PAŘÍŽ – Marine Le Penová v úterý večer v pořadu televizní stanice TF1 Journal de 20 Heures oznámila, že bude příští rok kandidovat na prezidentku Francie, a to navzdory svému odsouzení i trestu domácího vězení s elektronickým monitorováním.
„Chci využít všechny možnosti odvolání, abych v tomto případě obhájila svou nevinu,“ uvedla.
Francouzský odvolací soud 7. července potvrdil odsouzení představitelky Národního sdružení (RN) Marine Le Penové za zpronevěru, zároveň však zmírnil trest, který by ohrožoval její kandidaturu v příštích prezidentských volbách.
Odvolací soud v Paříži uložil Le Penové podmíněný tříletý trest odnětí svobody, z něhož má jeden rok vykonat v režimu elektronického monitorování, a zákazem výkonu volených funkcí na 15 měsíců. Jde o zmírnění oproti rozsudku z 31. března 2025, kdy trestní soud uložil čtyřletý trest vězení, pokutu 100 000 eur a pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí s okamžitou účinností.
Le Penová se tak v zásadě může ucházet o prezidentský úřad ve volbách v roce 2027. Už dříve však uvedla, že s elektronickým náramkem by volební kampaň byla prakticky nemožná, protože by omezoval její pohyb.
Své rozhodnutí založila na tom, že podá dovolání ke Kasačnímu soudu, které podle jejích slov pozastaví účinnost uloženého trestu.
„Řekla jsem, že nebudu vést volební kampaň s elektronickým monitorovacím náramkem. Protože ale mám možnost podat dovolání ke Kasačnímu soudu… a protože dovolání pozastavuje účinky rozsudku, povedu kampaň bez něj,“ prohlásila.
Na podání dovolání ke Kasačnímu soudu, nejvyššímu francouzskému soudu, má ještě deset dní. Tento soud přezkoumává správnost právního posouzení případu, nikoli skutková zjištění.
Le Penová (57) dlouhodobě označuje celou kauzu za politicky motivovanou a tvrdí, že její strana se stala terčem honu na čarodějnice.
Zároveň uvedla, že „i dva soudy se mohou mýlit“, a dodala, že „sám právní stát to uznává, protože právě proto umožňuje podat dovolání ke Kasačnímu soudu“.
Le Penová trvá na tom, že je nevinná, a tvrdí, že její jednání „nelze kvalifikovat jako zpronevěru veřejných prostředků“. Podle ní jí justice vytýká, že její političtí asistenti pracovali na francouzské, nikoli evropské politice, což je podle ní chybný výklad zákona.
Svou prezidentskou kandidaturu zároveň představila jako reakci na to, co označila za všeobecný úpadek země a prohlásila, že „kamkoli se podíváme, všechno se zhroutilo“.
Situaci ve Francii následně popsala těmito slovy: „Víte, naše země trochu připomíná Gulliverův syndrom. Jinými slovy, země je obr, kterého poutají miliony drobných nití. Těmi jsou všechna škodlivá rozhodnutí lidí, kteří byli u moci přibližně posledních třicet let.
„Jordan (Jordan Bardella – současný prezident RN – pozn. redakce) a já tyto drobné nitě přestřihneme, abychom osvobodili obra, kterým je Francie, umožnili jí znovu zaujmout její místo a znovu zlepšili každodenní život Francouzů.“
Odvolací soud ve svém prohlášení vydaném po rozsudku uvedl, že „účel práce parlamentních asistentů byl od samého počátku zřejmý a že vymezení i účel jejich pracovních povinností byly jasné a předvídatelné“.
Dodal, že Evropský parlament v průběhu času své předpisy pouze upřesňoval.
„Politická nebo stranická činnost byla proto přípustná pouze mimo pracovní dobu a pouze tehdy, pokud byla slučitelná s povinnostmi vyplývajícími z pracovní smlouvy,“ konstatoval soud.
Le Penová byla uznána vinnou ze „spolupachatelství při zpronevěře veřejných prostředků“, které se dopustila tehdejší RN jako právnická osoba. Právě tuto stranu vedla od roku 2011 poté, co v jejím čele vystřídala svého otce.
Soud zároveň sdělil, že poslanci Evropského parlamentu odpovědní za zpronevěru se „osobně neobohatili“, že se do případu zapojila pouze část zaměstnaných parlamentních asistentů a že „z neoprávněně použitých prostředků profitovala pouze samotná celostátní politická strana“.
Soudci rovněž uvedli, že trestná činnost způsobila škodu přesahující 2,8 milionu eur, poskytla straně neoprávněnou výhodu vůči jejím politickým soupeřům a dopustili se jí volení představitelé, „jimž byla svěřena služba veřejnému zájmu a od nichž se očekává naprostá bezúhonnost“.
Kratší dobu zákazu výkonu volených funkcí uloženou Le Penové soud odůvodnil tím, že „výkon tohoto trestu od 31. března 2025 již napravil újmu způsobenou veřejné integritě v rozsahu slučitelném se základními zárukami poskytovanými občanům“.
Podle soudu by opačný postup „narušil zásadu svobody kandidovat ve volbách, která je základní podmínkou demokratického projevu všeobecného volebního práva“.
Reakce
Francouzský prezident Emmanuel Macron během návštěvy Damašku odmítl na dotaz novinářů rozhodnutí soudu komentovat.
Předsedkyně strany Zelených Marine Tondelierová prohlásila: „V normálním světě, kdyby Národní sdružení (RN) mělo alespoň špetku morálky, Marine Le Penová by sama odstoupila z kandidatury. Po odsouzení za takové zpronevěření veřejných prostředků totiž člověk nemůže slušně kandidovat, i když mu to zákon stále umožňuje.“
V podobném duchu se vyjádřila také poslankyně levicového křídla Macronovy koalice Ensemble Clémentine Autainová.
„Zatímco RN obviňuje přistěhovalce ze všech problémů společnosti a sní o stále přísnějších trestech za drobnou kriminalitu, samo okrádá daňové poplatníky,“ uvedla.
Kromě Le Penové a její strany se proti původnímu rozsudku odvolalo dalších deset obžalovaných. Všichni byli znovu uznáni vinnými.
„Po právní stránce jsme neuspěli, ale tresty byly výrazně zmírněny, přestože odvolací soud v podstatě říká totéž co soud prvního stupně o závažnosti trestného činu,“ sdělil pro Epoch Times Wallerand de Saint-Just, bývalý pokladník RN, který byl v této kauze rovněž odsouzen
„Podle mě je to známka toho, že odvolací soud si ze striktně právního hlediska není svým stanoviskem zcela jistý.“
Tisková služba Evropského parlamentu ve svém prohlášení zaslaném deníku Epoch Times uvedla, že „bere na vědomí dnešní rozsudek pařížského odvolacího soudu, který obžalované uznal vinnými ze zpronevěry veřejných prostředků“.
Evropský parlament zdůraznil, že vstupuje do obdobných případů jako poškozená strana běžně, aby chránil veřejné prostředky. Jeho cílem podle prohlášení „vždy bylo chránit peníze evropských daňových poplatníků a rozpočet Evropského parlamentu v souladu s jeho mandátem a jednacím řádem“.
Nad rámec toho Evropský parlament dodal, že se v této fázi nebude „vyjadřovat k žádnému dalšímu aspektu soudního řízení, rozsudku ani případného dovolání ke Kasačnímu soudu“.
–ete–
