„Druhá Mozartová“ je připomínána jako milovaná sestra, která mohla být hudebním géniem sama o sobě.
Všichni znají genialitu Wolfganga Amadea Mozarta. Jen málokdo si ale uvědomuje, že měl starší sestru, která byla také nesmírně talentovanou hudebnicí.
V dětství byli oba sourozenci rovnocennými partnery na evropském turné, kde vystupovali před významnými osobnostmi. Časem však byla Maria Anna Mozartová odsunuta do pozadí, aby uvolnila místo svému geniálnímu bratru. Její talent byl ignorován a až donedávna byla téměř zapomenuta. Co se stalo?
Dva talentovaní sourozenci
Leopold Mozart (1719–1787) a jeho manželka Anna Maria (1720–1778) měli sedm dětí, ale pět z nich zemřelo v kojeneckém věku. Osud jednoho z přeživších dětí je světově známý. Johann Chrysostomus Wolfgang Theophilus Mozart, lépe známý jako Wolfgang Amadeus (1756–1791), se stal jedním z největších skladatelů všech dob.
Pět let před ním se však narodila jiná dcera: Maria Anna Walburga Ignatia Mozartová (1751–1829), kterou rodina láskyplně přezdívala „Nannerl“. Leopold, dvorní skladatel, ji začal učit hře na cembalo, když jí bylo sedm let, a dokonce pro ni sestavil sbírku skladeb seřazených podle obtížnosti. Malý „Wolferl“ (Wolfgangova dětská přezdívka) tyto hodiny sledoval z kolébky a nacházel v sestře inspiraci. Když i on začal projevovat hudební talent, Leopold se rozhodl jejich výcvik zužitkovat.
Velké evropské turné
V létě roku 1763 se celá rodina Mozartových vydala na velké evropské turné a vystupovala v mnoha hlavních městech. Nannerl bylo téměř dvanáct let a Wolfgangovi sedm. Během dlouhých jízd kočárem si sourozenci vytvořili imaginární říši, kterou nazvali „Das Königreich Rücken“ neboli „Království zpět“.
Tento fantastický svět je dodnes předmětem historických spekulací. Co přesně bylo Království zpět? Bohužel, kromě neurčitého nástinu se nám dochovalo jen málo konkrétních podrobností. Jak popisuje Jane Gloverová v knize Mozartovy ženy: Jeho rodina, jeho přátelé, jeho hudba, víme, že to byla říše, kterou Wolfgang a Nannerl společně ovládali jako král a královna. Jejich sluha Sebastian pro ně občas kreslil ilustrace inspirované paláci, šlechtou a přepychem, s nimiž se setkávali na svém velkém turné. Zjevně to bylo útočiště, kam se děti uchylovaly, aby unikly náročnému programu svých veřejných vystoupení.
Během svých cest po Evropě sourozenci vystupovali před publikem složeným z bohatých bankéřů, šlechticů a panovníků. Hráli před rakouskou císařovnou Marií Terezií, francouzským králem Ludvíkem XV. a britským králem Jiřím III. V Londýně je jejich otec propagoval jako „Zázraky přírody“. Zde dokonce hráli i pro publikum ze střední třídy v hostinci Cornhill.
Wolfgang vždy obdivoval svou starší sestru, ale jeho schopnosti ji brzy začaly převyšovat a většinu potlesku si získával on. Byl podrobován různým zkouškám, například musel doplnit basovou linku k dané melodii nebo určit výšku tónů zvonů a hodin (kromě běžných hudebních nástrojů). Zatímco publikum obdivovalo Nannerlinu mistrovskou hru na klávesové nástroje, Wolfgang je doslova uchvacoval.
Když se rodina Mozartových po třech letech vrátila do Salcburku, Nannerl tam zůstala. Byla už dospívající a vymanila se z kategorie „zázračných dětí“. V Londýně se ji Leopold snažil prezentovat jako mladší, aby vzbudila ještě větší obdiv, ale tento klam už nyní nebylo možné udržet.
Odsun do pozadí
Jak Wolfgangova sláva rostla, talent Nannerl byl stále více ignorován. Ona a její matka s hořkostí četly dopisy od Leopolda a Wolfganga, které popisovaly jeho úspěchy.
Odkazy na Království zpět se občas objevují v jejich korespondenci. V dopise z 14. srpna 1773 Wolfgang oslovuje Nannerl jako „moji královnu“.
S přibývajícími lety se však tento svět pro Nannerl stával stále vzdálenějším. Byla odkázána na výuku klavíru a soukromé komponování v Salcburku. Když se Wolfgang usadil ve Vídni, ztratila nejen bratra, ale i svého spoluvládce z Království zpět.
Po smrti matky v roce 1778 jí zůstal jen mrzutý otec Leopold. Nannerl, dříve vznětlivá, se nyní propadala do záchvatů pláče a vzteku. Roku 1784 se provdala za staršího vdovce Johanna Baptistu Franze von Berchtold zu Sonnenburg a přestěhovala se do rakouské vesnice, kde působil jako prefekt. Sňatkem získala pět nevlastních dětí a ve 33 letech zmizela z Mozartova rodinného příběhu.
Nannerl jako skladatelka
V následujícím desetiletí se však znovu objevila. Po Wolfgangově smrti ji kontaktovali jeho životopisci a ona jim poskytla vzpomínky z dopisů a deníkových záznamů, které měla ve svém držení. Právě díky Nannerl máme tolik detailů o Wolfgangově raném životě, včetně záhadného Království zpět.
Víme, že Nannerl sama skládala hudbu, protože Wolfgang v některých svých dopisech chválil její skladby. V dopise ze 7. července 1770 ji povzbudil poté, co mu poslala své lied (píseň): „Má drahá sestro! Jsem ohromen tím, že umíš tak nádherně komponovat. Jedním slovem, tvoje lied je nádherné. Musíš skládat častěji.“
Ani toto lied, ani žádná jiná její hudba se však nedochovala. Nedávno ale australský hudební profesor Martin Jarvis dospěl k jiné teorii. Po forenzním zkoumání Mozartových rukopisů tvrdí, že dva z pěti Wolfgangových houslových koncertů jsou napsány jiným rukopisem a mohly by být dílem Nannerl.
Nannerl v literatuře
Bohužel se pravděpodobně nikdy nedozvíme, jak Nannerlina hudba zněla. A přestože o ní neexistují žádné rozsáhlé biografie, byla inspirací pro několik románů i film.
Nejnovější a nejzajímavější z těchto knih je Království zpět (The Kingdom of Back) od Marie Lu. Autorka vypráví příběh z pohledu Nannerl a staví ho na imaginárním světě, který vytvořila se svým bratrem:
„Měli bychom tomu království dát jméno,“ oznámil Wolferl. … „Říkejme mu Království zpět,“ prohlásil.
„Jak zvláštní jméno,“ zašeptala jsem. „Proč?“
Wolferl se spokojeně usmál. „Protože je všechno obráceně, ne?“ odpověděl. „Stromy stojí vzhůru nohama, měsíce jsou tam, kde by mělo být slunce.“
Mladistvý historický román Marie Lu o životě Mozartovy sestry Nannerl.
Jak příběh postupuje, skutečné historické události se prolínají s čím dál složitějším fantastickým světem – „snem z mlhy a hvězd, pohádkových princů a královen noci“. Zatímco je „druhá Mozartová“ odsunuta do pozadí talentem svého bratra, Království zpět se stává symbolem jejích vnitřních konfliktů, odrážejícím její vlastní boje a ambice.
Fiktivní spekulace Lu a dalších romanopisců jsou zřejmě tím nejbližším, k čemu se kdy dostaneme, pokud jde o poznání úspěchů a vnitřního světa Marie Anny Mozartové. Ačkoli její příběh zůstává jednou z velkých historických otázek „co by, kdyby“, její zásluhy jsou konečně uznávány i v naší době. Už není zapomenutým zázračným dítětem.
Chtěli byste číst i jiné články o umění a kultuře? Pošlete nám své nápady nebo zpětnou vazbu na namety@epochtimes.cz.
–ete–
