Milan Kajínek

6. 8. 2025

Aktualizováno 6. 8. 2025 ve 14:30 – upřesnění, že se jedná o stanovisko Vlády ČR.

Vláda se vyjádřila k návrhu Nejvyššího soudu adresovanému Ústavnímu soudu (ÚS), aby došlo k úpravě ve dvou zákonech, které v praxi způsobují, že byl dosud odškodněn pouze jediný případ z více než 170 podaných žádostí. Proč má Vláda ČR za to, že má ÚS návrh zamítnout?

Stát v případě vakcíny proti onemocnění covid-19 garantuje občanům její bezpečnost. Výrobce těchto vakcín zbavuje odpovědnosti za zdravotní újmu a odpovědnost přebírá na sebe – jde o §2 zákona č. 569/2020 Sb. Nejvyšší soud navrhuje část paragrafu zrušit. Zároveň ve svém návrhu poukazuje na potřebu úprav dvou dalších zákonů týkajících se zdravotního pojištění a náhrady újmy způsobené povinným očkováním.

Podle expertů zákonodárci napsali stávající zákony o odškodnění újmy takovým způsobem, že na slibované odškodnění prakticky nikdo nedosáhne.

Od účinnosti zákona bylo podáno 15 nároků na odškodnění újmy po povinném (necovidovém) očkování a jedno na odškodnění pozůstalých. Dále pak 146 nároků poškozených očkováním proti covidu-19 a 15 nároků na odškodnění pozůstalých. Na odškodnění dosáhli pouze jedni pozůstalí.

„Jediné odškodnění bylo poskytnuto pozůstalým po zemřelé roční Anežce L., jinak nebylo odškodnění poskytnuto nikomu dalšímu,“ uvedla v rozhovoru s deníkem Epoch Times advokátka Vladana Vališová, která působí jako rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu a v minulosti se specializovala na případy žádostí o odškodnění lidí poškozených vakcinací. Anežka měla dle informací Seznam Zpráv zemřít po třetí dávce hexavakcíny (Infanrix hexa) a Prevenaru 13.

Klíčový faktor ústavní stížnosti

Klíčovým faktorem, proč podal Nejvyšší soud podnět Ústavnímu soudu ke zrušení či změně některých části zákonů, je mezinárodní Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

Redakce Epoch Times v této věci obdržela oficiální vyjádření vlády (pdf), v němž prohlašuje, že postupy v diskutovaných zákonech „neporušují“ článek 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, a naopak poskytují „určitou ‚nadstandardní‘ výhodu oproti jiným případům újmy vzniklé v důsledku podání léčivého přípravku na základě svobodného a informovaného souhlasu pacienta“.

Vláda rovněž argumentuje tím, že by soud měl vycházet z původního anglického a francouzského znění úmluvy, protože se jedná o mezinárodní smlouvu, u které je závazné právě toto původní znění. Český překlad se podle vládního stanoviska od původní předlohy liší.

Zejména argumentuje zněním hovořícím o způsobené újmě.

Znění článku 24 Úmluvy o biomedicíně

Česky:

„Článek 24 – Náhrada za způsobenou újmu

Osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem.“

Anglicky:

„Article 24 – Compensation for undue damage

The person who has suffered undue damage resulting from an intervention is entitled to fair compensation according to the conditions and procedures prescribed by law.“.

Francouzsky:

„Article 24 – Réparation d‘un dommage injustifié

La personne ayant subi un dommage injustifié résultant d’une intervention a droit à une réparation équitable dans les conditions et selon les modalités prévues par la loi.“.

Zatímco česká verze hovoří pouze o „újmě“, anglická hovoří o „undue damage“ (nepřiměřené nebo nadměrné újmě nebo poškození) a francouzská o „un dommage injustifié“ (nepřiměřené nebo nespravedlivé újmě nebo poškození).

Podle českého právního řádu se odškodnění přiznává pouze pro „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, které je v praxi považováno za „následky srovnatelné s usmrcením“.

Nejvyšší soud žádá, aby byla ze zákona odstraněna právě tato formulace o „zvlášť závažném“ ublížení na zdraví, protože tento pojem nemá v českém právu žádnou definici a zároveň podle Nejvyššího soudu brání naplňování „spravedlivé náhrady škody“ zmiňované v Úmluvě o biomedicíně.

Vláda ve svém názoru zaslaném Ústavnímu soudu dále tvrdí, že Nejvyšší soud „„není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení konkrétních částí zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním“ a je podle vlády „zjevně neoprávněný“ podat návrh na změnu v zákona.

logo Nejvyšší soud

Co chce Nejvyšší soud změnit

Konstatuje, že pokud jde o zvlášť závažnou újmu, „zákonem použitá restriktivní formulace nesplňuje“ princip spravedlnosti, a vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo formulace o „zvlášť závažné“ újmě na zdraví ve dvou zákonech.

V prvním případě se jedná o zákon, který upravuje odškodnění újmy na zdraví vzniklé v důsledku očkování proti covidu-19. Ve druhém případě zákon, který upravuje o odškodnění újmy na zdraví vzniklé v důsledku povinného očkování. (upraveno 7. 8. 2025 v 10:02)

Komentáře advokátů

Požádali jsme advokátky Denisu Sudolskou (na základě případu jejího klienta podal Nejvyšší soud návrh na změnu zákona) a Vladanu Vališovou, která je obeznámena s několika případy žádostí o odškodnění za závažná poškozených zdraví vakcinací látkou schválenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

JUDr. Sudolská redakci Epoch Times zaslala následující komentář, který zveřejňujeme v plném znění zde.

V komentáři například upozorňuje, že „do dnešního dne za újmu způsobenou očkováním proti COVID-19 nebyl nikdo odškodněn“.

„Považuje-li vláda za spravedlivé, že za újmu způsobenou povinným očkováním a očkováním proti COVID-19 byla v souhrnu za 5 let existence zákonů odškodněna jediná osoba, lze takové úvahy bezpochyby označit za cynické,“ uvádí advokátka.

„Podstata řízení u Ústavního soudu tkví v podstatě v tom, zda je spravedlivé, aby nárok na náhradu po podstoupení očkování měl jen ten, kdo už fakticky žádné zdraví nemá. To, že Vláda u Ústavního soudu tvrdí, že takto je to v pořádku, je jistě zarážející, bohužel však ne překvapivé,“ dodává Sudolská.

Považuje-li vláda za spravedlivé, že za újmu způsobenou povinným očkováním a očkováním proti COVID-19 byla v souhrnu za 5 let existence zákonů odškodněna jediná osoba, lze takové úvahy bezpochyby označit za cynické

— JUDr. Denisa Sudolská, advokátka

Ohledně tvrzení vlády, že bylo očkování proti covidu-19 dobrovolné, uvádí, že formálně sice „nebylo očkování (vyjma konkrétní skupiny osob) obecně povinné“, „je třeba ale připomenout kontext doby, kdy bylo očkování fakticky vymáháno skrze nejrůznější mimořádná opatření, nátlakové kampaně“.

Zároveň upozorňuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že „nelze nutit občany k očkování proti onemocnění covid-19 tím, že neočkované osoby, odpůrce mimořádným opatřením vyloučí z možnosti provádět určité činnosti a využívat služby, které za normálního běhu věcí spadají do rámce běžného života.“ „Tím se totiž z dobrovolného očkování stává nepřímo skrze smíšený správní akt očkování povinné, neboť osobám neočkovaným nezbývá nic jiného než se nechat naočkovat, pokud chtějí běžně žít,“ dodává.

Komentář JUDr. Vališové zaslaný redakci Epoch Times zveřejňujeme taktéž v plném znění zde.

„Stát vybízel k očkování (proti covidu-19) s odvoláním na ochranu veřejného zdraví a s příslibem garance, a poté, co u některých pacientů došlo k poškození zdraví, odmítl odpovědnost, postižené neodškodnil a své selhání teď ospravedlňuje účelovými právními konstrukcemi,“ sdělila deníku Epoch Times JUDr. Vališová. „Takový přístup je nejen neetický, ale i hluboce nespravedlivý.“

„Podle mého názoru zákon, který upravuje podmínky odškodnění újmy způsobené zákrokem (očkováním) takovým způsobem, že prakticky odškodnění vyloučí, je v rozporu s požadavkem na spravedlivé odškodnění, daným Úmluvou o biomedicíně,“ dodává Vališová. „Nic na tom podle mého názoru nemění odkazy vlády na judikáty, které souvisí s odškodněním podle občanského zákoníku, nikoli s odškodněním podle zákonů o odškodnění újmy způsobené očkováním.“

Pokud Nejvyšší soud zjistil rozpor části zákona s ústavním pořádkem, byl podle Vališové „legitimovaný k tomu (v souladu s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve spojení s čl. 95 odst. 2 Ústavy), podat Ústavnímu soudu derogační návrh“ na uvedenou změnu zákona.

Související články

Přečtěte si také

Europoslanci schválili postoj parlamentu k úpravě emisních povolenek ETS 2

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu systému obchodování s emisemi v dopravě a vytápění budov ETS2.

Vývoj v případu Vachatové: Kolik žalob a trestních oznámení už padlo?

Premiérova poradkyně Vachatová se v březnu začala právně bránit útokům a výhrůžkám. Její právní zástupce přiblížil, kolik žalob již podal.

Česká republika má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl dnes v Astaně premiér Andrej Babiš po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

Íránský uran se nejspíš nachází v Isfahánu, ukazují satelitní snímky Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Většina íránského vysoce obohaceného uranu se pravděpodobně stále nachází v jaderném komplexu v Isfahánu. Upozornil na to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

„Bezpečnost vakcín byla předstíraná,“ řekl exředitel výzkumných center Pfizeru na covidovém slyšení Bundestagu

V Německém spolkovém sněmu proběhlo slyšení parlamentní vyšetřovací komise k pandemii covidu-19. Zkoumali se zejména rizika a bezpečnost mRNA vakcín.

Střelec, který zranil Fica, si odsedí 21 let vězení, potvrdil Nejvyšší slovenský soud

Slovenský nejvyšší soud dnes potvrdil trest 21 let vězení pro útočníka, který předloni střelbou z pistole vážně zranil premiéra Roberta Fica.

Po útoku na praktikující Falun Gongu slíbil britský ministr nulovou toleranci vůči represím podporovaným ze zahraničí

Skupina poslanců vyjádřila obavy z útoku na praktikující Falun Gongu v Londýně. Ministr Jarvis reagoval, že nadnárodní represe nebudou ve Spojeném království tolerovány.

Země Evangeline: tajuplná krása bažin

Obraz „Země Evangeline“ propojuje poezii, historii a krajinu Louisiany v silné vizuální výpovědi o ztrátě, lásce a paměti.

V květnu nastanou dva úplňky včetně vzácného „modrého“ mikroúplňku

Květen nabídne neobvyklou podívanou: dva úplňky během jediného měsíce. Jeden z nich bude navíc vzácný modrý mikroúplněk – menší, méně jasný, ale o to zajímavější. Kdy se na něj podívat?