Slavný autor limeriků si nezískal oblibu pouze svými hravými verši, ale také schopností zachytit svět prostřednictvím ilustrací.
Edward Lear se narodil 12. května 1812. Byl britským spisovatelem, výtvarníkem, ilustrátorem, básníkem a pozorným pozorovatelem přírody. Pracoval jako ilustrátor pro Zoologickou společnost a pro 13. hraběte z Derby, který vlastnil rozsáhlou sbírku vzácných ptáků a dalších zvířat.
Lear rovněž vydal soubor vlastních cestovních deníků s názvem The Illustrated Travels of a Landscape Painter (Ilustrované cesty krajináře) a dílo věnované papouškům Illustrations of the Family Psittacidae, or Parrots (Ilustrace čeledi papouškovitých neboli papoušků).
Síla pozorného pozorování
Learův dar všímat si okolního světa a žasnout nad ním se obzvlášť výrazně projevuje v jeho ilustracích exotických ptáků, zejména papoušků. Na ilustraci kakadua žlutočečelatého zachytil tohoto ptáka s mimořádnou přesností.
Pomocí úsporných obrysových linií a množství drobných tahů rozlišil nejrůznější druhy peří kakadua. Zachytil směr, kterým pera vyrůstají z ptačího těla, i směr jednotlivých paprsků vycházejících z jejich stvolů.
Zřetelně znázornil hrbolatou strukturu kůže kolem oka i nepatrný proužek hnědé duhovky. Drsnou, téměř smirkovou strukturu nohou vystihl pomocí četných kroužků různých velikostí.
Lear však nezachytil pouze realistické podrobnosti, ale také povahu kakadua. Pták má hlavu nakloněnou zvědavým či hravým způsobem a jeho oko vyzařuje živou jemnost, která diváka vtahuje do obrazu. Kakadu působí, jako by se mohl každou chvíli otřepat a vyskočit ze stránky.
Dar všímat si
Learova mimořádná pozornost se však neomezovala pouze na přírodu a svět zvířat. Pozorně si všímal také lidí.
Když pracoval jako ilustrátor pro hraběte z Derby, trávil čas s jeho dětmi. Právě ony ho inspirovaly k sestavení knihy limeriků. Lear rád děti rozesmával, a proto napsal a vlastními ilustracemi doprovodil A Book of Nonsense (Knihu nesmyslů), která měla sloužit právě tomuto účelu.
Learovy kreslené ilustrace byly jednodušší a méně velkolepé než jeho přírodovědné práce. Záměrně však působily fantaskně, protože právě tím dokázaly děti rozesmát.
Na jedné z ilustrací k limeriku stojí muž na špičatém nose a bradě, zatímco dva komicky vyhlížející muži drží jeho nohy ve vzduchu. Doprovodný limerik zní:
Žil jeden stařík kdesi na západě,
jenž nemohl si odpočinout řádně.
Tak na nose a bradě
ho roztočili v řadě,
a stařík měl záhy po nepohodě.
Takový limerik spolu s obrázkem muže vzhůru nohama, připomínajícího při složitém tanečním skoku grand jeté, musel děti nepochybně rozesmát. Komický účinek ještě zesiluje právě nedostatek podrobností v kresbě. Ostré úhly a oblé tvary působí stejně jako dobrý vtip náhle a překvapivě, a proto vyvolávají smích.
Learovy ilustrace oslovovaly lidi všech věkových kategorií, přinášely jim radost a inspirovaly je ke smíchu. I dnes vedou diváky k tomu, aby v sobě rozvíjeli schopnost pozorně si všímat okolního světa.
Lear jako by svými ilustracemi říkal totéž co spisovatel Markus Zusak v románu Zlodějka knih:
„Lidé si barev dne všímají pouze na jeho začátku a konci. Mně je však zcela jasné, že se den s každou ubíhající chvílí prolíná množstvím odstínů a tónů. (…) Při své práci si zakládám na tom, že si jich všímám.“
Learova díla vybízejí diváky všech věkových kategorií a generací, aby se na svět dívali vnímavýma očima plnýma úžasu. Právě pozorným pozorováním totiž mohou lépe rozpoznat jeho skutečnou krásu a hodnotu.
–ete–
