Mnoho nemocí na celém světě je způsobeno nedostatkem vitamínů a minerálů.
Podle nové studie má více než polovina světové populace nedostatek mikroživin, jako jsou vitamíny a minerály.
Podle studie zveřejněné v časopise Lancet Global Health chybí 99,3 % světové populace alespoň jeden důležitý mikroživinový prvek.
Výzkumníci shromáždili údaje z 31 zemí, na jejichž základě odhadli spotřebu mikroživin ve 185 zemích.
„Naše studie je velkým krokem vpřed,“ řekl Chris Free, profesor výzkumu na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a jeden z hlavních autorů. „Nejen proto, že jako první odhaduje nedostatečný příjem mikroživin pro 34 věkových skupin podle pohlaví v téměř všech zemích, ale také proto, že tyto metody a výsledky jsou snadno dostupné výzkumníkům a odborníkům z praxe.“
Nedostatečné množství mikroživin poškozuje zdraví a může vést k řadě zdravotních potíží, kterým lze předcházet, tvrdí výzkumníci.
„Nedostatek železa je nejčastější příčinou chudokrevnosti, která vede k poruchám poznávání a nepříznivým výsledkům těhotenství. Nedostatek vitaminu A je celosvětově hlavní příčinou slepoty, které lze předcházet, a postihuje především děti a těhotné ženy,“ napsali autoři.
„Tyto výsledky jsou alarmující,“ uvedl v tiskové zprávě Ty Beal, hlavní autor článku. „Tyto nedostatky ohrožují zdravotní výsledky a omezují lidský potenciál v celosvětovém měřítku.“
Vědci uvedli, že nová studie je první, která poskytuje celosvětové odhady nedostatečné spotřeby 15 mikroživin důležitých pro lidské zdraví.
„Tyto výsledky mohou být využity odborníky v oblasti veřejného zdraví k zaměření se na populace, které potřebují intervenci,“ uvedli vědci.
7 nejčastějších nedostatků
Výzkumníci identifikovali sedm běžných mikroživin, kterých mají lidé nedostatek, a to jód, vitamin E, vápník, železo, riboflavin (vitamin B2), foláty a vitamin C. Ve Spojených státech jsou na prvních místech seznamu vitamin E, jód a vitamin C.
Více než polovina dětí mladších 5 let na světě trpí nedostatkem vitaminu A, železa nebo zinku.
Každý nedostatek mikroživin má specifické důsledky, přičemž několikanásobný nedostatek může snížit kvalitu života a délku života. Studie odhalila několik celosvětových výskytů nedostatku a zdůraznila jejich důsledky:
Jód (68 %): Důležitý pro kognitivní vývoj kojenců. Jód má zásadní význam pro těhotné a kojící ženy. Běžnými zdroji jódu jsou jodizovaná sůl, mořské řasy a mořské plody.
Vitamin E (67 %): Nedostatek může způsobit svalovou slabost a poruchy koordinace. Běžnými zdroji vitaminu E jsou ořechy, semena a rostlinné oleje.
Vápník (66 %): Nedostatek může způsobit slabé a křehké kosti. Mléčné výrobky a ryby jsou běžnými zdroji vápníku.
Železo (65 %): Nedostatek železa může způsobit anémii, ovlivnit poznávací schopnosti a výsledky těhotenství. Červené maso a vejce jsou běžnými zdroji železa.
Riboflavin (55 %): Nedostatek může způsobit nespecifické příznaky, jako je citlivost očí, a neurologické příznaky, jako jsou záchvaty a migrény. Hlavními zdroji riboflavinu jsou vejce, maso a mléčné výrobky.
Foláty (54 %): Foláty jsou potřebné na počátku těhotenství, aby se snížilo riziko narození mrtvého dítěte a závažných vrozených vad mozku a míchy. Hlavními zdroji folátů jsou ořechy a listová zelenina.
Vitamin C (53 %): Nedostatek může způsobit krvácení dásní a špatné hojení ran. Papriky, rajčata a citrusové plody jsou běžnými zdroji vitaminu C.
Mezi další méně časté nedostatky patří nedostatečný přísun vitaminu A a zinku. Nedostatek vitaminu A může způsobit slepotu a zinek pomáhá předcházet infekčním onemocněním.
Výzkumníci zjistili, že ženy vykazují vyšší míru nedostatku jódu, železa a minerálu selenu. Muži však měli větší nedostatek hořčíku, vitaminu B6, zinku, vitaminu C, vitaminu A, thiaminu (vitamin B1) a niacinu (vitamin B3).
–ete–
