Jedna z oběhových soustav těla odvádí odpadní látky, přebytečnou tekutinu a pozůstatky zánětlivých procesů – včetně cholesterolu zachyceného v tkáních.
Po celá desetiletí se mělo za to, že srdeční onemocnění způsobuje především vysoká hladina cholesterolu v krvi. Běžné doporučení znělo jasně: Snižte si cholesterol, a ochráníte své srdce. Cholesterol sice ve zdraví kardiovaskulárního systému hraje nepopiratelnou roli, celý obraz je však mnohem komplexnější.
„Problém nespočívá jen v tom, kolik cholesterolu vám koluje v krvi,“ vysvětluje doktor Gerald M. Lemole, uznávaný kardiochirurg a bývalý profesor chirurgie na Temple University a Thomas Jefferson Medical College. „Klíčové je, jak dlouho tento cholesterol zůstává uvězněn v samotné tkáni.“
Když cholesterol dlouhodobě přetrvává ve stěnách tepen, vyvolává zánět, postupně oxiduje a vytváří sklerotické pláty. Tepny kvůli tomu pomalu tvrdnou a zužují se, což dramaticky zvyšuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.
Jakmile se však cholesterol v tkáni usadí, jakým způsobem ho tělo dokáže odstranit? Podle doktora Lemoleho se odpověď skrývá na nečekaném místě – v lymfatickém systému.
V jedné z epizod pořadu Vital Signs na EpochTV Lemole popsal, že tato často přehlížená oběhová síť odvádí ze stěn tepen odpadní látky, přebytečnou tekutinu a pozůstatky zánětů – včetně metabolizovaného cholesterolu. Zdravý a plynulý tok lymfy tak pomáhá předcházet ateroskleróze nebo výrazně zpomalovat její rozvoj. Představuje tak zásadní, avšak do značné míry opomíjenou obrannou linii našeho srdce.
Když zdravá srdce náhle selhala
Doktor Lemole si význam lymfatického systému poprvé uvědomil před desítkami let jako člen elitního chirurgického týmu, který v roce 1968 provedl vůbec první úspěšnou transplantaci srdce ve Spojených státech.
Zpočátku se zdálo, že operace dopadly stoprocentně úspěšně. Mladá a zdravá srdce dárců nahradila orgány pacientů s pokročilým kardiovaskulárním onemocněním a příjemcům se zprvu dařilo velmi dobře.
„Asi rok nebo dva byli pacienti v pořádku, ale poté všichni zemřeli na stav, kterému se říkalo překotná ateroskleróza,“ vzpomíná Lemole.
Věnčité tepny transplantovaných srdcí totiž nevídaně rychle degenerovaly. Ačkoli byly na začátku zcela zdravé, během pouhých několika let připomínaly cévy devadesátiletého člověka.
Lemole nakonec odhalil skrytou příčinu: při transplantaci srdce chirurgové nevyhnutelně přeruší jeho lymfatické cévy. Bez správného odtoku lymfy se pak v okolních tkáních hromadí odpadní látky metabolismu, produkty zánětu a cholesterol. Vzniklá stagnace tekutiny, odborně označovaná jako lymfostáza, vyvolává chronický zánět a masivně urychluje tvorbu plátů. To vede k fatálně rychlému rozvoji onemocnění tepen.
Aby svá pozorování vědecky ověřil, provedl pokusy na makacích rhesus. Chirurgicky jim zablokoval lymfatické cévy srdce a nasadil jim stravu s vysokým obsahem cholesterolu. V této modelové sérii experimentů se u opic během pouhých tří týdnů rozvinula raná fáze aterosklerózy a ve stěnách tepen se začaly masivně hromadit tukové usazeniny (ateromatózní pláty).
V roce 2013 tyto průkopnické poznatky potvrdil nezávislý výzkum prestižních institucí, včetně studií z Mount Sinai a Washington University. Výzkumníci exaktně prokázali, že lymfatické cévy jsou naprosto nezbytné pro takzvaný reverzní transport cholesterolu – proces, při němž je cholesterol odváděn z periferních tkání zpět do jater, kde dochází k jeho metabolickému zpracování a vyloučení z těla.
Lemole navíc pozoroval identické patologické změny také u běžných pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
„V srdečním svalu jsme u nich vídali drobné bílé proužky, které se ve zdravých srdcích nikdy nevyskytovaly,“ uvádí chirurg. „Když jsme následně odebrali vzorky tkáně, ukázalo se, že jde o zjizvené lymfatické cévy zablokované chronickým zánětem.“
Pokud lymfatické cévy chronicky otečou nebo zjizví, ztrácejí schopnost účinně čistit tkáně od cholesterolu a zánětlivých buněk. Toto poškození se pak může v těle nepozorovaně hromadit celé roky a skrytě pohánět rozvoj srdečního selhání.
Proč je tok lymfy tak důležitý
Lymfatický systém patří k nejméně doceněným strukturám lidského těla.
„Na lékařských fakultách ani během postgraduální atestační přípravy se toho o lymfatickém systému mnoho neučíme,“ přiznává Lemole. „V podstatě se mu v klinické praxi nikdo systematicky nevěnuje.“
Přitom při každém stahu srdce a oběhu krve unikne přibližně 10 až 15 procent její tekuté složky (krevní plazmy) z vlásečnic do okolních tkání. Tato tekutina s sebou nese bílkoviny, tuky, imunitní buňky a další látky. Lymfatické cévy mají za úkol tuto mimobuněčnou tekutinu sesbírat a bezpečně ji vrátit zpět do krevního řečiště.
„Lymfatické cévy vykazují až pozoruhodnou vrozenou inteligenci,“ popisuje Lemole.
Jejich stěny totiž obsahují hladkou svalovinu, která se rytmicky stahuje a pumpuje tekutinu dál. Zároveň velmi citlivě reagují na stresové hormony a zánětlivé mediátory. Chronický stres a permanentní zánět v těle tak mohou způsobit ztuhnutí nebo křečovité stažení těchto cév, což tok lymfy drasticky zpomalí.
Pokud lymfatické cévy kvůli chronickému zánětu ztratí schopnost účinně odvádět cholesterol a buněčný odpad, následuje řetězová reakce. Cholesterol zůstává uvězněn v tepnách, kde oxiduje, přitahuje imunitní buňky a transformuje se do sklerotických plátů.
„Samotná hladina cholesterolu v krvi není přímým spouštěčem srdečních onemocnění,“ uzavírá Lemole. „Rozhodující je ten cholesterol, který uvízne v tkáni a tělo ho nedokáže rychle odplavit.“
Více než pouhá odvodňovací síť
Vědci se stále častěji domnívají, že lymfatický systém neplní jen úlohu při odvádění odpadních látek.
Lymfatické cévy přenášejí také imunitní signály, bílkoviny, tuky a signální molekuly, které ovlivňují orgány v celém těle, včetně mozku, jater, ledvin a srdce.
Jedním z příkladů jsou zánětlivé signální bílkoviny zvané cytokiny, které pomáhají koordinovat imunitní reakce a obnovu tkání. Když se tok lymfy zpomalí, může dojít k narušení regulace těchto signálních drah, což přispívá k chronickému zánětu.
V srdci může chronický zánět vytvářet podmínky, v nichž usazeniny cholesterolu a poškození cév přetrvávají a postupem času se zhoršují.
Tato myšlenka odpovídá rostoucímu množství výzkumů, podle nichž hraje v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění ústřední roli zánět, nikoli pouze zvýšená hladina cholesterolu.
Vědci tento pohled podpořili zjištěním, že lymfatický systém hraje zásadní roli v reverzním transportu cholesterolu – odvádění cholesterolu vázaného na lipoproteiny s vysokou hustotou z tkání, včetně stěn tepen.
Zdravý a ničím neomezený tok lymfy je proto zásadní. Odvádí zachycený cholesterol, zmírňuje zánět a poskytuje významnou ochranu před aterosklerózou a srdečními onemocněními.
Jak podpořit tok lymfy
K podpoře toku lymfy a snížení rizika srdečních onemocnění doporučuje Lemole několik jednoduchých a přirozených postupů.
Pohyb a dýchání
Na rozdíl od krevního oběhu nemá lymfatický systém vlastní pumpu. Při pohybu tekutiny tělem je odkázán na svalové stahy.
„Nejdůležitějším způsobem, jak zvýšit tok lymfy, je stahování svalů,“ uvedl Lemole. „Jde o nízkotlaký systém, který je závislý na pohybu a hlubokém dýchání.“
Chůze, jízda na kole, lehké posilování, jóga, tai-či a hluboké dýchání pomáhají prostřednictvím jednosměrných chlopní posouvat lymfu zpět směrem k hrudníku. Obzvláště hluboké dýchání napomáhá toku lymfy tím, že v těle vytváří změny tlaku. Při hlubokém nádechu se bránice posouvá dolů a pomáhá vhánět lymfu cévami směrem k hrudníku.
Stres působí opačně.
„Stres zvyšuje hladinu kortizolu a kortizol způsobuje stahování a tvrdnutí lymfatických cév,“ uvedl Lemole.
„Meditace a relaxace tento účinek zmírňují.“
Výživa
Chronický zánět narušuje tok lymfy, což zdůrazňuje význam správné výživy. Vitaminy, minerály a koenzymy pomáhají regulovat zánět – zejména vitaminy D a skupiny B, hořčík, zinek a selen, uvedl Lemole.
Obzvláště prospěšné jsou polyfenoly, přírodní sloučeniny obsažené v rostlinách.
„Polyfenoly blokují zánětlivé enzymy,“ uvedl Lemole. „Právě ty způsobují, že se bílé krvinky přichytávají ke stěnám cév a pronikají do tkání.“ Potraviny, jako je čerstvý, minimálně zpracovaný extra panenský olivový olej, jsou bohaté na polyfenoly a vyživují střevní bakterie, které je přeměňují na další protizánětlivé látky.
V Evropě se k léčbě žilních a lymfatických poruch již dlouho používá lék na bázi flavonoidů zvaný Daflon. Lemole si povšiml, že pacienti, kteří jej užívali, často vykazovali menší poškození orgánů související se zánětem, což poukazuje na úlohu polyfenolů při podpoře zdraví cév a lymfatického systému. Ačkoli se Daflon v mnoha zemích běžně používá jako lék na předpis, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jej ve Spojených státech jako lék na předpis neschválil. Podobné přípravky na bázi diosminu jsou tam zpravidla dostupné jako doplňky stravy nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Hydratace
Dostatečný příjem tekutin podporuje zdravý tok lymfy.
„Lymfatický systém je třeba udržovat zdravý, aby mohl být cholesterol z tkání co nejrychleji odstraněn,“ uvedl Lemole. „To znamená udržovat lymfatické dráhy průchodné, dostatečně hydratované a bez zánětlivých signálů, aby těmito cestami mohly látky správně proudit a vracet se do žilního systému.“
Jiný pohled na srdeční onemocnění
Zdraví srdce může méně záviset na boji proti cholesterolu a více na podpoře přirozených čisticích systémů těla.
„Když zlepšíte tok lymfy, odstraníte toxiny, zoxidovaný cholesterol a zánětlivé signály,“ uvedl Lemole. „Všechny tyto věci spolu souvisejí.“
Tento pohled spojuje známá zdravotní doporučení – například pravidelný pohyb, zvládání stresu a protizánětlivou stravu – do jednoho biologického rámce.
Lemole, kterému je nyní přes 85 let, se sám řídí tím, co doporučuje ostatním. Značnou část své vitality připisuje manželce, která dbá na to, aby měl dostatek kvalitních doplňků stravy a výživných potravin. Zůstává aktivní – posiluje s činkami o hmotnosti přibližně 4,5 kilogramu, jezdí na kole, a dokonce si na hřišti dribluje s basketbalovým míčem.
„Člověk musí zůstat aktivní,“ uvedl Lemole. „Nejdůležitější je uvědomovat si, že chcete dělat to nejlepší nejen pro sebe, ale také pro všechny ostatní – a to změní váš postoj.“
Každodenní pohyb, zmírňování stresu a protizánětlivá strava pomáhají udržovat lymfatické dráhy průchodné a funkční. Když tělo dokáže odstranit to, co do něj nepatří, prospívá to celkovému zdraví.
–ete–
