Kardiologové upozorňují, že než bude možné jej doporučovat k prevenci srdečních onemocnění, je zapotřebí další výzkum.
Běžně dostupný vitamin může pomáhat zpomalovat jeden z nejtišších a nejpomalejších zabijáků v kardiologii: ukládání vápníku v tepnách.
Nedávná dvouletá klinická studie zjistila, že u pacientů se srdečním onemocněním, kteří užívali určitou formu vitaminu K2, se snížila budoucí rizika komplikací. U pacientů užívajících tento doplněk stravy rostlo skóre kalcifikace tepen pomaleji než u těch, kteří dostávali placebo.
Kalcifikace koronárních tepen, důležitý ukazatel aterosklerózy, postihuje miliony Američanů. Odhady naznačují, že ve Spojených státech má určitý stupeň tohoto kornatění tepen více než 80 milionů lidí, což významně zvyšuje jejich riziko infarktu a mrtvice.
Vitamin K mírně zpomalil koronární aterosklerózu
Výsledky randomizované kontrolované studie, nedávno publikované v časopise JAMA Cardiology, naznačují, že užívání vitaminu K2 ve formě menachinonu-7 (MK-7) po dobu dvou let může u pacientů s již existujícím srdečním onemocněním zpomalit postup ukládání vápníku v tepnách.
Studie probíhala ve dvou nemocnicích v Nizozemsku v letech 2012 až 2022 a zahrnovala 180 pacientů se známkami vápenatých usazenin v tepnách. Šlo o poměrně malý vzorek a sami vědci uvádějí, že výsledky bude nutné ověřit ve větších studiích, než z nich bude možné vyvozovat širší závěry. Pacienti byli náhodně rozděleni do skupin, které denně dostávaly buď 360 mikrogramů MK-7, nebo placebo.
U lidí užívajících MK-7 se vápník v tepnách zvyšoval méně. Ukládání vápníku způsobuje, že tepny tuhnou a kornatí. Menší nárůst tedy znamená, že léčba tento proces ve srovnání s placebovou skupinou pomáhala zpomalit.
Rychlost, jakou se skóre kalcifikace zvyšovalo, byla ve skupině užívající MK-7 přibližně o 19 jednotek za rok nižší než ve skupině s placebem. To znamená, že ukládání vápníku se během dvouletého období zpomalilo zhruba o devět procent. Množství vápníku v tepnách se v léčebné skupině zvýšilo přibližně o dva miligramy méně.
„Tato data podporují naši hypotézu, že suplementace MK-7 po dobu dvou let zmírňuje kalcifikaci koronárních tepen u osob se symptomatickou ICHS (ischemickou chorobou srdeční),“ napsali autoři studie.
Účinky MK-7 se však zřejmě omezovaly spíše na zpomalení celkového postupu než na úplné zabránění kalcifikaci. Podíl pacientů, u nichž došlo k rychlé kalcifikaci tepen, byl totiž v obou skupinách podobný.
Celkový účinek byl podle autorů „mírný“ a klinický význam jejich zjištění je třeba teprve prokázat.
Proč může pomáhat
MK-7 je vysoce biologicky dostupná forma vitaminu K2, živiny, která pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.
Z hlediska mechanismu účinku se zdá, že MK-7 zvyšuje aktivitu bílkoviny zvané matrix Gla protein (MGP), která přirozeně brání ukládání vápníku v cévách. U lidí, kteří dostávali MK-7, hladiny neaktivního MGP významně klesly, což naznačuje, že bylo k dispozici více aktivní bílkoviny chránící cévy před kornatěním.
Navzdory slibným výsledkům zůstává klinický význam nejistý. Mírné snížení ukládání vápníku nevedlo během sledovaného období k pozorovatelným rozdílům v závažnosti zúžení tepen ani v počtu postižených úseků.
Zásadní je, že studie nesledovala skutečný výskyt infarktů ani mrtvic. Zůstává proto nejasné, zda zpomalení hromadění vápníku povede k menšímu počtu kardiovaskulárních příhod. Vápenaté usazeniny v tepnách jsou dobře zavedeným prediktorem budoucích infarktů a dalších kardiovaskulárních potíží. Právě proto vědci považují nálezy ze zobrazovacích vyšetření za hodné dalšího sledování – i když samy o sobě neprokazují snížení skutečných srdečních příhod.
Zjištění jsou „slibná“, uvedla v rozhovoru pro Epoch Times doktorka Sirisha Vadaliová, certifikovaná neinvazivní kardioložka a specialistka na pokročilou lipidologii ze společnosti HonorHealth, která se studie neúčastnila.
Její zdrženlivost souvisí s tím, co studie ve skutečnosti měřila. Vědci sledovali zobrazovací nálezy – skóre vápníku na CT vyšetřeních – nikoli tvrdé klinické ukazatele, jako jsou infarkty, mrtvice nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin.
„Přestože kalcium skóre koronárních tepen je důležitým ukazatelem kardiovaskulárního rizika, stále potřebujeme větší studie, abychom zjistili, zda zpomalení kalcifikace skutečně vede k lepším dlouhodobým výsledkům u pacientů,“ řekla Vadaliová.
„I když doplňky stravy mohou hrát určitou roli, prevence kardiovaskulárních onemocnění vyžaduje celostní přístup a základem by měla zůstat úprava životního stylu,“ dodala.
Podle ní současný výzkum ukazuje, že neexistuje jediný doplněk stravy, který by dokázal překonat nekontrolované rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.
Klíčové riziko: Interakce s warfarinem
Než pacienti začnou o tomto doplňku uvažovat, kardiologové upozorňují na jedno bezpečnostní riziko, které je třeba zmínit hned na začátku: interakci mezi vitaminem K2 (menachinonem) a lékem na ředění krve warfarinem, známým také pod názvem Coumadin.
Warfarin působí tak, že blokuje účinek vitaminu K. Suplementace vitaminem K2 proto může částečně zvrátit jeho antikoagulační účinek, tedy schopnost „ředit krev“, a potenciálně zvýšit riziko vzniku krevních sraženin, uvedla pro Epoch Times doktorka Meera D. Kondapaneniová, docentka medicíny a intervenční kardioložka z MetroHealth v Clevelandu, která se studie neúčastnila.
„Pacienti užívající warfarin by proto neměli začínat s doplňky vitaminu K2, aniž by to probrali se svým lékařem,“ doporučila Kondapaneniová.
Upozornila, že warfarin zůstává jediným účinným antikoagulantem pro pacienty s mechanickými srdečními chlopněmi – nikoli pro chlopně vyrobené z prasečí nebo hovězí tkáně – a stále se používá také u některých pacientů s fibrilací síní nebo žilním tromboembolismem, tedy stavem, při němž se v žíle vytvoří krevní sraženina.
„Naopak se nezdá, že by vitamin K2 narušoval účinek přímých perorálních antikoagulancií, včetně apixabanu (Eliquis), rivaroxabanu (Xarelto) a dabigatranu (Pradaxa),“ dodala Kondapaneniová.
U jinak zdravých lidí se podle ní obecně ukazuje, že vitamin K2 je bezpečný i v poměrně vysokých dávkách, a nebyla stanovena žádná jasně definovaná horní bezpečná hranice.
„Stejně jako u každého doplňku stravy však platí, že dlouhodobá bezpečnostní data jsou omezenější než u běžně předepisovaných léků.“
–ete–
