Ondřej Horecký

5. 12. 2024

Národní pacientská organizace (NAPO) a Kancelář zdravotního pojištění (KZP) si nechali zjistit, jak Češi hodnotí stav zdravotnictví a kde vidí prostor pro reformy. Jak to dopadlo?

Cílem studie s názvem Zdravotnictví očima české veřejnosti bylo identifikovat klíčové výzvy související se stárnutím populace a nedostatkem financí. Víc než tisícovka respondentů hodnotila číslicemi jako ve škole, tj. na stupnici 1–5, různé aspekty zdravotnictví v ČR.

Mladí spokojení, starší generace kritičtější

České zdravotnictví jako takové obdrželo průměrnou známku 2,77, což naznačuje určitou míru nespokojenosti, ale také prostor pro zlepšení. Lépe systém hodnotí mladí lidé ve věku 18–24, u lidí v předdůchodovém věku je známka o dost horší. Senioři (nad 65 let) hodnotí zdravotnictví průměrnou známkou 2,70.

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Přísněji hodnotí české zdravotnictví také ti, kdo mají osobní zkušenost s dlouhodobým onemocněním nebo pečují o chronicky nemocné. Dá se tedy říci, že kritičtější jsou v hodnocení především lidé, kteří přicházejí s lékaři a institucemi do kontaktu nejvíce.

Nejčastěji zmiňovanými klady byly technologické vybavení nebo odbornost zdravotnického personálu, které ocenilo 30 % dotázaných. Dále respondenti vyzdvihovali dostupnost zdravotní péče (18 %), její bezplatnost (16 %) a kvalitu péče spolu s ochotou personálu (16 %).

Bezplatnost zdravotnictví je obzvlášť ceněna mladšími věkovými skupinami, avšak s přibývajícím věkem tato hodnota klesá. Ve věkové skupině 45–54 let čtvrtina respondentů nedokáže na českém zdravotnictví najít nic, co by stálo za pochvalu.

Co vadí českým pacientům nejvíc

Nejvíce skloňovaným problémem je délka čekání na ošetření u ambulantního specialisty, kterou jako zásadní problém uvedlo 51 % dotazovaných. Na druhém místě se umístila délka čekání na plánované výkony, kterou trápí 45 % respondentů. Dalšími významnými problémy jsou nedostupnost některých léků (39 %), výše doplatků za léky (34 %) a nedostupnost nákladných léků pro osoby se vzácným onemocněním (33 %).

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Právě nedostupnost nákladných léků pro osoby se vzácnými onemocněními je obzvláště znepokojující pro ty, kteří pečují o blízké s chronickými nemocemi, v této skupině ji vnímá jako významný problém 43 % oslovených. Nejhůře hodnotí všechny prvky systému opět lidé s vleklými chorobami nebo ti, kdo se o osobu s chronickými potížemi starají.

Praktici vítězí, nemocnice až na třetím místě

Nejlépe respondenti hodnotili praktické lékaře, kteří dosáhli průměrného hodnocení 2,10. S mírným odstupem následují ambulantní specialisté s průměrem 2,47 a nemocnice s průměrem 2,55.

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Muži byli k jednotlivým zdravotnickým zařízením o něco shovívavější než ženy. Nejhorší hodnocení nemocnic pochází od těch, kteří pečují o osobu s chronickým onemocněním, s průměrem 2,75. Stejná skupina hodnotila nejhůře i ambulantní specialisty s průměrem 2,69.

Zdravotnictví se podle dotazovaných zhoršilo

Z průzkumu vyplývá, že pouze 2 z 10 respondentů zaznamenali zlepšení vývoje zdravotnictví za posledních 5 let. Nejčastější možností, kterou označilo 34 % dotázaných, bylo, že se zdravotnictví za posledních pět let nezměnilo. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že se situace zhoršila, což si myslí 31 % respondentů

Nejkritičtější vůči vývoji ve zdravotnictví byli respondenti, kteří pečují o blízkou osobu s chronickým onemocněním, téměř polovina z nich (48 %) má pocit, že se systém zhoršil. Podobně kritické byly i osoby ve věku 55–64 let, z nichž 44 % uvedlo zhoršení.

„Významně více respondentů uvádí, že se zdravotnictví zhoršuje. Tento výstup je alarmující, vezmeme-li v úvahu, že se celkové výdaje na zdravotnictví v dotčeném období zvýšily o více než 1 % hrubého domácího produktu,“ komentují autoři.

Čeho se pacienti nejvíce obávají

Největší obavou mezi respondenty je nedostatek lékařů a zdravotnického personálu, což jako problém uvedla polovina dotazovaných. S výraznějším odstupem následují obavy z nedostatku financí a nedostatku léků.

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Naopak přibližně třetina respondentů (32 %) neví, jaké problémy by mohly nastat, nebo žádné problémy nepředpovídá.

Platby ve zdravotnictví

Zjištění naznačují, že významná část populace se často setkává s požadavky na platby v souvislosti s poskytnutím hrazených služeb. Nejčastěji se jedná o poplatky za jednorázový zdravotnický materiál (19 %). Kromě toho ale lidé uvádějí i problematičtější platby spojené s vyšším komfortem, lepším materiálem (15 %), či registračními poplatky u lékaře (15 %).

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Alarmujícím faktem je podle autorů zjištění, že část pacientů je nucena platit za běžné administrativní úkony, jakými jsou rezervace termínu pomocí internetových systémů (5 %), přijetí na domluvený čas (4 %) nebo dokonce přednostní poskytnutí péče (2 %).

Roli v těchto zkušenostech hraje také pohlaví. Ženy častěji uvádějí, že se setkaly s různými poplatky, zejména za jednorázový materiál (26 %). Naopak respondenti starší 65 let mají nejmenší zkušenosti s jakýmikoli platbami ve zdravotnictví. „To naznačuje, že jsou platby vybírány arbitrárně tam, kde lze předpokládat větší ochotu platit,“ uvádí studie a dodává, že to může být jedním z důvodů, proč senioři hodnotí zdravotnictví lépe.

Studie hodnotila odpovědi respondentů napříč populací, včetně těch, jejichž kontakt se zdravotnictvím je sporadický. Proto je poměrně zásadním zjištěním, že pouze 54 % lidí se v posledních třech letech nesetkalo s požadavkem na žádnou z výše uvedených přímých plateb.

Změny hned

Osm z deseti respondentů cítí, že je nezbytné přistoupit k reformám současného zdravotnického systému. Z nich 81 % je přesvědčeno, že ke změnám by se mělo přistoupit okamžitě. Naproti tomu pouze desetina respondentů si myslí, že systém není třeba měnit. Zbytku je to jedno.

Zásadním zjištěním je pro autory fakt, že dvě třetiny respondentů považují za klíčové zvýšit efektivitu zdravotnictví. Efektivnější organizaci zdravotní péče především podporují vysokoškolsky vzdělaní a starší respondenti.

Dojíždění za lékaři

Překvapivým zjištěním je poměrně vysoká ochota pacientů dojíždět za rychleji dostupnou nebo kvalitnější zdravotní péčí v případě vážného problému. Pouze malá část populace již dnes trvá na dostupnosti veškeré péče v místě bydliště nebo v blízkém okolí.

Zdroj: Studie Zdravotnictví očima české veřejnosti

Přijatelnost reforem

Jaké politické kroky by byly pro veřejnost přijatelné, pokud by se zdravotnický systém ocitl pod tlakem, ať už personálním nebo finančním?

Z výsledků vyplývá, že většina respondentů (70 %) podporuje finanční zvýhodnění pro ty, kteří se chovají ohleduplně ke svému zdraví. Tuto formu motivace k zdravějšímu životnímu stylu především preferují vysokoškolsky vzdělaní (85 %) a lidé starší 65 let (84 %).

Druhým nejvíce přijatelným řešením je možnost připlácet si na pojištění, přičemž klient by si vybíral u pojišťovny program podle výše platby a služeb, které bude za tuto úhradu dostávat. Relativně vysokou podporu (40 %) má i možnost, aby si lidé hradili levnější péči do 1000 Kč sami.

Naopak, návrhy, jako je hrazení nákladů na drahou péči přesahující 10 milionů korun samotnými pacienty, prodloužení čekacích dob na neakutní vyšetření a redukce počtu ordinací a nemocnic, se setkávají s výrazným odporem veřejnosti. Hrazení astronomických nákladů odmítá 83 % respondentů, prodloužení čekacích dob 73 %, a omezení počtu ordinací a nemocnic 71 %.

Studii realizovala Agentura GEN v spolupráci s ResSolution, osloveno bylo 1027 respondentů během srpna 2024.

Související témata

Přečtěte si také

Jan Síla
Data o chřipce, z nichž vychází Národní očkovací strategie, jsou nepřesná, namítá poslanec Síla

Onemocnění podobných chřipce je řada a lékař je nedokáže běžným vyšetřením odlišit. Pracují statistiky se skutečně ověřenými případy chřipky? Na možnou mezeru ve statistikách upozornil poslanec Síla.

Česko chce být jaderným hubem. O tom samém ale sní i jinde v Evropě

Zatímco česká vláda a společnost ČEZ chtějí „dobývat Evropu“ malými modulárními reaktory od Rolls-Royce, na evropský trh si brousí zuby i jiný hráč, který má prozatím v ruce lepší karty.

Školkovné, sleva na studenta a EET se vrací, rozhodla dnes vláda

Tři roky od zrušení elektronické evidence tržeb dnes vláda schválila obnovení. Platit by měla od příštího roku. Jaké další ekonomické změny kabinet odsouhlasil?

V Oděse se na trhu prodávaly tuny humanitární pomoci, píše server

Na trhu v Oděse bylo dle dnešní zprávy serveru RBK-Ukrajina prodáno přibližně 50 tun zboží, které se na jih Ukrajiny dostalo jako bezplatná humanitární pomoc.

Nepolepším se, řekl Macinka v Partii ke své rétorice a přidal výrok o „méněcenných” lidech

Macinka ke své rétorice uvedl, že jeho vystupování trápí lidi, které on považuje za „méněcenné.” Sebe považuje za autentického a měnit se nehodlá.

Evropská komise doporučuje členům nepoužívat v infrastruktuře zařízení od Huawei a ZTE

Evropská komise doporučila členským státům vyloučit zařízení od čínských firem Huawei a ZTE z telekomunikační infrastruktury.

Proč největší švýcarské supermarkety ukončily prodej potravin s hmyzem

Švýcarský řetězec Coop ohlásil ukončení prodeje jedlého hmyzu. Před několika lety se ke stejnému kroku rozhodl švýcarský supermarket Migros. Hlavním důvodem je...

Vídeň vyhostila tři ruské diplomaty kvůli údajné špionáži, Moskva chystá reakci

Rakousko vyhostilo tři ruské diplomaty ve spojitosti s "lesem antén" na střechách budov ruského diplomatického zastoupení.

Co vnímáme jako krásné – cesta za metabolismem a jeho tajným působením

Biochemické a neurologické základy lidské přitažlivosti. Jak metabolismus a podvědomé zpracování signálů určují naše vnímání krásy.

Jarní údržba vašeho domova

Připravte domov na jaro s naším průvodcem údržbou. Od opravy střechy po servis klimatizace – zjistěte, jak ochránit svůj dům.