Komentář
Čína představuje pro Spojené státy trvalou jadernou hrozbu neúnavně úsilující o modernizaci a rozšiřování svého jaderného arzenálu i prostředků pro jeho nasazení.
Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) uskutečňuje nejrychlejší a nejrozsáhlejší rozšiřování jaderného arzenálu v době míru v historii a přechází od doktríny „minimálního odstrašení“, která se ještě před deseti lety opírala o přibližně 200 jaderných hlavic, k síle, jež by podle odhadů řady amerických představitelů mohla během čtyř až pěti let dosáhnout početní parity se Spojenými státy a Ruskem.
Jde o přímou vojenskou hrozbu: více raketových sil, více nosičů, nové taktické koncepty, či hlavice s nižší explozivní silou, a – podle důvěryhodných, byť zpochybňovaných zpráv – také obnovený utajovaný program jaderných zkoušek.
Podívejme se na tuto problematiku podrobněji.
Historický vývoj a výrobní trendy
Od 70. let přibližně do roku 2012 udržovala Komunistická strana Číny (KS Číny) v rámci deklarované doktríny „minimálního odstrašení“ svůj arzenál prakticky beze změny na úrovni zhruba 200 hlavic, které byly převážně osazované na mezikontinentálních raketách poháněných tekutým palivem. Ještě v roce 2020 Pentagon předpokládal, že se čínský arzenál během následující dekády pouze zdvojnásobí, tento odhad však vývoj rychle překonal.
Do roku 2024 podle Pentagonu vzrostl počet hlavic na „více než 600“, což nezávisle potvrdila také Federace amerických vědců.
Ve stejném období Čína z velké části dokončila tří nová sila pro mezikontinentální balistické rakety – Yumen, Hami a Ordos. Přestože tempo růstu čínského jaderného arzenálu v roce 2024 podle Pentagonu zpomalilo, Spojené státy nadále očekávají, že Čína bude do roku 2030 disponovat více než 1 000 jadernými hlavicemi.
Řada vysoce postavených amerických představitelů přitom uvádí, že hranice 1 000 hlavic do roku 2030 nepředstavuje strop, ale spíše minimum. Odhady pro rok 2035 se výrazně rozcházejí – zatímco Pentagon počítá s přibližně 1 500 hlavicemi, obranný analytik Richard Fisher odhaduje jejich počet na více než 6 000.
Rozvoj čínských nosičů jaderných zbraní je jednoznačný, nepřetržitý a znepokojivý, a to i v době, kdy Pentagon tvrdil, že počet hlavic stagnuje:
- PLA rozmístila ve třech nových raketových komplexech více než 100 mezikontinentálních raket DF-31 určených k odpálení i během nepřátelského útoku.
- Podle nejvyšších představitelů Velitelství strategických sil USA (STRATCOM) má Čína dnes více odpalovacích zařízení pro mezikontinentální rakety než Spojené státy.
- Hodnocení hrozeb Agentury obranného zpravodajství USA pro projekt Golden Dome počítá do roku 2035 s výrazným nárůstem hypersonických zbraní, střel s plochou dráhou letu i systémů částečného orbitálního bombardování.
- Čína zároveň dokončila svou jadernou triádu i ve vzduchu nasazením nové střely odpalované z bombardéru H-6N, která má posílit schopnost země přežít případný odvetný úder.
- Satelitní snímky zveřejněné agenturou Reuters odhalily poblíž jednoho z nových čínských raketových komplexů rozsáhlou dosud nezveřejněnou infrastrukturu zahrnující více než 80 odpalovacích stanovišť, bunkry a velitelská centra. Komplex je propojen železnicí i letištěm, chráněn protivzdušnou obranou a podle analytiků představuje odolnou infrastrukturu pro řízení jaderných sil.
Znepokojivé signály o záměrech KS Číny
Právě zde začínají být obavy amerických expertů na národní bezpečnost obzvlášť citlivé. Několik indicií naznačuje, že Peking směřuje k využívání jaderných zbraní jako nástroje nátlaku, nikoli pouze k zajištění odvetného úderu.
Utajované zkoušky
V únoru 2026 náměstek amerického ministra zahraničí Thomas DiNanno na Konferenci OSN o odzbrojení prohlásil, že vláda Spojených států disponuje informacemi, podle nichž Čína před šesti lety tajně provedla jaderné zkoušky a snažila se je utajit před seismickým monitorováním.
Náměstek ministra zahraničí Christopher Yeaw uvedl, že zaznamenaný seismický signál „v žádném případě neodpovídal zemětřesení“. Pokud jsou tato tvrzení správná, mohly testy přispět k vývoji pokročilejších a miniaturizovaných jaderných hlavic.
Vojenská doktrína
Vývoj střely DF-61 spolu s vývojem nízkovýkonných jaderných zbraní naznačuje přípravu na vedení jaderných operací, která přesahuje rámec dosavadní čínské jaderné strategie. Harmonogram rozmísťování raket navíc nápadně odpovídá čínskému plánu připravenosti pro případ konfliktu o Taiwan v roce 2027.
Představení rakety DF-61 na vojenské přehlídce čínského režimu v září 2025 bylo oficiálně prezentováno jako posílení schopnosti přežít případný první jaderný úder, což někteří analytici označují za demonstraci jaderné síly v době rostoucího napětí kolem Taiwanu a Jihočínského moře.
Historický precedens
Čína v 80. letech otestovala hlavici se zesíleným radiačním účinkem a existují zdokumentované, byť méně rozsáhlé důkazy o jejím zájmu o jaderné dělostřelectvo. To odpovídá snaze disponovat škálou použitelných jaderných prostředků, nikoli pouze zbraněmi určenými k ničení měst.
Závěrečné úvahy
Žádný jednotlivý faktor – ať už pokračující rozšiřování čínského jaderného arzenálu, nebo výše popsané znepokojivé signály – sám o sobě nedokazuje záměr používat jaderné zbraně k nátlaku. Jejich souhrn však ukazuje na budování arzenálu určeného k nátlaku a vedení jaderných operací, nikoli pouze k zajištění věrohodné schopnosti odvetného úderu.
Podstatou celé věci je, že Peking se rozšiřováním svého jaderného arzenálu snaží přimět Washington, aby upustil od strategie, kterou administrativa prezidenta Trumpa vnímá jako strategický tlak na Čínu, a přijal vztah založený na „vzájemné zranitelnosti“, v němž by ani jedna ze zemí neměla schopnost ani vůli hrozit jadernou válkou, aniž by riskovala vlastní zničení.
Rozšiřování jaderných sil zároveň poskytuje Číně další prostředky k nátlaku na Taiwan a další státy, které s ní vedou územní spory, k odrazování zásahů třetích stran v jejím bezprostředním okolí a k prosazování svého vlivu v celosvětovém měřítku.
Nejdůležitější je, že rozsah modernizace čínských jaderných sil výrazně přesahuje to, co by vyžadovala strategie založená na „vzájemné zranitelnosti“ nebo doktrína minimálního odstrašení. To naznačuje, že Čína buduje skutečné schopnosti pro vedení jaderných operací a vysílání nátlakových signálů, nikoli pouze odolný arzenál pro odvetný úder.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times. Překlad byl redakčně upraven.
–ete–
