Dlouho diskutovaná otázka nevyplácení náhrad za újmy způsobené očkováním je nyní na stole Ústavního soudu. Nejvyšší soud k němu podal podnět na zrušení těch částí ustanovení v zákonu, které v praxi zabraňují odškodnění poškozených. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že se bude snažit Ústavní soud ovlivnit tak, aby zákony zůstaly ve stávajícím stavu.
Stát občanům garantuje bezpečnost vakcín a zbavuje jejich výrobce odpovědnosti za zdravotní újmu. Odpovědnost přebírá na sebe. Zároveň jsou podle expertů stávající zákony o odškodnění napsány takovým způsobem, že na slibované odškodnění téměř nikdo nedosáhne.
Nejvyšší soud konstatoval, že pokud jde o zvlášť závažnou újmu, „zákonem použitá restriktivní formulace nesplňuje“ princip spravedlnosti a vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo dvě formulace v současných zákonech.
První formulací je ustanovení o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění Covid-19, konkrétně o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky. Druhým je ustanovení zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.
Ministr zdravotnictví sdělil, že považuje za vhodné a potřebné, aby vláda do předmětného řízení vstoupila a navrhla zamítnutí návrhu.
Během včerejšího jednání vláda schválila návrh, který předložila ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Eva Decriox (ODS), aby vláda vstoupila do zmiňovaného řízení vedeného před Ústavním soudem.
Dle projednávaného materiálu, který Ministerstvo spravedlnosti poskytlo redakci Epoch Times (pdf), má vláda do řízení vstoupit a navrhnout, „aby Ústavní soud předmětný derogační návrh odmítl, případně zamítl“, přičemž ministr zdravotnictví považuje takový postup za vhodný a potřebný.
Deník Epoch Times požádal Úřad vlády a ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví o komentář, proč se chystají postavit proti změnám ve prospěch odškodňování újmy po vakcinaci.
Podle podrobného rozboru problematiky, provedeným advokátkou Vladanou Vališovou, zákony neobsahují žádnou definici pojmu „zvlášť závažné ublížení na zdraví“. A tak Ministerstvo zdravotnictví podle Vališové začalo při vyřizování žádostí o odškodnění vykládat pojem podle rozsudku Nejvyššího soudu, který se však netýkal přímo poškozených vakcinací.
Od účinnosti zákona bylo podáno 15 nároků na odškodnění újmy po povinném (necovidovém) očkování a 1 na odškodnění pozůstalých. Dále pak 146 nároků poškozených očkováním proti covidu-19 a 15 nároků na odškodnění pozůstalých. Na odškodnění dosáhli pouze jedni pozůstalí.
Takováto právní úprava vedla k téměř nulové míře odškodňování. „Jediné odškodnění bylo poskytnuto pozůstalým po zemřelé roční Anežce L., jinak nebylo odškodnění poskytnuto nikomu dalšímu,“ uvedla Vališová, která působí jako rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu.
Komentář zastupující advokátky
Případ žádosti o odškodnění kvůli poškození zdraví vakcínou proti onemocnění covid-19, který jednání Ústavního soudu vyvolal, zastupuje advokátka Denisa Sudolská. Deníku Epoch Times sdělila, že „důvody, proč bude vláda ve svém vyjádření požadovat, aby Ústavní soud návrh Nejvyššího soudu zamítl, nám ovšem prozatím nejsou známy“.
„Soudní spor v zastoupení našeho klienta vedeme od začátku s jeho vědomím za účelem dosažení spravedlivého řešení jeho složité životní situace, a proto vnímáme, že má soudní řízení daleko větší přesah, než je kompenzace těžko odčinitelných trvalých zdravotních následků a výše přiznaného odškodnění jednoho člověka,“ dodává advokátka.
Vnímáme, že má soudní řízení daleko větší přesah, než je kompenzace těžko odčinitelných trvalých zdravotních následků a výše přiznaného odškodnění jednoho člověka.
„V námi podaném dovolání jsme mj. navrhovali zrušit příslušné, dle našeho názoru protiústavní, části náhradových zákonů, a proto velice vítáme přístup Nejvyššího soudu, který se s naší argumentací ztotožnil,“ uvádí Sudolská s tím, že doufá ve stejný postoj pléna Ústavního soudu.
Podle advokátky není současný postoj vlády „překvapivý“ a v podstatě kopíruje dřívější postoje vlády „od samého začátku pandemie covidu-19, a který lze označit přinejmenším za problematický“.
„Je nutné poukázat na vyjádření samotného ministerstva zdravotnictví ve skutkově obdobných probíhajících soudních sporech, kde přiznává, že podmínky pro odškodnění dle náhradových zákonů jsou velmi přísné,“ říká advokátka, podle které se ministerstvo „zcela alibisticky odkazuje“ na to, že pouze plní zákony schválené zákonodárci a v průběhu let nenavrhlo žádnou změnu u podle nich „velmi přísného“ zákona.
Současný stav podle Nejvyššího soudu porušuje čl. 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, která stanovuje, že „osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody“.
Současný stav podle Nejvyššího soudu porušuje konkrétně článek 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, která je jako lidskoprávní mezinárodní smlouva součástí ústavního pořádku. Tato úmluva přitom stanovuje, že „osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody“.
„Pokud se vláda domnívá, že náhradové zákony jsou spravedlivé (přestože za újmu způsobenou očkováním proti COVID-19 nebyl do dnešního dne nikdo odškodněn), pevně věříme, že Ústavní soud se s tímto neztotožní, a protiústavní části náhradových zákonů zruší,“ dodává advokátka.
Řízení u Ústavního soudu dále považuje za „důležitou šanci alespoň částečně napravit vztah vzájemné důvěry mezi občany a státem“ nebo mezi „pacienty a státem“, přičemž podle ní vláda „svým postojem v tomto řízení narušení těchto vztahů dále prohlubuje“.
