Historicky první mozkové snímky ukazují, že kognitivně-behaviorální terapie podporuje růst mozkové tkáně v oblastech souvisejících s emocemi a náladou.
Po celá desetiletí vědce zajímalo, zda změna způsobu myšlení může skutečně přetvářet mozek. Nyní nová studie přináší přesvědčivé důkazy: poprvé zachycuje snímky naznačující, že psychoterapie – pouze díky duševní námaze – může vést k reálným strukturálním změnám v mozku.
Pro lidi žijící s depresí tato zjištění ukazují hlubší rovinu toho, jak může terapie pomáhat – tím, že mozek doslova znovu „staví“.
Studie zobrazování mozku, zveřejněná v časopise Translational Psychiatry, zjistila, že dospělí, kteří absolvovali cyklus kognitivně-behaviorální terapie (CBT), vykazovali měřitelný růst v oblastech mozku odpovědných za zpracování emocí a regulaci nálady. Tyto oblasti, často oslabené při chronické depresi, se během léčby jevily jako posílené.
„Poprvé máme spolehlivý biomarker účinku psychoterapie na strukturu mozku,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie Ronny Redlich, vedoucí biologické a klinické psychologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu v Německu.
Co ukázaly mozkové snímky
„Existuje jasná souvislost mezi mozkem a myslí, včetně vztahu mezi duševními poruchami a naším mozkem,“ uvedl Redlich v e-mailu pro Epoch Times.
Myšlenka, že mozek se dokáže přizpůsobovat a měnit, vychází z konceptu neuroplasticity.
Studie sledovala 30 dospělých ve věku od 18 do 65 let s těžkou depresivní poruchou, kteří během 40 týdnů absolvovali zhruba 20 sezení CBT. Vysoce kvalitní snímky MRI pořízené před a po léčbě ukázaly zvýšení objemu šedé hmoty v amygdale – klíčové oblasti pro zpracování emocí – a v přední části hippocampu, který se podílí na paměti a regulaci nálady.
Obě oblasti jsou u lidí s depresí známé tím, že se zmenšují, takže jejich růst může podle vědců naznačovat zotavení.
Na konci studie již 19 z 30 účastníků nesplňovalo klinická kritéria pro diagnózu deprese.
Zvětšení objemu šedé hmoty v amygdale souviselo s lepší schopností vnímat emoce – zejména vlastní, uvedl Redlich.
Tato schopnost, označovaná jako emoční uvědomění, bývá u lidí s depresí narušena. Mnoho lidí s alexithymií – obtížemi při rozpoznávání nebo vyjadřování emocí – těžko zpracovává, co vlastně cítí. CBT, která již dlouho patří k nejúčinnějším metodám zvládání deprese, je koncipována právě k rozvoji této dovednosti.
„Psychoterapie funguje a psychoterapie mění mozek,“ řekl Redlich. „Duševní poruchy nejsou osobní slabostí. Souvisejí s fyzickými změnami v mozku. Psychoterapie může pomoci tato spojení ‘opravit’.“
Zhruba třetina účastníků užívala antidepresiva, takže je možné, že některé mozkové změny souvisely i s medikací. Avšak i po zohlednění tohoto faktoru zůstala souvislost mezi změnami v mozku a terapií statisticky významná.
Studie také neobsahovala kontrolní skupinu s neléčenou depresí, takže některé změny mohly nastat přirozeně. Přesto vědci věří, že výsledky podporují myšlenku, že rozvoj emočních dovedností prostřednictvím rozhovorové terapie – jako je CBT – může mozek skutečně formovat.
Jak může CBT přetvářet mozek
CBT patří k nejdoporučovanějším a nejlépe prozkoumaným terapiím deprese. Zaměřuje se na přerušení cyklů negativního myšlení a na výuku praktických dovedností pro zvládání stresu, emocí a každodenních výzev.
Tento cílený mentální „trénink“ postupně mění způsob myšlení a tím i způsob, jak funguje mozek.
Všechny hlavní zdravotnické organizace uznávají CBT a její varianty jako jedinou psychoterapii s důkazně ověřenou účinností v široké škále potíží, uvedl pro Epoch Times klinický psycholog Mike Abrams, autor několika učebnic kognitivní terapie.
Část její účinnosti podle Abramse spočívá v tom, že lidé rozvíjejí emoční uvědomění a učí se určité flexibilitě, která podporuje přijetí a odolnost.
„Všechny formy CBT v sobě mají stoickou filosofii, která je vlastně životním stylem založeným na přijetí,“ řekl.
V podstatě vše, co člověk cítí, je do určité míry funkcí toho, jak přemýšlí. Místo boje s každou nepříjemnou emocí nebo myšlenkou vybízí CBT člověka k tomu, aby je uznal, promyslel a reagoval uvážlivěji.
„Dobrý terapeut CBT, pokud svou práci skutečně dělá, naslouchá výrokům, které nejsou racionální, a vede klienta k tomu, aby si uvědomil, že právě jeho vlastní nároky a rigidita způsobují vnitřní potíže,“ vysvětlil Abrams.
Tento postupný trénink může posilovat mozkové okruhy zapojené do seberegulace, emočního náhledu a odolnosti, což může vysvětlovat strukturální změny zaznamenané ve studii.
„Ve výsledku změny myšlení a chování vždy vedou ke změnám v mozku – dokonce i u zdravých lidí – a to je dobrá zpráva,“ dodal Redlich. „Do určité míry si můžeme sami rozhodnout, jak svému mozku ‘předáváme informace’ a co ho učíme – i na mentální úrovni.“
Kam může výzkum směřovat dál
Redlich a jeho tým plánují sledovat účastníky studie několik let, aby zjistili, zda změny v mozku přetrvávají a zda dokážou předpovědět, kdo zůstane v dobrém stavu a kdo bude mít sklony k relapsu.
Do budoucna vědci doufají, že zobrazovací metody, případně ve spojení s umělou inteligencí, pomohou personalizovat rozhodování o léčbě.
Prozatím studie ukazuje, že to, co si člověk myslí, může formovat jeho mozek. A pro některé lidi s depresí to znamená, že uzdravení nemusí začínat pilulkou – může začít myšlenkou.
–ete–
