Mozkový systém odstraňování odpadních látek může být klíčem k prevenci demence.
Demence může podle nové studie University of Cambridge souviset s poruchou systému, který v mozku zajišťuje odplavování odpadních látek.
Vědci z University of Cambridge zjistili, že problémy s mozkovým „čisticím“ systémem mohou stát za mnoha případy demence. Zjištění by také mohlo vysvětlit, proč poruchy spánku a vysoký krevní tlak zvyšují riziko tohoto onemocnění.
Pomocí zobrazovacích metod mozku identifikovali tři biologické markery, které dokážou předpovědět riziko demence až 10 let před jejím rozvojem – všechny souvisejí s procesem odstraňování odpadních látek z mozku.
Mozkový čisticí systém a jeho role u demence
Studie publikovaná v časopise Alzheimer’s & Dementia se zaměřila na takzvaný glymfatický systém – relativně nedávno objevený mechanismus, který z mozku odplavuje toxiny a odpadní produkty metabolismu.
Glymfatický systém funguje tak, že čirá tekutina zvaná mozkomíšní mok (cerebrospinální tekutina, CSF) proudí drobnými kanálky podél cév, sbírá odpadní látky a odvádí je pryč, aby byl mozek udržován v dobrém stavu. Pokud tento čisticí systém nefunguje správně, riziko demence výrazně roste.
V rámci studie vědci identifikovali tři biologické ukazatele spojené s poruchou glymfatické funkce, které předpovídaly riziko vzniku demence během následujících 10 let: abnormální pohyb vody v kanálcích odvádějících odpad; zvětšení struktury produkující mozkomíšní mok; a sníženou rychlost toku mozkomíšního moku vstupujícího do mozku.
Tým z University of Cambridge analyzoval snímky mozku přibližně 40 000 účastníků projektu UK Biobank s využitím pokročilých metod magnetické rezonance (MRI) a algoritmů strojového učení.
Zapojení kardiovaskulárních faktorů
Analýza ukázala, že některé kardiovaskulární rizikové faktory, zejména vysoký krevní tlak (hypertenze), narušují funkci glymfatického systému, a mohou tak zvyšovat riziko demence. Část poškození probíhá prostřednictvím onemocnění drobných mozkových cév (tzv. nemoc malých cév), které bylo patrné na snímcích MRI.
„Už víme, že onemocnění malých cév v mozku urychluje rozvoj chorob, jako je Alzheimerova nemoc, a nyní máme pravděpodobné vysvětlení proč,“ uvedla v tiskové zprávě první autorka studie Hui Hongová. „Porucha glymfatického systému pravděpodobně zhoršuje schopnost mozku odstraňovat amyloid a tau, tedy bílkoviny, které se podílejí na vzniku Alzheimerovy choroby.“
Souvislost mezi cévním zdravím a demencí je podle autorů obzvlášť výrazná. Cévní demence vzniká v důsledku sníženého prokrvení mozku, nejčastěji právě při postižení drobných cév. Patří mezi časté formy demence a může zároveň zhoršovat jiné typy demence.
Možné souvislosti i s dalšími neurologickými onemocněními
Zjištění studie mohou mít význam i mimo oblast demence.
„Existuje teorie, že Parkinsonova choroba – nebo alespoň některé její typy – mohou být z velké části způsobeny poruchami glymfatického systému,“ řekl deníku Epoch Times neurolog s atestací Dr. Jeremy Michael Liff ze zdravotnické sítě Northwell Health, který se na studii nepodílel.
Upozornil také na chronickou traumatickou encefalopatii (CTE), „o které dnes ví téměř každý kvůli NFL a tragickým následkům u lidí, kteří utrpěli opakovaná poranění hlavy“, a rovněž na stavy, jako je cévní mozková příhoda (mrtvice). Studie naznačují, že narušení glymfatického systému může zvyšovat riziko CTE i cévní mozkové příhody.
„Samotnou bezprostřední příčinou je akutní přerušení průtoku krve,“ vysvětlil Liff. „Zánětlivá reakce, která následuje, je však výraznější, pokud je glymfatický systém poškozen, protože jeho úkolem je právě odstraňovat toxiny.“
Zmínil také onemocnění, u něhož je souvislost s poruchou glymfatického systému dobře prokázána: neuromyelitis optica (Devicova choroba). Toto onemocnění je podobné roztroušené skleróze a je charakterizováno zánětlivými ložisky v centrálním nervovém systému.
„To je pravděpodobně nejlépe definovaný příklad, který máme,“ poznamenal Liff. U podezření na toto onemocnění lze vyšetřit specifické biomarkery – protilátky proti kanálům aquaporinu-4, které svědčí o poruše kanálů umožňujících proudění tekutiny v rámci glymfatického systému.
Jak můžeme snížit riziko demence
Výsledky naznačují možnosti, jak riziko demence snížit – například podporou funkce mozkového systému odstraňování odpadních látek.
Kontrola krevního tlaku
Klinické studie ukázaly, že snížení systolického krevního tlaku pod 120 mm Hg (tedy do normálního rozmezí) vedlo ke snížení kognitivního poklesu nebo demence přibližně o 20 procent.
„Už nyní víme, jak zásadní roli hrají kardiovaskulární rizikové faktory při vzniku demence, a naše zjištění tuto souvislost dále zdůrazňují,“ uvedl v tiskové zprávě profesor Hugh Markus, který vede výzkumnou skupinu pro cévní mozkové příhody na University of Cambridge.
„Nejméně čtvrtinu rizika demence lze připsat běžným rizikovým faktorům, jako je krevní tlak nebo kouření,“ dodal.
Důraz na spánek
Podle neurologa s atestací Dr. Lukea Barra, hlavního lékaře společnosti SensIQ, který se studie rovněž neúčastnil, začíná zlepšení glymfatické funkce prioritou kvalitního spánku – zejména hlubokého, pomalovlnného spánku.
„Právě tehdy je tento čisticí systém nejaktivnější,“ uvedl.
Doporučuje zejména:
- spát na boku, což může podpořit odplavování odpadních látek
- vyhnout se alkoholu a sedativům před spaním, protože narušují architekturu spánku
- dbát na dostatečný příjem tekutin
- pravidelně se hýbat, což zlepšuje cirkulaci mozkomíšního moku
- pečovat o kardiovaskulární zdraví, protože pulzace tepen pohání tok glymfatického systému
Podle odborníků by bylo možné využít i stávající léky k novému účelu nebo vyvinout nové přípravky, které by podpořily funkci glymfatického systému.
„Tento výzkum ukazuje, jak dynamické a propojené je zdraví mozku,“ uzavřel Barr. „Nejde jen o prevenci nemocí, ale o vytváření podmínek pro dlouhodobou neurologickou odolnost.“
Vážení čtenáři, rádi bychom znali Váš názor. O jakých tématech byste si přáli číst? Své podněty a tipy nám prosím zasílejte na adresu: namety@epochtimes.cz
–ete–
