Navzdory pokrokům v rozvoji rychlých internetových připojení zaostává Evropská unie v klíčových aspektech digitalizace za vlastními ambicemi. Ukazuje to nový „Digital Decade 2025 Report“ Evropské komise. Zejména kritická je situace v oblasti umělé inteligence, digitálních kompetencí a vybavení malých a středních podniků.
Evropská komise zveřejnila svou „Digital Decade 2025 Report“ v pondělí 16. června. Tento report se zaměřuje na stav dosažení cílů v oblasti digitální infrastruktury pro jednotlivé členské státy. Klíčovou součástí zprávy je souhrn vývoje v letech 2023 a 2024 v jednotlivých členských státech.
Pozitivní zprávy přicházejí v oblasti pokrytí rychlými internetovými připojeními. V oblasti digitalizace však Evropa stále zaostává v mnoha oblastech. Co se týče digitálních kompetencí, panuje výrazný nedostatek odborníků. Zejména v oblasti umělé inteligence je EU výrazně pozadu.
Decentralizované digitální sítě zůstávají problémem
Podle zprávy dosahuje digitální infrastruktura pokrytí 5G signálem na úrovni 89 %. To je jen mírně pod cílem 100 % do roku 2030. V oblasti tzv. Very High Capacity Networks dosahuje EU celkově 79 %. I zde je cílem 100% pokrytí. V oblasti FTTP (fiber-to-the-premises, optická vlákna až do budov) vykazuje zpráva dosažení cíle na úrovni 64 %.
V oblasti 3,4 až 3,8 gigahertzů je pokrytí 5G stále na úrovni 51 %. V oblasti polovodičů se Brusel snaží do roku 2030 dosáhnout podílu přibližně 20 % celosvětové hodnoty výroby. Tento cíl byl dosud naplněn z 55 %.
V oblasti tzv. Edge Nodes (okrajových uzlů) je EU však výrazně pozadu. Tyto komponenty představují klíčové prvky decentralizované sítě. Slouží jako zprostředkovatelé pro zpracování dat blíže jejich zdroji. Brusel si klade za cíl mít do konce tohoto desetiletí 10 000 těchto komponent. V současnosti má k dispozici pouze 11 % z tohoto cíle – a zůstává tedy závislý na externích zdrojích.
EU doufá v dosažení cílů u 5G a optických vláken
V oblasti digitální transformace podnikatelského sektoru má Evropa také stále slabiny. Cílem do roku 2030 je, aby alespoň 90 % malých a středních podniků (MSP) mělo k dispozici minimálně čtyři z dvanácti vybraných digitálních technologií. V současnosti je to 64 %.
Cloudové technologie využívá v současnosti 52 % firem v EU, na aplikace velkých dat (Big Data) se spoléhá 44 %. V oblasti umělé inteligence (AI) je to však pouze 11 %. V těchto třech segmentech si Brusel klade za cíl dosáhnout pokrytí 75 %. Co se týče tzv. Unicorn start-upů, Komise plánuje, že do roku 2030 bude v EU přibližně 500 těchto firem. Unicorns jsou start-upy, jejichž hodnota dosahuje alespoň jedné miliardy amerických dolarů. V současnosti jich je 263.
Brusel hodnotí pozitivně, že pokrytí v oblasti 5G mezi lety 2023 a 2024 vzrostlo o 5,6 % a pokrytí optickým internetem se zvýšilo o 8,1 %. V silnějším frekvenčním pásmu 3,4 až 3,8 gigahertzu došlo dokonce k nárůstu o 33 %. Pokud se tento trend podaří udržet, je pravděpodobné, že cíl plného pokrytí 5G bude dosažen do roku 2027. Také rozvoj optických vláken probíhá podle plánu.
Digitální síla ne vždy odpovídá ekonomickému významu
V oblasti infrastruktury, digitálních kompetencí a klíčových technologií však stále existují značné výzvy. Existují také poměrně velké rozdíly v digitální infrastruktuře a digitalizaci mezi samotnými členskými státy.
Překvapivě to není nutně otázka ekonomického nebo politického významu jako celku. Zatímco v Rakousku využívá umělou inteligenci 27 % firem a v Německu dokonce 26 %, ve Francii je to pouze 13 %. V Bulharsku se tento podíl dokonce pohybuje jen kolem 9 %.
Na druhé straně dosahuje pokrytí FTTP ve Francii 88 %, zatímco v Německu je to pouze 37 %. V oblasti e-Health je Bulharsko s 88 % na vysoké úrovni a v digitalizaci veřejné správy (DPS) je dosaženo dokonce 94 % stanovených cílů. V Německu to je pouze 79 %. Rumunsko patří mezi země s největším potenciálem pro zlepšení, s využitím umělé inteligence na úrovni 4 %, digitální správy na úrovni 63 %, e-Health na 75 % a pokrytí 5G dosahujícího 47 %.
Externí závislosti jako strategická výzva pro EU
Celkově více lidí využívá cloud, umělou inteligenci a Big Data. Pokrok je však příliš pomalý na to, aby byly cíle EU do roku 2030 splněny. Navíc pouze 55,6 % Evropanů má základní digitální kompetence. Chybí odborníci v IT oblasti, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence. Také je výrazný genderový rozdíl v těchto segmentech.
Závislost na externích poskytovatelích zůstává v mnoha oblastech strategickým rizikem – mimo jiné i v oblasti veřejné správy. Komise proto požaduje cílené investice, regulační zjednodušení a silnější evropskou spolupráci.
–etg–
