Evropa, Amerika i Japonsko se různými způsoby postavily čínským neférovým obchodním praktikám. Peking čelí silnému tlaku.
Komentář
Zatímco cla Trumpovy administrativy a reakce Pekingu na ně okupují titulní stránky novin, Čína musela reagovat i na evropská omezení svého obchodu.
Před několika měsíci Evropská unie uvalila vysoká cla na elektromobily (EV) vyrobené v Číně s tím, že mají nekalou obchodní výhodu, protože Čína jejich výrobu dotuje. Peking na to reagoval až v posledních několika týdnech. Objevily se obvyklé stížnosti a výhrůžky, ale Peking projevil mnohem větší zdrženlivost, než jakou bychom očekávali v minulosti. Není divu – křehká domácí ekonomika Číny neposkytuje dostatečně pevnou základnu pro vedení aktivní obchodní války s USA, Japonskem a nyní i Evropou.
Evropští úředníci zahájili svou akci koncem loňského roku. Domácí evropští výrobci automobilů si stěžovali na záplavu levných elektrických vozidel vyrobených v Číně, která proudila na kontinent. Úředníci v Bruselu provedli šetření a zjistili, že tato záplava dovážených elektromobilů nejenže zastiňuje prodej výrobků domácí výroby, ale také brzdí rozvoj evropských schopností v oblasti elektromobilů.
Podle tzv. „nařízení o zahraničních subvencích“ dospělo vedení EU k závěru, že Peking skutečně subvencuje výrobu elektromobilů. V reakci na to zvýšila EU cla na tato vozidla z 3,5 procenta téměř na 30 procent. Současně zahájil Brusel vyšetřování v oblasti čínských vlaků, solárních panelů a bezpečnostního vybavení – ačkoliv cla na tyto výrobky zatím uvalena nebyla, hrozba visí ve vzduchu.
Čínští výrobci elektromobilů napadli evropská cla právní cestou, zatímco Peking vydal oficiální protest a zahájil vlastní šetření evropských výrobků dovážených do Číny – mimo jiné brandy, vepřového masa a luxusních vozů. Na dovoz brandy dokonce zavedl tzv. dočasné clo.
Čínské ministerstvo obchodu nedávno zveřejnilo dvacetistránkový dokument shrnující své závěry. Kritizovalo rozsah požadavků evropských vyšetřovatelů na informace, včetně neohlášených kontrol, a upozornilo, že několik čínských firem muselo zrušit smluvní projekty, což vedlo ke ztrátám ve výši zhruba 15,6 miliardy jüanů (asi 2,1 miliardy dolarů). Ministerstvo zároveň vytklo Evropanům, že dostatečně nedefinovali pojmy jako „zahraniční subvence“ nebo „narušení trhu“. Evropská strana reagovala obhajobou integrity svých zákonů a nutností požadovaných informací.
Navzdory rozladěnému tónu čínské zprávy je reakce Pekingu zatím mimořádně zdrženlivá. V minulosti by taková situace vedla k ostrým hrozbám odvety a žalobám u Světové obchodní organizace či jiných mezinárodních institucí. Nic takového se však – alespoň zatím – neděje. Ačkoliv Peking protestoval, cla na evropské brandy se zdaleka nevyrovnají evropským clům na čínské elektromobily dovážené do 27 členských států EU.
Podobně mírně reagovala Čína i na americká cla, která se vztahují na širokou škálu čínských výrobků. Peking sice uvalil cla ve výši 10–15 procent na americké uhlí, zkapalněný zemní plyn, ropu, pickupy, zemědělské stroje, vybrané zemědělské produkty a velkoobjemová vozidla, ale tento zásah se týkal exportu v hodnotě pouze asi 35 miliard dolarů, zatímco americká cla dopadla na čínské zboží v hodnotě přibližně 525 miliard dolarů.
Za současné situace je pravděpodobné, že Peking zvolí opatrnější postup. I když nejagresivněji postupovaly Spojené státy, čínští představitelé si uvědomují, že příliš tvrdé kroky by mohly vyvolat další nepřátelství ze strany ostatních vyspělých zemí. Komunistická strana Číny navíc dobře ví, že její zranitelná domácí ekonomika není připravena na konfrontaci se zbytkem světa.
Je třeba vzít v úvahu, že čínské hospodářství – vedle společného tlaku ze strany USA, Evropy a Japonska – čelí zpomalujícímu růstu, slabé spotřebitelské poptávce, nízkým soukromým investicím, omezenému přílivu zahraničního kapitálu, obřím dluhům místních samospráv, deflačním tlakům a přetrvávající krizi v sektoru nemovitostí.
Pro vedení komunistické strany tedy nezbývá než postupovat zdrženlivě. Moc dobře vědí, že by v této hře mohli prohrát.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
