muži nosí dlouhé kalhoty, košile a naleštěné uzavřené boty a je důležité, aby zahraniční podnikatelé ukázali, že na to mají. Své obchodní partnery pak mohou podle ní potěšit třeba i tím, že na rodinnou oslavu, na kterou byli pozvaní, se dostaví v tradičním oděvu galabi.
Podnikatelé podle ní musí v Africe dbát rovněž na udržování kontaktů a budování osobních vztahů s obchodními protějšky. „Afričané jsou hodně aktivní na whatsappu, musíte stále odepisovat, sdílet, posílat si přání nebo fotky,“ vysvětlila.
Současně upozornila na to, že většina obchodních schůzek v Africe se odlišuje od těch v Evropě. „Jsou více rozvleklé, hodně se na nich povídá a v muslimských zemích mohou být přerušeny i modlitbou,“ podotkla s tím, že v některých zemích je i nežádoucí, aby jednání vedla žena. Zejména v západoafrických státech je pak pro tamní podnikání podle expertky důležitá znalost francouzštiny, ve které jsou mnohdy i smlouvy.
„Češi jsou ale kreativní a šikovní a nejsme zatížení historií kolonialismu, díky čemuž by nám mohli více důvěřovat. Museli bychom to ale lépe využívat,“ myslí si Piknerová, která procestovala africký kontinent při expedici Z101 po stopách cestovatelské dvojice Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.
Možnosti podnikat mají Češi podle Piknerové všude v Africe, protože tamní obyvatelé mají tendenci Západ imitovat. „Takže když řeknete, že tohle funguje v Evropě, tak je velká šance, že vám to v dané zemi otevře trh,“ uvedla.
Zájem českých firem o africké trhy podle Svazu průmyslu a dopravy roste. Na červnových konzultacích s ekonomickými diplomaty vyhledávali podnikatelé informace o afrických trzích až o polovinu častěji než v předchozím roce. Největší zájem letos projevili o Maroko, Keňu, Jihoafrickou republiku a Egypt, sdělila ČTK za svaz Klára Vyskočilová.
