Zatímco pekárna Steinecke v Sasku přestala ve čtyřech svých pobočkách přijímat hotovost, jeden pekař z Hannoveru na přání zákazníků opět umožňuje platby bankovkami a mincemi. Také další odvětví zkoušejí nakupování bez hotovosti. Celosvětově však zatím neexistuje žádná země, která by hotovost zcela zrušila.
Saská velkopekárna Steinecke testuje od začátku července ve čtyřech ze svých více než 500 poboček výhradně bezhotovostní platby. Vedení podniku to odůvodňuje nižší administrativní zátěží a menšími náklady. Zároveň zjistili, že přibližně 60 procent zákazníků již dává přednost platební kartě před bankovkami a mincemi. Testovací fáze má trvat minimálně čtyři týdny. Pokus vyvolal na sociálních sítích živou diskusi.
Vysoké dodatečné náklady pro zákazníky
Jasně proti bezhotovostnímu placení se na síti X vyslovila uživatelka „bine“. Napsala: „V žádném případě nebudu platit v pekárně kartou, když chci zaplatit jen 4,50 €. Buď přijmou mé peníze v hotovosti, nebo mají o zákazníka míň.“ Jiní komentující jsou k vývoji smířlivější. Například „mKaufeld“ píše: „Tomu se říká podnikatelská svoboda. Také mám rád hotovost, ale přijímám i jiné názory.“
Zcela jinou cestou jde uživatel „OPA111AM“: „Už asi deset let si peču housky sám. Jsou lepší, chutnější, desetkrát levnější, hotové za dvě hodiny a chuťově nepřekonatelné.“ Uživatel „Der letzte seines Namens“ upozorňuje, že platba kartou při nákupu housek znamená další výdaj z kapes spotřebitelů. Měsíc platil všechny nákupy výhradně kartou a vyčíslil si náklady: „Protože mám jen omezený počet bezplatných transakcí (…), přišel mě tenhle pokus asi na 27 €,“ uvedl.
Spektrum názorů je tedy široké. Saská pekárna Steinecke, která letos slaví 80 let od založení, přitom není první, kdo se pokusil zcela vyloučit hotovost z provozu. Již na jaře ukončila hannoverská pekárna Göing svůj roční experiment s bezhotovostním provozem. Výsledek: bankovky a mince jsou znovu akceptovány.
Zpět k hotovosti na přání zákazníků
Jak uvedl list Hannoversche Allgemeine (za platební bránou), vedení pekárny v čele s Uwem Koppermannem tak vyhovělo „četným přáním zákazníků“. Stejně jako jejich kolegové v Sasku argumentovali i podnikatelé z Dolního Saska nižšími vlastními náklady a menší administrativní zátěží. Zákazníci mohli být navíc obslouženi rychleji a zaměstnanci měli více času na jiné úkoly. Pokles tržeb během testovací fáze zaznamenán nebyl.
Trend bezhotovostního placení se prosazuje v mnoha oblastech a odráží i měnící se chování spotřebitelů. Podle studie Německé spolkové banky z roku 2023 platí rčení „jen hotovost je pravá hodnota“ už pouze pro 51 procent spotřebitelů – o sedm procent méně než před dvěma lety. V celkovém objemu plateb poprvé předstihly debetní karty (girocard) s podílem 32 procent hotovost (26 procent). Výrazně stoupl i podíl mobilních plateb pomocí chytrého telefonu nebo chytrých hodinek – na šest procent, což je třikrát více než o dva roky dříve.
Celkově přijímá 81 procent tzv. stacionárních obchodníků bezhotovostní platební prostředky. Studie také ukázala, že digitální způsoby placení výrazně častěji preferují mladší a finančně silnější skupiny obyvatel.
Supermarkety, řetězce s potřebami pro kutily nebo obchody s nábytkem jako IKEA dnes vedle klasických pokladen nabízejí i samoobslužné zóny určené výhradně pro bezhotovostní placení, kde si zákazník zboží sám naskenuje a účet uhradí elektronicky. Řetězec supermarketů Tegut nedávno otevřel pobočky „teo“, kde je k dispozici zhruba 950 položek běžné denní potřeby. Otevřeno je nonstop a bez personálu. Vstup je umožněn pomocí aplikace „teo“ nebo bankovní či kreditní kartou. Prodej je sledován kamerovým systémem a po zaplacení se výstupní dveře automaticky otevřou.
Autonomní supermarket budoucnosti bez zaměstnanců?
Bez nutnosti skenování nebo registrace nabízí řetězec Netto v některých prodejnách možnost nakupovat již více než rok a půl. Jak v lednu 2024 informoval odborný portál Retail Optimiser, pohyb zákazníků sledují kamery umístěné na stropech, které na základě pohybu vytvářejí individuální nákupní košíky. Po zaplacení jsou data podle těchto informací okamžitě smazána.
Tuto technologii představili odborníci už před třemi lety na veletrhu EuroCis. Ten se každoročně koná v Düsseldorfu a je považován za přední evropský odborný veletrh v oblasti technologií, které činí maloobchod digitálnějším, efektivnějším a přívětivějším ke spotřebitelům (Retail Technology). Na místě byl vystaven model supermarketu, ve kterém si odborná veřejnost mohla vyzkoušet testovací nákupy.
Kromě jednoho pracovníka, který je k dispozici při dotazech nebo technických potížích, už v takovém supermarketu budoucnosti žádní zaměstnanci nejsou. Během panelové diskuse proto jeden z vedoucích představitelů potravinářského průmyslu předpověděl, že v důsledku výrazného poklesu personálních nákladů lze očekávat prudký růst zisků.
Skepticismus vůči technologiím však přetrvává
Přes veškerý vývoj směrem k digitálním platbám se u menších podniků, většinou z oblasti gastronomie, stále objevují u vstupu cedulky s upozorněním, že přijímají pouze hotovost. Důvody mohou být různé. Podnikatelé nejsou vázáni na platební zprostředkovatele, kteří si za každou transakci účtují poplatky. Svou roli hraje také skepse vůči technologiím, které mohou selhat.
Podnikatel Thomas N. (jméno redakci známé) přešel před několika měsíci výhradně na hotovost. Zákazníkům tento krok předem oznámil. Zpočátku účtoval malý poplatek za platbu kartou, „protože mi tím vznikají dodatečné náklady“. Mnoho zákazníků si tak chtělo ušetřit a vrátilo se k bankovkám a mincím. Následně platební terminál zcela zrušil. Protesty žádné nebyly, uvedl, většina lidí u sebe stejně nosí kromě karty i hotovost. Svým rozhodnutím chce dát najevo podporu hotovosti. „Tuto svobodu si nesmíme nechat vzít,“ zdůraznil. A dodal, že do toho, za co své peníze utrácí, nemá co mluvit stát, banky ani karetní společnosti.
Studie: Přechod na digitální euro může banky stát až 30 miliard
Dvouletá testovací fáze Evropské centrální banky (ECB) týkající se celoevropského zavedení digitálního eura se blíží ke konci. Pokus skončí v říjnu, poté rozhodne Rada ECB, zda projekt přejde do technické realizační fáze.
Podmínkou pozdějšího zavedení je dokončení legislativního procesu, který musí schválit jak Evropský parlament, tak Rada EU. Základem diskuse je návrh zákona předložený v červnu 2023. Ten však stále vyvolává značné množství otázek, takže Německá spolková banka neočekává zavedení digitální měny dříve než v roce 2028.
Přechod bude navíc nákladný především pro banky. Podle studie zveřejněné v červnu 2025 mohou náklady spojené s přechodem na digitální euro dosáhnout v rámci celé Evropy až 30 miliard eur (strana 37 dole).
Bahamy byly průkopníkem při zavádění digitální měny
Celosvětově zatím neexistuje žádná země, která by hotovost zcela zrušila. Ve všech státech platí takzvaný hybridní model plateb, i když míra akceptace se výrazně liší. V Evropě patří mezi země s nejnižším podílem hotovosti Švédsko – v běžném životě se tam hotovost téměř nepoužívá a testuje se digitální měna centrální banky s názvem e-koruna (E-Krona).
Bahamy zavedly už v roce 2020 jako první digitální měnu centrální banky (CBDC) nazvanou „Sand Dollar“. Její využívání je výrazně podporováno, ale hotovost zůstává i nadále platným platidlem.
Také v Evropské unii má hotovost zůstat zachována. Německá spolková banka a Evropská centrální banka již oznámily, že v roce 2029 vydají třetí sérii eurobankovek. Novým motivem mají být podle banky ING „ptáci v Evropě“ – jako symbol svobody a propojenosti mezi zeměmi a přírodními prostředími.
–etg–
