Brzká ranní symfonie ptáků je víc než jen melodie.
Uprostřed zimy, když počátkem ledna panoval klid a ticho, jsme s manželem udělali něco spontánního a neobvyklého. Dům se nám zdál až příliš tichý, a tak jsme si jednoho víkendu při vyřizování pochůzek přivezli domů štěně.
Po několika týdnech nácviku spánku dokázal spát šest až osm hodin v kuse – což je v období „psích dnů“ štěněcího věku malý zázrak.
Pak ale přišlo jaro.
Najednou, už kolem čtvrté ráno, začali jeden po druhém zpívat ptáci, až jejich hlasy narostly do něčeho, co znělo jako plnohodnotný orchestr. Po letech spoléhání na lidské probuzení – budík – jsem zapomněla, dokud se k nám nenastěhoval náš nový čtyřnohý člen rodiny, že nad vším vládne probuzení přírody.
Žádný tón neunikl našemu malému jezevčíkovi, který byl ve světě nový a netušil, co hlučné melodie znamenají. Když jsem poslouchala s kávou v ruce a spánek byl v nedohlednu, přemýšlela jsem, co jejich trylky a cvrlikání, skládající se v symfonii, vlastně znamenají.
Tento živý ranní zpěv různých druhů ptáků během teplejších měsíců, známý jako „ranní sbor“, se vyskytuje po celém světě. V tropických oblastech, jako je můj stát Florida, kde vládne Matka příroda, může být přímo ohromující.
Tady mnoho z nás žije uprostřed odolných přírodních stanovišť – a naši ptáci jsou proto také odolní.
A jak se ukazuje, jejich brzké ranní volání znamená mnohem víc než jen hudbu. Ranní sbor není jen zpěv, ale rozhovor.
Ranní ptáče dál doskáče
Ranní sbor přináší titulky dne v přírodním světě. Častým důvodem, proč ptáci začínají zpívat už velmi brzy, je to všem lidem dobře známé slovo na pět písmen: láska.
Přilákání partnera je velkým motivátorem ranního sboru, ale různé melodie a volání ptáků mohou znamenat i něco jiného. Často zpívají, aby dali ostatním najevo hranice svého teritoria. A jak se říká, ranní ptáče dál doskáče – zpěvem také upozorňují partnera a mláďata na zdroj potravy. Pokud je v okolí spatřen predátor, věří se, že ptáci tuto zprávu sdělují zpěvem nejen svému druhu, ale i dalším ptákům.
Společenskost je důležitá, takže někdy určitá harmonie v ranním sboru jednoduše znamená, že si ptáci vytvářejí vazby.
Zpěv bez ostychu
Americký drozd často začíná svůj ranní sólový koncert už v brzkých hodinách. A pokud jste se někdy snažili poznat druh ptáka podle jeho hlasu, všímáte si jedinečné nuance ranního sboru. Ornitolog Mike Webster z Cornell Lab of Ornithology obdivuje, jak ptáci instinktivně vědí, kdy se přidat k chóru: „Každý druh má velmi přesně určený čas nebo dobu před východem slunce, kdy začne zpívat. Je to opravdu přesně načasované.“
Denního vystoupení ranního sboru se účastní mnoho druhů – od střízlíka karolínského po hnědáka hnědého, s radostí se přidávají i pěnkavy, kardinálové, vrabci a datli. Účast druhů se liší podle lokality. V australském Sydney často vede sbor svým bezostyšným zpěvem pestře zbarvený lori mnohobarvý.
Pokud vás někdy ohromila hlasitost ranního sboru, nejste sami. V tuto denní dobu zpívají ptáci ještě hlasitěji než obvykle, zejména samci, kteří se snaží trumfnout ostatní opeřené trubadúry, aby si získali partnerku.
„Ztělesnění jara“
Dlouho se věřilo, že melodického zpěvu ranního sboru se účastní jen samci, protože samice jsou schopné pouze „volání“ – kratších, nenápadných zvuků používaných při hledání potravy nebo udržování hejna pohromadě. Ale ukazuje se, že samice během ranního sboru také zpívají, jen jejich písně mohou být méně nápadné kvůli obrannému chování a ochraně před predátory.
Podle výzkumu o ranním sboru publikovaného v BBC Wildlife Magazine „studie z roku 2016 zjistila, že ve vzorku více než 1 000 druhů zpěvných ptáků po celém světě zpívá přes 64 procent samic“.
Je fascinující vnímat tento kakofonický zvuk jako sérii jednotlivých rozhovorů, ale Webster říká, že přesně o to jde: „Ptáci jsou velmi dobří v rozlišování písní svého vlastního druhu. I když zpívá spousta jiných druhů a je těžké se navzájem slyšet, přesto dokážou rozeznat hlasy svých druhů.“
Ornitoložka Jordan E. Rutter z American Bird Conservancy věří, že jen proto, že ptáci komunikují všichni najednou, neznamená to, že jejich sdělení o nic méně důležitá: „Ti ptáci zpívají hlasitěji, aby byli skutečně slyšet. … Čím hlasitější, tím lepší, pokud jde o to, kdo je nejpůsobivější partner.“
Někteří ptáci mají dokonce specifické melodie vyhrazené jen pro brzké ranní hodiny, když se dny oteplují. „Je to ztělesnění jara,“ poznamenává Rutter.
První hudba světa
Když jsem sledovala první paprsky slunce probleskující ranními mraky během dalšího dne, kdy se brzy otevřela scéna pro představení ranního sboru, napadla mě krása myšlenky, že první hudbou světa byla sama příroda. Cvrlikání pěvců, krákání vrány, bubnování datla červenobřichého – pokud si uděláme chvíli na poslech, příroda nám svou píseň nabízí zdarma.
„Je to nejpřirozenější hudba na Zemi,“ sdílí Rutter.
Vstupenky nejsou potřeba.
Jaká témata z oblasti umění a kultury byste chtěli, abychom zpracovali? Nápady nebo zpětnou vazbu můžete poslat na namety@epochtimes.cz.
–ete–
