Bývalý francouzský premiér Gabriel Attal dnes oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat ve francouzských prezidentských volbách v roce 2027. Informovaly o tom agentura AFP a francouzská média. Stávající prezident Emmanuel Macron již kandidovat nemůže. Attal je generální tajemník strany Obnova, kterou Macron založil.
„Ano, právě proto, že hluboce miluji Francii a hluboce miluji Francouze, jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta republiky,“ uvedl Attal po skončení občanské debaty v obci Mur-de-Barrez. Doplnil, že chce zemi vrátit naději na vzestup, a to jak individuální, tak společný.
Attalova kandidatura podle AFP oživuje vnitřní soupeření mezi středovými a pravicovými stranami, které podporují současného prezidenta Macrona. Podle deníku Le Monde bývalý premiér doufá, že v následujících týdnech získá nový impuls a předstihne Edouarda Philippa, předsedu strany Horizons a Macronova prvního premiéra. Právě Philippe je považován za favorita na kandidáta reprezentujícího středopravý blok.
Předvolební průzkumy podle agentury Reuters uvádějí, že Attal by v prvním kole voleb mohl získat až 14 procent hlasů, zatímco Philippe by mohl dosáhnout až na 25 procent. Rozdělení hlasů pro středové strany představuje riziko, které by mohlo otevřít cestu kandidátům z krajní pravice i levice. Attal dříve tento měsíc uvedl, že s Philippem hovořil o tom, jak takovému vývoji zabránit. Podle něj se dohodli na mechanismu, který má do začátku roku 2027 posoudit, který z nich má lepší předpoklady ke sjednocení středových voličů.
Attal se v lednu 2024 ve věku 34 let stal nejmladším premiérem v historii Francie. Po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu a Macronově rozhodnutí vyhlásit předčasné parlamentní volby v červenci stejného roku podal demisi a ve funkci skončil začátkem září. Podle AFP si nyní klade za cíl překonat rekord Emmanuela Macrona jako nejmladšího zvoleného prezidenta, v době voleb mu totiž bude 38 let.
Emmanuel Macron, který byl v letech 2017 a 2022 zvolen na dvě po sobě jdoucí funkční období, se v roce 2027 již nemůže znovu ucházet o prezidentský úřad.
Z pravicového tábora by do boje o prezidentské křeslo mohl podle AFP vstoupit také další bývalý premiér Dominique de Villepin, který stál v čele vlády mezi roky 2005 až 2007. AFP nevylučuje také zapojení dalších nových kandidátů.
Přibližně rok před volbami ještě není známo, koho do klání o prezidentské křeslo vyšle krajně pravicová strana Národní sdružení (RN), která podle Reuters vede v předvolebních průzkumech. Kandidatura Marine Le Penové, která se prezidentských voleb již třikrát neúspěšně účastnila, ale není jasná. Znemožnit by ji mohl odvolací soud, který v červenci vynese rozsudek v případu zpronevěry peněz Evropského parlamentu. Pokud by Le Penovou soud uznal vinnou, nemohla by kandidovat. V takovém případě se bude o prezidentskou funkci patrně ucházet současný šéf RN Jordan Bardella.
Mezi levicovými stranami svou kandidaturu již počtvrté oznámil Jean-Luc Mélenchon z krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI). Mezi sociálnědemokratickými stranami panuje rozkol ohledně možného kandidáta. AFP zmiňuje například bývalého prezidenta Françoise Hollanda, europoslance Raphaëla Glucksmanna či dalšího expremiéra Bernarda Cazeneuvea.
